NKÚ: Výběr spotřebních daní je efektivní, i když náklady rostou

ČTK ČTK
7. 11. 2016 12:05
Objem vybraných daní stoupl od roku 2010 o více než deset miliard korun na loňských 148 miliard. Náklady na výběr dosáhly loni 0,73 koruny na 100 korun příjmů. Celníkům se ale podle NKÚ nepodařilo v posledních letech snížit administrativu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: René Volfík/Economia

Praha - Výběr spotřebních daní je efektivní, i když výdaje Celní správy ČR na správu daní rostou. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které dnes oznámila mluvčí úřadu Olga Málková.

Objem vybraných daní stoupl od roku 2010 o více než deset miliard korun na loňských 148 miliard. Náklady na výběr dosáhly loni 0,73 koruny na 100 korun příjmů.

Celníkům se ale podle NKÚ nepodařilo v posledních letech snížit administrativu. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková se ke snižování administrativy nechtěla vyjadřovat.

Mezi spotřební daně patří třeba daně z minerálních olejů, lihu, tabáku nebo energií. NKÚ prověřoval efektivnost jejich výběru a postup celních orgánů při jejich správě v letech 2012 až 2015. Náklady na výběr stoupaly v posledních letech podle NKÚ kvůli narůstajícímu počtu povinností a subjektů, kterých se daně týkají.

Podíl spotřebních daní v daném období na daňových příjmech státu klesal, a v roce 2014 dosáhl nejnižší hodnoty od roku 2005. Ve srovnání se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje přes 30 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, ale mělo Česko podle NKÚ stále ze spotřebních daní nadprůměrné příjmy. "Česká republika patří k jedněm z nejlepších zemí, co se týká výběru právě spotřebních daní," sdělila mluvčí celníků Kaňková.

Kontroloři se zaměřili i na dva projekty dohromady za 68 milionů korun, které měly zlepšit fungování Celní správy ČR a ušetřit. Celní správě se však nepodařilo podle kontrolorů dosáhnout snížení administrativní zátěže. Třeba počet systemizovaných míst, který měl jeden z projektů snížit, klesl oproti předpokládaným 403 jen o 13 civilních zaměstnanců.

Generální ředitelství cel také podle mluvčí NKÚ zavedlo několik IT produktů s cílem získat potřebná data ke správě spotřebních daní, ale získaná data nedokáže dostatečně automatizovaně zpracovávat.

"Úsporu 83 milionů korun ročně by přineslo, pokud by administrativní úkony, které nyní zpracovávají celníci ve služebním poměru, začali vykonávat civilní zaměstnanci, jako je tomu například u Finanční správy ČR," uvedla Málková. "Celníci by měli plnit úkoly, které odpovídají náplni práce bezpečnostního sboru, kterým celní správa je," doplnila. Mluvčí Generálního ředitelství cel se k návrhům NKÚ nechtěla vyjadřovat.

 

Právě se děje

Další zprávy