


Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, neboť záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle níž jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.

Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu znamenalo, že v Perském zálivu uvázlo více než 13 milionů barelů ropy denně. Producenti tak v řadě případů museli uzavřít ropná pole a rafinerie, což se projevilo nedostatkem ropy na trhu a prudký růstem cen energií. V posledních týdnech se ale podle Reuters lodní doprava v oblasti nenápadně zintenzivnila.
Sledovat vývoj tradičním způsobem ale nestačí, protože podle odhadu společnosti Vortexa 65 procent tankerů, které odsud v květnu vypluly, mělo vypnutý systém automatické identifikace (AIS). Klasické satelitní sledovací systémy je tak nezachytily. Podle monitorovacích společností pro lodní dopravu, včetně LSEG a Kpler, tak i nadále přes Hormuzský průliv proplují v průměru jen tři tankery denně, což představuje zhruba desetinu běžného objemu.
Alternativní měření ale ukazuje něco jiného - jde o sledování objemu ropy uskladněné na uvázlých tankerech v oblasti. Tento objem klesl z maxima 184 milionů barelů z 22. března přibližně na 148 milionů barelů tento týden, vyplývá z dat společnosti Kpler.
To naznačuje, že se z regionu dostane zhruba 500 tisíc barelů denně. Tempo za poslední měsíc zrychlilo, když se podle analýzy návratnosti investic zvýšilo přibližně na 710 tisíc barelů denně. To nabízí další důkazy o tom, že dodávky ropy z Perského zálivu se postupně zvyšují, i když zůstávají i nadále velmi omezené.
Které trasy tyto neidentifikované tankery využívají, nelze přesně určit. Část plavidel zřejmě využívá koridory schválené Íránem na základě dohod s asijskými odběrateli Čínou, Indií, Japonskem a Pákistánem. Část se zřejmě pohybuje blíže ománskému pobřeží za tiché podpory amerického námořnictva, píše Reuters.
„Trvalé oživení však bude vyžadovat mnohem větší jasnost a stabilitu v oblasti Hormuzského průlivu. Je nepravděpodobné, že by producenti obnovili ropná pole s objemem zhruba 11 milionů barelů denně uzavřená v době konfliktu bez důvěry, že vývoz může spolehlivě plynout. Jedno z klíčových omezení představuje logistika: návrat prázdných tankerů do Perského zálivu. Bez stálého přílivu plavidel pro nakládku zboží zůstanou pobřežní skladovací nádrže téměř naplněné, což zabrání obnově uzavřené produkce,“ píše Reuters.
Rejdaři se i nadále obávají posílat lodě do oblasti, kde hrozí, že uváznou. To se projevuje i vysokým pojistným, které ještě více posiluje opatrný přístup. Írán navíc usiluje o trvalou kontrolu nad oblastí a o zavedení mýtného. Trh se tak nakonec nemusí nikdy vrátit k normálu, i kdyby průlom v jednání vyústil v oficiální znovuotevření úžiny.
Konflikt, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, do značné míry ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.



Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to v pátek vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera a v pondělí po něm bývalý starosta Manchesteru převezme i funkci premiéra.



Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou v pátek představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.



Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě je ale částečně omezena doprava. Na bezpečnost tam dohlíží policisté, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina. Na událost upozornil server iDNES.cz.



Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v noci na pátek uvedl, že chce posílit důvěru ve volební proces ve Spojených státech, mnohdy ale dělal pravý opak, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Dokumenty zveřejněné Trumpovou vládou a dřívější závěry zpravodajských služeb podle listu navíc neslouží jako důkaz pro Trumpovy argumenty o narušení bezpečnosti voleb.



Dva mrtvé si vyžádaly prudké bouře, které v noci na pátek zasáhly Francii po dlouhé vlně veder. Na 53 000 lidí se ocitlo bez elektrického proudu, píše agentura Reuters s odvoláním na francouzské úřady. Bouřím čelí rovněž Německo.