


Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, neboť záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle níž jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.

Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu znamenalo, že v Perském zálivu uvázlo více než 13 milionů barelů ropy denně. Producenti tak v řadě případů museli uzavřít ropná pole a rafinerie, což se projevilo nedostatkem ropy na trhu a prudký růstem cen energií. V posledních týdnech se ale podle Reuters lodní doprava v oblasti nenápadně zintenzivnila.
Sledovat vývoj tradičním způsobem ale nestačí, protože podle odhadu společnosti Vortexa 65 procent tankerů, které odsud v květnu vypluly, mělo vypnutý systém automatické identifikace (AIS). Klasické satelitní sledovací systémy je tak nezachytily. Podle monitorovacích společností pro lodní dopravu, včetně LSEG a Kpler, tak i nadále přes Hormuzský průliv proplují v průměru jen tři tankery denně, což představuje zhruba desetinu běžného objemu.
Alternativní měření ale ukazuje něco jiného - jde o sledování objemu ropy uskladněné na uvázlých tankerech v oblasti. Tento objem klesl z maxima 184 milionů barelů z 22. března přibližně na 148 milionů barelů tento týden, vyplývá z dat společnosti Kpler.
To naznačuje, že se z regionu dostane zhruba 500 tisíc barelů denně. Tempo za poslední měsíc zrychlilo, když se podle analýzy návratnosti investic zvýšilo přibližně na 710 tisíc barelů denně. To nabízí další důkazy o tom, že dodávky ropy z Perského zálivu se postupně zvyšují, i když zůstávají i nadále velmi omezené.
Které trasy tyto neidentifikované tankery využívají, nelze přesně určit. Část plavidel zřejmě využívá koridory schválené Íránem na základě dohod s asijskými odběrateli Čínou, Indií, Japonskem a Pákistánem. Část se zřejmě pohybuje blíže ománskému pobřeží za tiché podpory amerického námořnictva, píše Reuters.
„Trvalé oživení však bude vyžadovat mnohem větší jasnost a stabilitu v oblasti Hormuzského průlivu. Je nepravděpodobné, že by producenti obnovili ropná pole s objemem zhruba 11 milionů barelů denně uzavřená v době konfliktu bez důvěry, že vývoz může spolehlivě plynout. Jedno z klíčových omezení představuje logistika: návrat prázdných tankerů do Perského zálivu. Bez stálého přílivu plavidel pro nakládku zboží zůstanou pobřežní skladovací nádrže téměř naplněné, což zabrání obnově uzavřené produkce,“ píše Reuters.
Rejdaři se i nadále obávají posílat lodě do oblasti, kde hrozí, že uváznou. To se projevuje i vysokým pojistným, které ještě více posiluje opatrný přístup. Írán navíc usiluje o trvalou kontrolu nad oblastí a o zavedení mýtného. Trh se tak nakonec nemusí nikdy vrátit k normálu, i kdyby průlom v jednání vyústil v oficiální znovuotevření úžiny.
Konflikt, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, do značné míry ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím do té doby procházela asi pětina světových dodávek ropy.



Dobyvatelé ztracené archy jsou považováni za jeden z nejzábavnějších dobrodružných filmů všech dob. Komiksově barvité eskapády Indiany Jonese, neohroženého archeologa v plstěném klobouku, který se ohání bičem, zásadně změnily podobu hollywoodských akčních filmů a zanechaly trvalou stopu v popkultuře. Od světové premiéry filmu v pátek uplyne 45 let.



Řecká pobřežní stráž za posledních 48 hodin při několika operacích jižně od Kréty nalodila na 550 migrantů, kteří se snažili z Afriky dostat do Evropy. Informovala o tom ve středu agentura DPA. Kréta v posledních týdnech eviduje velkou migrační vlnu, řecká vláda tvrdí, že většina příchozích jsou ekonomičtí migranti, často z Libye.






Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací Attáulláha Tarára. Mluvčí afghánského vládního hnutí Tálibán ale ve středu už před oznámením Islámábádu uvedl, že pákistánské vzdušné údery si vyžádaly nejméně 13 mrtvých, převážně dětí, a 14 zraněných.



Americká policie vyšetřuje velký hořící kříž, který se v úterý objevil v Grantově parku v centru Chicaga. Snaží se zjistit motiv i to, jak se tam kříž dostal. Pálení křížů je ve Spojených státech historicky vnímáno jako symbol nenávisti spjatý s rasistickou organizací Ku-Klux-Klan, připomíná agentura AP s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2003.