Tisíce nezaměstnaných přijdou od léta o přivýdělky. Stát chce více peněz z pojistného

Markéta Řeháková
8. 6. 2017 17:10
Senátoři schválili novelu, která nezaměstnaným zakazuje přivydělávat si na dohodu o provedení práce. Stát chce více peněz na pojistném. Změna je podle ministerstva práce prospěšná i pro nezaměstnané.
Hledání práce. Ilustrační snímek
Hledání práce. Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Praha - Desítky tisíc nezaměstnaných přijdou o možnost přivýdělku. Stát už za ně nechce platit pojistné. Pokud se nechají zaměstnat na dohodu o provedení práce, budou vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Změnu přináší novela zákona o zaměstnanosti, kterou ve čtvrtek schválili senátoři.

V dubnu si takto přivydělávalo přibližně 42 tisíc lidí z celkových 327 tisíc lidí, kteří byli nezaměstnaní.

Nové podmínky začnou platit už během léta. Účinnost je v zákoně nastavena patnáct dnů od zveřejnění Sbírce zákonů. To se stane nedlouho poté, co zákon podepíše prezident. Pro lidi, kteří si při evidenci na úřadu práce už vydělávají, bude platit tříměsíční přechodné období, po které si ještě mohou přivydělat podle starých podmínek.

Lidé běžně zůstávají v evidenci úřadu práce i poté, co už nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Občas si přivydělají na dohodu o provedení práce (DPP) a nemusí přitom platit zdravotní ani sociální pojištění.

Nezaměstnaní, kteří pobírají podporu, zase mají možnost její příjem na několik dní pozastavit, nechat se zaměstnat na dohodu a brigádně si tak vydělat za krátkou dobu víc peněz. Podpora jim zůstává, pouze je snížená o několik odpracovaných dnů. Z výdělku lidé opět žádné poplatky státu neodvádí. Takové možnosti ale končí.

Každý, kdo na dohodu o provedení práce vykonává takzvané nekolidující zaměstnání, tedy takové, u něhož výdělek nepřesahuje polovinu minimální mzdy (nyní 5500 korun měsíčně), bude podle nových pravidel automaticky vyřazen z evidence uchazečů o práci.

"Z výdělku na dohodu o provedení práce se neplatí žádné odvody, v budoucnu tak mohou lidé mít problém například se získáním důchodu nebo vymáháním nemocenské v případě nemoci. Lidé, kteří si takto dlouhodobě přivydělávají, si to vůbec neuvědomují," vysvětluje důvod změny Jiří Vaňásek, náměstek ministryně práce pro řízení sekce nezaměstnanosti.

Takto pracujících lidí neustále přibývá. Podle ministerstva práce a sociálních věcí tímto způsobem probíhá 95 procent ze všech zaměstnání, u kterých si lidé vydělají pod 5500 korun. Za takto pracujícího uchazeče doposud zdravotní pojištění platil stát, u sociálního pojištění se počítá pro budoucí výpočet důchodu takzvaná náhradní doba.

"Jsou dva typy uchazečů o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Lidé, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, si nemohou přivydělávat vůbec. Někteří na ni ale nemají nárok, třeba proto, že už ji v celé výši vyčerpali. Takoví si doposud mohli alespoň do výše poloviny minimální mzdy přivydělávat na dohodu o provedení práce. Zdravotní pojištění za ně přitom odváděl stát, takže mu utíkaly peníze za poplatky," vysvětluje expertka na pracovní právo Nataša Randlová.

"Původním záměrem bylo, že si nezaměstnaní takto přivydělají příležitostně a krátkodobě, jenže oni tak často pracují i několik let," komentuje situaci Vaňásek.

Lidé v evidenci uchazečů si budou moci dál přivydělávat v pracovním poměru, či na dohodu o pracovní činnosti. Stále platí, že si mohou vydělat nanejvýš polovinu minimálně mzdy. "Také očekáváme, že tato skupina uchazečů o zaměstnání bude více spolupracovat s úřadem práce, a to zapojováním se do aktivit jako je rekvalifikace," vysvětluje Vaňásek.

V případě dohody o provedení činnosti se odvody státu platí stejně jako u klasického pracovního poměru. Zdravotní a sociální pojištění lidé neodvádí, jedině když je měsíční hrubá odměna nižší než dva a půl tisíce korun.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 9 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy