


Evropská unie minulý týden zavedla digitální systém pro kontrolu na hranicích (EES), což na letištích napříč unií vyvolalo zmatek. Cestovatelé ze zemí mimo EU musí při vstupu do schengenského prostoru zaregistrovat své biometrické údaje, včetně skenů obličeje a otisků prstů.

Britští pasažéři, kteří se vraceli z Milána do Manchesteru, nestihli svůj let, jelikož je zpozdila digitální pohraniční kontrola. Deníku BBC sdělili, že si budou muset zajistit náhradní let, který je může vyjít až na stovky liber (desetitisíce korun). Let se společností EasyJet zmeškalo více než sto lidí. Společnost pasovou kontrolu označila za „nepřijatelnou“.
Pasažéři strávili až tři hodiny ve frontách, některým se dokonce udělalo špatně a zvraceli. Společnost EasyJet uvedla, že se snaží cestujícím pomoct, ale že situace je „mimo jejich kontrolu“.
Britská pasažérka situaci popsala jako „hroznou“, zatímco jiný cestující BBC sdělil, že musel zaplatit 1800 liber (přes 50 tisíc korun), aby se dostal zpátky do Británie.
Evropská letiště a letecké společnosti uvedly, že od zavedení digitálního systému vstupu/výstupu (EES) minulý pátek došlo k výraznému narušení jejich provozu.
České ministerstvo vnitra varuje, že digitální kontrola může při prvotní registraci cestujících v Praze trvat až tři minuty. Letiště Praha před zavedením nových systémů varovalo, že by to mohlo vytvořit fronty u kontrol pro transatlantické přílety. Nezaregistrovaným lidem by projití příletových kontrol mohlo trvat až 45 minut, varovaly letecké společnosti.



V případě jednoho evropského letiště žádný z cestujících nedorazil k odletové bráně v době, kdy se měla zavírat. Nakonec se dostavilo pouze 12 pasažérů se zpožděním 90 minut. Zástupci zastřešujících organizací Airports Council International Europe a Airlines for Europe vyzvali orgány Evropské unie, aby před letními měsíci zajistily větší flexibilitu nové digitální kontroly. Momentálně je možné systémy EES pozastavit jen částečně, pokud vytvářejí velká zpoždění.
Pasažérům by dokonce ani nepomohlo dorazit na letiště dříve. „I kdybychom tam byli pět hodin předem, číslo brány nám bylo sděleno až asi 90 minut předem, takže jsme s tím nemohli nic dělat,“ krčí rameny Britka Carol Boonová, která spolu s dalšími cestujícími svůj let minulý týden nakonec nestihla.



Keporkak Timmy, známý díky záchranné akci, která v posledních týdnech plnila média, nemá klid ani po smrti. Jeho vyplavené tělo totiž přitahuje pozornost zvědavých turistů. Jeden z návštěvníků však zašel ještě dál a nechal se vyfotit přímo na mrtvé velrybě. Úřady přitom varují, aby se lidé k tělu nepřibližovali. Může totiž přenášet nebezpečné nemoci a v krajním případě dokonce explodovat.



Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Na dotaz to v pondělí uvedla Kancelář prezidenta republiky. Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.



Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.



Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. V pondělí o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění 18 lidí.



Novým náčelníkem generálního štábu armády by se měl po Karlu Řehkovi stát Miroslav Hlaváč, jeho dosavadní první zástupce. V pondělí to schválila vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidáty na nového šéfa armády navrhl vládě ministr obrany Jaromír Zůna. Prezident Pavel je připraven jmenovat Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu.