Neplacená zkouška není práce načerno, rozhodl soud

Petr Kučera Petr Kučera
9. 1. 2015 7:11
Majitel pekařství dostal pokutu čtvrt milionu korun za to, že si chtěl v praxi na pár hodin otestovat schopnosti nového zaměstnance. Zastal se ho až Nejvyšší správní soud.
Soudce. Ilustrační foto
Soudce. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno – Praktická zkouška z konkrétních pracovních dovedností nemůže být automaticky považována za nelegální zaměstnání. A to ani v případě, že ji testovaný zájemce o práci vykonává za běžného provozu například v prodejně. Podmínkou je, že jde o časově omezenou zkoušku, zpravidla v řádu desítek minut až jednotek hodin.

Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, když zrušil pokutu ve výši čtvrt milionu korun, kterou měl zaplatit majitel pekařství z Hustopečí. Mezi obsluhou v jeho prodejně totiž kontroloři zastihli ženu bez pracovní smlouvy a označili to za nelegální zaměstnání.

Přišla jsem si to zkusit

Do provozovny Pekařství Ma-Ma přišli kontroloři z inspektorátu práce krátce po jedenácté hodině dopolední. Zjistili, že jedna z pracujících žen nemá uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Žena uvedla, že v prodejně pracuje od dnešní osmé hodiny, ale nemá žádnou pracovní smlouvu ani sjednanou pracovní dobu – s majitelem se totiž dohodla, že si „dojde práci zkusit“, přičemž úkoly jí přiděluje kolegyně.

Za svou pracovní činnost žena označila umývání nádobí, obsluhu automatu na kávu a balení zboží. Podrobnosti o evidenci pracovní doby neznala. Otázku odměňování zatím neřešila, ale za práci, kterou v den kontroly prováděla, peníze nedostane. Dále uvedla, že prostředky, s nimiž práci vykonává, patří provozovateli prodejny (takže zde nepracuje jako „živnostník“ s vlastním vybavením).

Ještě téhož dne – po skončení kontroly – podepsal majitel pekařství s ženou pracovní smlouvu (na dobu určitou se zkušební dobou), což žena hned následující den oznámila na Úřadu práce, a byla tak vyřazena z evidence uchazečů.

Hned čtyři zaměstnankyně pekařství potvrdily, že žena poprvé přišla do pekařství v den kontroly v osm hodin ráno – kontakt na ni poskytla majiteli jedna ze zaměstnankyň teprve v předchozí den. Podnikatel přiložil i fotografii, která měla dokládat, že uvedenou pozici skutečně nabízel.

Pokuta 250 tisíc korun

Majitel pekařství tvrdil, že zkouška v rámci výběrového řízení měla mimo jiné prokázat manuální zručnost potřebnou pro danou pozici – konkrétně šlo o obsluhu kávovaru, servírování kávy a manipulaci se zbožím). Protože se žena osvědčila, ještě téhož dne s ní uzavřel pracovní poměr.

Jenže podnikatel měl smůlu – mimo jiné i proto, že kontrola se uskutečnila v květnu 2012, tedy v době zostřeného tažení proti nelegální práci prosazeného tehdejším ministrem Jaromírem Drábkem. Oblastní inspektorát práce mu uložil pokutu 250 tisíc korun – nižší tehdy zákon ani nepřipouštěl, čtvrt milionu byla totiž automaticky její minimální výše. (Teprve v září 2014 označil Ústavní soud takto vysokou automatickou sankci za protiústavní a zrušil ji, nové vedení ministerstva ji mezitím od letošního roku snížilo na 50 tisíc.)

Majitel pekařství namítal, že žena vykonávala časově omezenou formu výběrového řízení, k naplnění znaků takzvané závislé práce chyběla odměna a soustavnost. Považuje za absurdní, aby kvůli výběrovému řízení uzavíral s uchazeči například dohodu o provedení práce. Výši pokuty označil za nepřiměřenou a likvidační.

Podnikateli však nepomohlo ani odvolání k vedení Státního úřadu inspekce práce, ani ke Krajskému soudu v Brně. „Pokud chtěl uchazečku přezkoušet, neměl tak učinit v běžném provozu vůči svým zákazníkům,“ uvedl mimo jiné úřad. Podle krajských soudců bylo nelegální zaměstnávání prokázáno, přičemž výše pokuty se pohybuje na „samé spodní hranici zákonné sazby“ a podle zhodnocení majetkových poměrů není pro tohoto podnikatele likvidační, může ji splatit postupně.

Krajský soud dodal, že ze zákoníku práce „nelze zaměstnání na zkoušku dovodit“. Podnikatelův postup by mohl vyústit až v nepřípustné porušování zákona a zneužívání pracovníků, mezi negativa patří třeba nejasná odpovědnost za případný pracovní úraz. Soudci také odkázali na ustanovení zákoníku, podle něhož je firma povinna nekvalifikovaného zaměstnance zaučit, za což mu přísluší mzda.

Nic jste mu neprokázali

Podnikatele se zastal až Nejvyšší správní soud. Konstatoval, že u některých pozic může být součástí výběru zaměstnance také zkouška z konkrétních dovedností přímo na pracovišti. „Správný výběr je nepochybně klíčový pro řádný chod jakéhokoli provozu, a je proto přirozené, jestliže se zaměstnavatel snaží odhalit silné a slabé stránky uchazeče již v průběhu výběrového řízení,“ uvedli soudci.

Pro výběrové řízení je podle Nejvyššího správního soudu typické, že probíhá pouze omezenou dobu, zpravidla v řádu desítek minut až jednotek hodin. Není výjimečné, že požadované činnosti jsou prováděny v praxi pod dohledem zkušenějšího pracovníka, který hodnotí schopnost uchazeče. „Postihovat takovou činnost jako nelegální práci by odporovalo právu zaměstnavatele na výběr zaměstnance i hospodářským zájmům zaměstnavatelů, které v důsledku dopadají i na zaměstnance,“ uvedl soud.

Soudci dodali, že pochopitelně nelze vyloučit snahu zaměstnavatele zakrývat nelegální zaměstnávání, avšak k takovému závěru nemohou kontroloři dojít bez řádného dokazování. Sankci nelze automaticky udělit za jednu nahodilou kontrolu bez získání dalších důkazů, které by potvrzovaly především soustavnost práce (což je jedna ze zákonných podmínek). Přihlížet by se mělo také k odměně, ačkoliv už není v definici takzvané závislé práce zmíněna. V tomto případě podle soudců nehraje roli, že žena neměla slíbeny peníze, protože formou odměny mohl být i příslib zaměstnání.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že nic nenasvědčuje tomu, že by žena vykonávala práci soustavně. Pro kontrolory je toto dokazování sice často složité, neměli by však na něj zcela rezignovat a spojit se statickým zjištěním přítomnosti nějaké osoby na pracovišti a jen z toho dovozovat trvání činnosti. Pomoci mohou výpovědi ostatních zaměstnanců či zákazníků, konkrétní situace na místě i další okolnosti.

Zmíněnou povinnost zaučit nekvalifikovaného zaměstnance, za což mu přísluší mzda, označil Nejvyšší správní soud za předčasnou. Vztahuje se na už přijaté pracovníky bez kvalifikace a nelze ji vnímat rozšířeně v tom smyslu, že by zaměstnavatel byl také povinen nekvalifikovaného člověka do pracovního poměru přijmout. A právě ke zjištění, zda je uchazeč kvalifikován, či nikoliv, a zda jej pak případně v pracovním poměru zaškolí, má sloužit kratší praktická zkouška pracovních dovedností.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy