David Krajný léta pracoval pro americký žvýkačkový kolos Wrigley a vypracoval se až do vysokých manažerských pozic v jeho severoamerické centrále. Vedle toho se ale zajímal také o investice do nemovitostí. A když ho pak práce v korporaci omrzela, začal podnikat právě v tomto oboru.
V roce 2005 od kanadsko‑americké sítě realitních kanceláří Re/Max koupil licenci pro Česko a Slovensko. A pustil se do odvětví, které se tehdy v tuzemských podmínkách teprve utvářelo. S přispěním amerického vzoru a know‑how se Krajnému podařilo na trhu uchytit a vybudovat v Česku síť kanceláří Re/Max, jejíž roční obrat nyní atakuje miliardu korun.
Jaké to bylo, přejít z velké nadnárodní společnosti do vlastního podnikání, byť pod záštitou známé značky?
Byla to obrovská změna a taky z dnešního pohledu kus odvahy. V korporátu jsem měl svůj sekretariát, svého řidiče, létal jsem soukromým firemním letadlem. Když mi nefungoval počítač, tak jsem zavolal a přiběhli dva ajťáci. Z toho jsem se najednou ocitl v mrňavé kanceláři, měl jsem jen pár svých úspor a to bylo všechno. Jsem ale zvyklý neustále hledět dopředu, moc se nebojím a věřil jsem tomu. A ono to vyšlo. Náš byznys od roku 2005 nepřetržitě roste, někdy i dvouciferným tempem.
Za rok 2020 byl hrubý provizní obrat české sítě Re/Maxu 900 milionů korun a hodnota prodaných nemovitostí se pohybovala okolo 25 miliard korun. Když ale vezmeme od června 12 měsíců, pak už jsme na miliardě korun.
David Krajný (57)
- V 80. letech vystudoval mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po studiích začal pracovat ve státním podniku zahraničního obchodu Strojimport.
- Krátce po sametové revoluci získal místo u amerického výrobce žvýkaček Wrigley. Začínal jako obchodní manažer, později měl na starosti marketing Wrigley pro celou Severní Ameriku. Vedl také českou pobočku firmy.
- Pak se ale rozhodl osamostatnit. V roce 2005 koupil franšízu americké společnosti Re/Max pro Česko a Slovensko a vstoupil do realitního byznysu.
- Nyní je prezidentem česko‑slovenské větve Re/Maxu.
Proč jste se z Wrigley, tedy de facto potravinářského průmyslu, rozhodl jít do úplně jiného odvětví?
Důvodů bylo několik. Zaprvé si myslím, že bydlení, stejně jako potraviny, je základní lidská potřeba. Lidé vždycky budou potřebovat někde bydlet. To mi velmi připomínalo byznys s potravinami. Zadruhé platí, že člověk musí vstupovat na trh, dokud je na něm příležitost. A realitní trh v Česku byl ještě po roce 2000 zcela fragmentovaný, neprofesionální, nekonsolidovaný.
Tenkrát ještě Česko i Slovensko byly nově se rozvíjející kapitalistické ekonomiky a sektor služeb se vždy rozvíjí jako poslední. Lidé si sice koupí západní auto, ale budou si ho mýt sami, opravovat sami a až pak po čase dospějí do vyššího stadia a zjistí, že kvalita života není ani tak o hmotných věcech jako o tom mít volný čas, mít kolem sebe adekvátní servis.
Proč jste si zvolil franšízu místo vlastního, úplně nezávislého podnikání?
Na řadě menších projektů, které jsem měl, jsem si vyzkoušel, že podnikat a začínat podnikat na zelené louce bez zázemí velké značky je dost obtížné. Z korporátu jsem byl zhýčkaný, že když člověk položil na stůl svou vizitku, tak to něco znamenalo, mělo to váhu. V Re/Maxu jsem spatřoval to nejlepší z obou světů. Na jedné straně člověk sám podniká, dělá si byznys sám tak, jak on umí a uzná za vhodné. Ale zároveň má za sebou i know‑how a zázemí silné značky.
Konkrétně Re/Max jsem si vybral proto, že ze všech velkých realitních značek, které v té době v Česku ještě nebyly, byl právě on celosvětově nejsilnější. A mně bylo jasné, že za peníze, které za franšízu zaplatím, dostanu největší podporu.
Kolik vás franšíza stála a jak rychle se ta investice vrátila?
Bylo to do 10 milionů korun. A jestli se to vrátilo? Já jsem nad tím takto nikdy neuvažoval. Pracuji na základě dlouhodobých cílů. Jsem zvyklý z Wrigley, že jsme měli vždycky dominantní tržní podíl. O to se snažím i s Re/Maxem.
Mám rád konkurenci ve sportovním slova smyslu, rád vítězím, rád někoho porážím. Ale když jste na trhu v konkurenčním postavení, tak podle toho musíte orientovat i své chování. Takže můj cíl je mít na trhu minimálně 30 procent tržního podílu, abych měl vůdčí roli (síť realitních kanceláří Re/Max má nyní na českém trhu zhruba 20procentní podíl - pozn. red.). A od toho se odvíjí i objem investic, které dělám.
Když vidím, že je potřeba investovat, aby se byznys někam posunul, tak to udělám. A rozhodně si myslím, že tato strategie je správná. Byly tady jiné franšízy, které ze začátku vydělaly hodně peněz, ale potom si jejich majitelé začali užívat života, neinvestovali zpět do byznysu - a on pak šel dolů. Můj dlouhodobý závazek je však investovat do podnikání peníze. To dělám od samého začátku a budu to tak dělat dál. Mám syna, sice je mu teprve pět let, ale doufám, že jednou to bude moci po mně převzít.
Do čeho jste v poslední době investovali?
Loni jsme pro Re/Max pořídili zcela nový IT systém. Pokračujeme s investicemi do marketingu, nedávno jsme přestěhovali centrálu, abychom měli lepší pracovní prostředí pro naše zaměstnance i obchodní partnery, kteří sem přijdou.
Prodej licencí Re/Maxu v Česku je to hlavní, co vás živí, nebo investujete i do jiných projektů?
Když jsem byl v Americe, fungoval jsem jako venture kapitalista, takže jsem vkládal peníze do různých firem a jedna z nich byla realitní. S manželkou jsme pak měli několik firem, ve finále jsme je ale všechny prodali, protože Re/Max nás úplně pohltil. Teď máme všechny peníze v nemovitostech - v Česku a ve Španělsku, kde žijeme. Ve Španělsku máme i další byznysový projekt. To nyní tvoří zhruba polovinu mých příjmů, což je dobře. Můj životní styl není díky tomu závislý jen na výsledcích Re/Maxu.
Čeho se týká váš byznysový projekt ve Španělsku?
Jde také o nemovitosti, reality samozřejmě. Snažíme se získat potenciální zájemce z Česka a nabídnout jim nemovitost ve Španělsku. Neprodáváme přímo, ale zprostředkujeme kontakt. Nabídka ve Španělsku převyšuje na rozdíl od Česka poptávku. Nemovitostí je tam dost a pro mnoho Čechů je zajímavé si ji pořídit. Většinou bude sloužit jako rekreační sídlo.
Český trh je přehřátý. Z hlediska ekonomické rentability se tady investice do nemovitostí nevyplácí. Nabízí se proto investovat do nich v zahraničí, kde ceny nejsou tak přepálené. Speciálně teď v době koronavirové Španělsko Čechy lákalo. Je to logické, protože jediné letecké linky, které v posledním roce létaly, byly Kanáry, Málaga a Dubaj. První dvě jsou ve Španělsku. Proto všichni Češi, kteří chtěli cestovat, byli v těchto destinacích.
Ve zbytku rozhovoru, který naleznete v týdeníku Ekonom, se například dozvíte, jestli si podle Davida Krajného budeme v budoucnu kupovat byty, aniž bychom je fyzicky navštívili, co má proti euru a celé Evropské unii a proč si myslí, že svět se stane opět bipolárním.
Kompletní 29. vydání týdeníku Ekonom naleznete zde:
Názory
Jan Štětka: Kuba oživil "panskou koalici" ODS a ANO. Čiré harakiri
Téma čísla
Tokio 2021: Olympiáda s puncem "všechno špatně"
Investice do ženských sportů jsou efektivnější
Rozhovor
David Krajný: Nemovitosti jsou v Česku přepálené, investice do nich se nevyplácí
Další témata
Kvůli dluhům Česku hrozí historicky největší utahování opasků
Z chudáků milionáři. Čínští farmáři si osvojili internet, produkci prodávají v živých přenosech
Dějiny ekonomiky: Průmyslová revoluce učinila z Velké Británie dílnu světa
Start‑up Grason dokáže najít zaměstnance i na jedno kliknutí
Investice
Americké akcie letos letí vzhůru. Varování před pádem přibývají
Technologie
Krakonoš potrestal zloděje, na jejich počítačích teď těží kryptoměnu
Právo
Tradiční rodná čísla zmizí, místo nich lidé dostanou nové kódy
Moderní řízení
Fúze je kritickým momentem pro ztrátu klíčových zaměstnanců
Lifestyle
Evropská města začínají myslet i na ženy
Volkswagen Grand California: Pojízdná minigarsonka
Kalendář
