reklama
 
 

Nemoc z povolání nově trápí tisíc Čechů, méně než dřív

9. 6. 2015 6:35
Nejčastějším onemocněním byl syndrom karpálního tunelu - stejně jako v předchozích letech.

Praha - Nemoc z povolání loni oficiálně začala u 1065 lidí. Je to sice o 189 více než v roce 2013, z dlouhodobého pohledu nicméně jejich počet výrazně klesá.

Za posledních patnáct let se počet lidí, u kterých byla nahlášena nemoc z povolání, snížil o téměř 43 procent. Pro srovnání: V roce 1999 bylo v Česku hlášeno 1863 lidí s nemocí z povolání.

Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu.

"Nemocí z povolání ubývá, protože se postupně zlepšují hygienické poměry na většině pracovišť. Kromě toho došlo k výraznému útlumu v hornictví či zemědělství, tedy oborů, pro které byly tyto nemoci dříve typické," vysvětluje předseda České komise pro posuzování nemocí z povolání Evžen Hrnčíř.

Rok Počet hlášených nemocí z povolání
1999 1 863
2000 1 713
2001 1 661
2002 1 567
2003 1 506
2004 1 316
2005 1 317
2006 1 122
2007 1 062
2008 1 115
2009 1 107
2010 1 050
2011 1 054
2012 911
2013 876
2014 1 065

Důkladnější vyhledávání a diagnóza

Nemoci z povolání v roce 2014 nejvíce postihovaly horníky. Ve skupině zaměstnanců, kteří těží či upravují černé a hnědé uhlí, bylo loni nahlášených 207 nemocí. Jde přitom o největší číslo od roku 2003, kdy jich Státní zdravotní ústav evidoval 218. Předloni jich například bylo "jen" 135.

Podle Hrnčíře ale za růstem pravděpodobně stojí důkladnější vyhledávání a přesnější diagnóza těchto nemocí. "Rozhodně nelze konstatovat, že by se při těžbě a zpracování uhlí v posledních letech nějak zhoršily hygienické podmínky na pracovištích," říká.

Nejčastěji měli horníci problémy se zaprášením plic a s nemocemi periferních nervů na horních končetinách při práci s vibrujícími nástroji.

Zdravotníky trápí paraziti

Na druhém místě co do počtu nemocí z povolání je oblast zdravotní a sociální péče - loni jich bylo 224, přičemž ve 171 případech zaměstnance postihlo parazitární onemocnění (z toho 63krát spalničky a 79krát svrab).

"Je to onemocnění, u něhož hraje významnou roli zejména přenos prostřednictvím prádla. Je spojené především s ošetřováním osob, které svrabem trpí. To mohou být lidé bez domova, osoby, které jsou sociálně problémové," uvedl již dříve pro Aktuálně.cz předseda Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček.

Vedle sester či sociálních pracovníků bylo mezi nemocnými například i 24 sanitářů, šestnáct uklízečů a třináct lékařů, dále pak fyzioterapeuti, kuchaři či zubní laboranti. Na rozdíl od kategorie těžby, kde jsou podle Státního zdravotního ústavu zastoupeni pouze muži, se tato onemocnění týkala převážně žen.

Profese Počet hlášených nemocí z povolání
Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 207
Zdravotní péče 164
Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 139
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 108
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slevárenství 64
Pobytové služby sociální péče 51
Výroba strojů a zařízení 42
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 36
Výroba elektrických zařízení 35
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 34

Nemocem z povolání se úplně nevyhnuly ani kancelářské profese, byť jimi trpěli významně méně. Ve skupině "zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti" jich bylo loni nahlášeno šest - jednalo se například o malárii či horečku dengue. Mezi úředníky pak bylo sedm osob s nemocí z povolání, postihly je například spalničky nebo nemoci kůže.

Co ohrožuje zaměstnance nejvíce

Obecně nejčastější nemocí z povolání je - stejně jako v předchozích letech - syndrom karpálního tunelu. Ten lékaři zjistili celkem v 310 případech, z toho 202krát šlo o důsledek dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže a ve 108 případech byla příčinou práce s vibrujícími nástroji.

Na druhém místě jsou nemoci kůže, především kontaktní alergický ekzém. Následuje pneumokonióza neboli zaprášení plic.

Nejčastější hlášené nemoci z povolání v roce 2014:

Nemoc z povolání Počet výskytů
Syndrom karpálního tunelu (celkem) 310
Kontaktní alergický ekzém 146
Zaprášení plic 121
Svrab 84
Spalničky 65

Nejvíce onemocnění bylo způsobeno fyzikálními faktory (celkem 520), zde šlo hlavně o nemoci periferních nervů nebo šlach. Druhým nejčastějším typem jsou nemoci dýchacích cest (273 případů), kromě pneumokoniózy například astma a alergie horních cest dýchacích. Hlavními příčinami astmatu a alergické rýmy byly izokyanáty či mouka.

"Ubývá zaprášení plic, počty za nemoc z povolání uznaných rakovin plic a průmyslových otrav," shrnuje Hrnčíř. Stejně tak se podle něj snižuje počet některých infekčních onemocnění. "Kupříkladu v souvislosti s očkováním zdravotníků proti hepatitidě B," dodává.

Nejvíce nemocných z povolání má Moravskoslezský kraj, zde žije 380 těchto osob, což je 31,3 procent všech pacientů. Na druhém místě je Ústecký kraj se 135 hlášenými nemocemi. Nejméně chorob evidují lékaři naopak v Karlovarském kraji (11 případů).

Samotný počet nemocí činil 1 214, což znamená, že někteří pacienti trpěli více chorobami. U 145 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u patnácti osob tři, u dvou osob čtyři a u jedné osoby pět nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace.

Přibude zničená páteř

Na seznamu nemocí z povolání je nyní celkem 226 chorob. Psychické nemoci mezi nimi chybějí - na rozdíl od "fyzických nemocí" se totiž u nich hůře prokazuje, že skutečně souvisejí s prací. Právě to je přitom rozhodující pro případnou kompenzaci, kterou lidem platí zaměstnavatel.

S návrhy jednotlivých nemocí, které se mohou dostat na seznam, přicházejí lékaři. Následně je projednávají se zástupci firem a vlády, výsledek pak schvaluje Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Samotnou aktualizaci seznamu provádějí ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví.

K aktualizaci Národního registru nemocí z povolání dochází každé dva roky. Od roku 2017 by mělo přibýt poškození bederní páteře, tedy druhá nejčastější nemoc (po zánětech horních cest dýchacích), kvůli níž si zaměstnanci berou neschopenku. Trpí jí hlavně lidé, kteří musí v práci často manipulovat s těžkými břemeny nebo ohýbat a otáčet páteř. Tedy například řidiči buldozerů a nákladních vozů, stěhováci, dlaždiči, ale třeba i pracovníci ve zdravotnictví.

autor: Tereza Holanová | 9. 6. 2015 6:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama