To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, varují němečtí bankéři

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
2. 9. 2020 14:46
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí, uvedl německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

BaFin jako problém vidí další případy nákazy novým koronavirem v mnoha zemích Evropy i jinde ve světě, kvůli čemuž je nutné opět zpřísňovat opatření proti šíření epidemie. Vlády navíc někdy přesně nevědí, jak nyní zareagovat.

Šéf úřadu BaFin Felix Hufeld řekl, že když sleduje nynější vývoj, dělá mu obavy 20 až 30 procent nejslabších institucí, které hodnotí.

"Bezbolestně z toho nevyjdeme, to je jisté. To nejhorší nás teprve čeká," řekl dnes Hufeld na bankovní konferenci. Na pódiu, kde účastníci stáli, od sebe byli odděleni plexisklem.

Chmurné vyhlídky předpovídá i šéf Deutsche Bank Christian Sewing, podle něhož se globální ekonomika nevrátí k normálu ani letos, ani příští rok. Mnoho sektorů navíc bude fungovat s využitím 70 až 90 procent kapacit, což podle něj bude mít vážné následky.

"Mnoho firem se tomu bude muset přizpůsobit, aby zůstaly ziskové, i když budou mít dlouhodobě nižší příjmy," řekl Sewing, jehož citovala agentura Reuters. "Budeme se muset vypořádat se situací, kdy sice budeme mít oživení, ale bude to jen krok za krokem a nebude to ve všech odvětvích," dodal.

K vyhlídkám ekonomiky se vyjádřil i německý ministr financí Olaf Scholz. Přes videohovor se členy hospodářského výboru Evropského parlamentu řekl, že vyhlídky na hospodářské oživení Evropské unie jsou dobré, ale že to nejhorší možná teprve přijde. Německo, které nyní unii předsedá, se podle ministra v příštích měsících zaměří na dokončení fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a na příští víceletý rozpočet EU v objemu 1,074 bilionu eur (přes 28 bilionů Kč).

"Evropa se potýká s historickým úkolem. Reaguje na něj velmi dobře a ukázala solidaritu," řekl Scholz. "Hospodářská situace je v Evropě opravdu vážná. Proto je důležité se ve druhém pololetí vypořádat s hlubokou recesí, kterou teď zažíváme. Současné indikátory nám dávají naději, že to bude solidní oživení, vidíme to v několika evropských zemích. Ten vývoj je ale stále dost ošidný a já nemohu říct, že už jsme z nejhoršího venku," dodal ministr.

Nový typ koronaviru se začal koncem loňského roku šířit z centrální Číny a na jaře zasáhl také evropské země. Vlády začaly na šíření pandemie reagovat omezováním aktivit, což se dotklo jak služeb, tak výrobních podniků. Výsledkem byl masivní propad hrubého domácího produktu (HDP) ve většině zemí. Vlády se chtějí stejnému scénáři nyní vyhnout.

V celém světě už se novým koronavirem nakazilo přes 25 milionů lidí, více než 850 000 jich v souvislosti s novým virem zemřelo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy