Pro Německo klopýtnutí, pro Česko hluboká krize. Příští rok bude hůř, varují firmy

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
6. 12. 2019 20:01
Nejvíc z globálních hospodářských hrozeb české firmy letos ovlivnila zpomalující německá ekonomika. Zároveň se šéfové českých firem obávají, že v roce 2020 bude ještě hůř.
Foto: Reuters

Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey 2020 mezi šéfy českých podniků.

Německá ekonomika v průběhu roku několikrát balancovala na hraně recese a vzhledem k propojení obou ekonomik se to projevilo i u českých firem. V průzkumu uvedlo 45 procent ředitelů, že jejich firmu letos zpomalování německé ekonomiky ovlivnilo velmi negativně nebo negativně.

Ještě hůř bude podle oslovených ředitelů v nadcházejícím roce 2020. To se negativního či velmi negativního dopadu kolísající německé ekonomiky obává 76 procent ředitelů.

"Česká a německá ekonomika jsou úzce provázané. S Německem realizujeme přibližně 29 procent zahraničního obchodu. Dopady německého zpomalování na českou ekonomiku jsou tedy bezprostřední," uvedl partner PwC ČR Petr Kříž.

S odstupem za obavami z německé ekonomiky se umístily celní války a brexit. Dopady celní války USA a Číny negativně či velmi negativně pocítilo 32 procent ředitelů českých firem, u odchodu Spojeného království z EU to bylo 31 procent.

I zde platí obava, že hůř teprve bude. V roce 2020 předpokládá negativní dopad celních válek na svou firmu 44 procent ředitelů. Negativního dopadu brexitu se jich obává v příštím roce 43 procent.

Jako velká hrozba už na ředitele nepůsobí hospodářské sankce vůči Rusku. Ty za negativní v roce 2019 považovalo 18 procent šéfů firem, v roce 2020 se jich obává pětina respondentů z řad šéfů českých společností.

Celkem 13 procent ředitelů uvedlo, že se kvůli brexitu snížila poptávka po jejich výrobcích nebo službách. Podle devíti procent šéfů nejistota ovlivnila jejich dodavatele, osm procent firem muselo hledat klienty či odběratele na jiných trzích. Naopak pět procent uvedlo, že pro ně brexit znamenal obchodní příležitost. Nejčastěji, v 59 procentech, ovšem ředitelé míní, že brexit jejich firmy nepoznamenal.

"Spojené království je naším pátým nejvýznamnějším vývozním partnerem a za první tři čtvrtletí letošního roku náš vývoz stále mírně rostl a dosáhl cca 4,6 procenta celkových vývozů. Brexit bez dohody by znamenal zásadní ohrožení většiny těchto objemů, logistické obtíže, růst cel a administrativních bariér a nákladů," upozornil Kříž.

PwC CEO Survey 2020 se koná od 4. listopadu do 8. prosince 2019. Do pondělí se průzkumu zúčastnilo 121 respondentů. Sběr dat probíhá formou online dotazníků a osobního dotazování mezi generálními řediteli a členy představenstev významných českých firem z různých odvětví.

Aktuálně.cz nedávno zmapovalo konkrétní rady a tipy odborníků na přípravu před krizí. Zdrojem byla anketa institutu ELAI. Experti na byznys uváděli, že každá krize bude bolet, ale dobrá příprava na ni zvyšuje možnost přežití. Výsledky české ekonomiky jsou podle nich ve světle zbytku Evropy stále dobré, další část hospodářského cyklu - tedy ochlazení - je už ale na dohled. 

Řada firem už podle expertů využila příznivý vývoj ekonomiky například k investování do digitalizace a automatizace, přestože v řadě případů byl hlavním důvodem nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Vcelku tedy masivně investovaly. Kdo tak učinil, bude na zpomalení ekonomiky mnohem lépe připravený, podotýkají ekonomové.

Velká krize na přelomu let 2008 a 2009 zasáhla Německo už v době, kdy vládla kancléřka Angela Merkelová. Ekonomika se propadla o pět procent. Pokud se berou v úvahu mírové časy, byl to nejhorší výsledek od roku 1932.

Vláda tehdy půjčila druhé největší německé bance Commerzbank 18 miliard eur a v rámci pomoci v ní převzala čtvrtinový podíl. Stabilizační vládní fond pro německé banky, pojišťovny a penzijní fondy v říjnu 2008 činil 500 miliard eur.

Výrobu automobilek Merkelová podpořila šrotovným. Nabídla vlastníkům automobilů výhodný nákup nových vozů, pokud se zbavili starého, k životnímu prostředí méně šetrného auta. Vláda také zvýhodnila firmy, které nepropustily zaměstnance, ale zavedly takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu.

"Krize nás donutila dělat věci a překročit hranice, které bychom jinak nedělali a nepřekročili," uvedla kancléřka v rozhovoru pro deník Bild.

 

Právě se děje

Další zprávy