Akcie obou firem v pondělí na burze v reakci mírně zpevňují - akcie Vonovie kolem poledne přidávaly více než 1,5 procenta, akcie Deutsche Wohnen do půl procenta. Největší letošní realitní transakci v Evropě musí ještě povolit německý úřad pro finanční dozor (BaFin).
Vonovia a Deutsche Wohnen uvedly, že spojení považují i nadále za strategické a smysluplné ze společensko-politického hlediska. Vonovia nyní vlastní téměř 30 procent akcií Deutsche Wohnen. Do července se jí nepodařilo získat polovinu všech akcií této druhé největší firmy v Německu zabývající se nájemním bydlením, což byla podmínka spojení.
Vonovia uvedla, že chce novou nabídku předložit v blízké době. Potřebuje ale, aby jí BaFin umožnil výjimku, která nařizuje roční pauzu před dalším pokusem. Pokud by ji úřad udělil, doufají obě firmy, že se transakce uskuteční v letošním čtvrtém čtvrtletí.
Vonovia podle agentury DPA koncem března vlastnila téměř 415 000 bytů, z toho přes 354 000 v Německu. Je tak už dnes největším realitním koncernem v Evropě.
Jak již dříve informoval online deník Aktuálně.cz, berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, chce právě majitele největších soukromých realitních společností vyvlastnit. O kontroverzním návrhu mají rozhodnout sami Berlíňané v referendu, pro které iniciativa koncem června sesbírala dostatek podpisů.
S vyvlastněním nesouhlasí například Svaz realitních makléřů, který mluví o finanční zátěži pro veřejný rozpočet a také o tom, že opatření nepovede ke stavbě nových bytů.
Deutsche Wohnen je největším hráčem v soukromém nájemním bydlení v hlavním městě Německa. V Berlíně a okolí se nachází zhruba 114 000 z jejích více než 155 000 bytů. Firma dříve spolkové zemi Berlín nabídla, že jí byty prodá a omezí ceny nájmů v metropoli. Tato nabídka podle Deutsche Wohnen trvá.
Německé realitní společnosti v posledních letech čelí rostoucímu tlaku veřejnosti kvůli vysokým cenám bydlení, zejména v hlavním městě. Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné zhruba u 1,5 milionu bytů. Německý ústavní soud ale zákon v polovině dubna zrušil. Vonovia vzápětí oznámila, že doplatek za rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným vymáhat nebude.
