Berlínská iniciativa: bytovou krizi vyřeší vyvlastnění. Cílí na realitní giganty

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
22. 7. 2021 5:30
Berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, přišla s poměrně radikálním návrhem, jak bytovou krizi řešit. Chce vyvlastnit majitele největších soukromých realitních společností, pod které v Berlíně spadá více než 240 tisíc bytů. Iniciativa hodlá o vyvlastnění nemovitostí uspořádat referendum, pro které už sehnala dostatek podpisů.
Ilustrační obrázek.
Ilustrační obrázek. | Foto: ČTK

Iniciativu Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (v překladu "Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Co.") založilo Sdružení berlínských nájemníků. Do názvu záměrně použilo jméno největšího hráče na tamním nájemním trhu, tedy Deutsche Wohnen.

Autoři návrhu, kteří chtějí vyvlastnit přes 240 tisíc bytů, argumentují článkem 15 německé ústavy. Ten hovoří o tom, že pozemky, půda, přírodní bohatství a také výrobní prostředky mohou být za odškodnění převedeny do obecného vlastnictví nebo jiné formy společného hospodaření.

Na úhradu odškodnění by si vzala úvěr nezisková společnost, pod niž by přešel bytový fond. A právě pod něj by zase přešly vyvlastněné nemovitosti, plánuje iniciativa.

O kontroverzním návrhu mají rozhodnout sami Berlíňané v referendu, pro které iniciativa koncem června sesbírala dostatek podpisů, podle listu Handelsblatt přes 340 tisíc. V Berlíně je přitom k uspořádání všelidového hlasování potřeba získat podporu aspoň sedmi procent z 2,5 milionu oprávněných voličů, tedy minimálně 175 tisíc osob. Referendum má proběhnout v září v době parlamentních voleb. 

Vyvlastnění bytů má i řadu odpůrců. Kritikou nešetří například Svaz realitních makléřů, který mluví o finanční zátěži pro veřejný rozpočet a také o tom, že opatření nepovede ke stavbě nových bytů. Právě nedostatečnou výstavbu bytů přitom vidí jako jednu z hlavních příčin bytové krize v Německu i Česku i řada expertů.

Tvůrci návrhu, o kterém se v Berlíně nemluví za poslední roky poprvé, si ale stojí za tím, že jde o "historickou příležitost, jak doživotně zajistit dostupné bydlení", jak z jejich prohlášení citoval server Bloomberg.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pro on-line deník Aktuálně.cz připomíná, že vyvlastňování vnímá při řešení bytové krize jako extrémní řešení, které je možné použít pouze v případech silného veřejného zájmu. "Tím může být například výstavba dálnic, která má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj. Vyvlastňování však nepovede k masové výstavbě nových bytů. Pouze se změní vlastnická práva, jinak se nic zásadního nestane," potvrzuje Křeček.

Iniciativa podle něj předpokládá, že když nemovitosti budou ve veřejném vlastnictví, bude se v nich vybírat nižší nájem. "To by však při dodržování povinností řádného hospodáře nemusela být pravda," podotýká ekonom. 

Zmrazení nájmů bylo jen dočasné

Berlín před lety obecní byty naopak ve velkém privatizoval. Začátkem tisíciletí je prodával velkým společnostem, nikoliv do rukou nájemníků.

Berlínská iniciativa chce teď "zbavit" nemovitostí celkem tři společnosti: kromě zmiňované Deutsche Wohnen & Co. jde o firmy Akelius & Co a Vonovia. Ta se přitom koncem května domluvila, že se sloučí se společností Deutsche Wohnen & Co. Tato fúze vytvoří evropský realitní gigant s více než 550 000 byty k pronájmu, a protože německé realitní firmy čelí v zemi tlaku veřejnosti kvůli vysokým cenám bydlení, musely si fúzi "obhájit". Slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v příštích třech letech na jedno procento ročně a v dalších dvou letech pouze o inflaci.

Firmy navíc podle květnového prohlášení berlínského starosty Michaela Müllera také samy městu nabídly k prodeji asi 20 000 bytů.

Německá metropole zaznamenala za deset let do roku 2019 prudký nárůst nájmů, ceny vystřelily až o 90 procent. Také proto vešel loni v Berlíně v platnost zákon, který nařídil zmrazit nájemné na pět let, týkalo se to asi 1,5 milionu bytů. Německý ústavní soud ale letos v dubnu zákon zrušil s odůvodněním, že podle soudu jednotlivým spolkovým zemím nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni. 

Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta. Průzkum mnichovského institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů snížilo jejich růst, zároveň ale omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. 

VIDEO: Bytů je ohromný nedostatek, cena dolů nepůjde. Zdanění druhých bytů je nesmysl, říká Korec

Ceny průměrných bytů dolů nepůjdou, poptávka pořád stoupá. Cena bytů za posledních pět let se v Praze zdvojnásobila, říká developer Evžen Korec. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 52 minutami

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila Transparency International s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy