reklama
 
 

Nejvíce peněz z fondů EU pro soukromé firmy získal Agrofert

7. 9. 2015 13:15
Dotace 4,9 miliardy korun řadí Agrofert na první místo v žebříčku největších soukromých příjemců dotací z EU. Ze státních podniků vede Ředitelství silnic a dálnic ČR s částkou 81 miliard korun. Spočítal to týdeník Dotyk.

Praha - Holding Agrofert vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) získal v končícím programovém období nejvíce peněz z fondů EU, co se týká soukromých firem v Česku. Uvedl to týdeník Dotyk.

Dotace 4,9 miliardy korun řadí Agrofert na první místo v žebříčku největších soukromých příjemců dotací. Ze státních podniků vede Ředitelství silnic a dálnic ČR s částkou 81 miliard korun.

Agrárně-chemická skupina Agrofert využívala podle týdeníku dotace ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, ale i další firmy. Celkem má přislíbeno 1,6 miliardy korun, v srpnu byla proplacena miliarda.

"K prvenství pomohly Agrofertu agrární dotace, které plynou z EU prostřednictvím dvou zemědělských fondů. Za uplynulé dva roky takto Babišův kolos získal 1,6 miliardy korun. Souhrnná suma je vyšší, všechny dotační toky totiž není možné ve veřejně dostupných databázích dohledat," píše týdeník. Ten zpětně dopočítal i příjem stěžejních dotací, které na obdělávanou výměru obdržely od roku 2007 zemědělské podniky Agrofertu. Jde o 1,7 miliardy korun.

Druhé Třinecké železárny, které přes Moravia Steel ovládá miliardář Tomáš Chrenek, dostaly na evropských dotacích 2,9 miliardy korun. Ty šly hlavně na ekologické projekty. Třetí nejúspěšnější firmou v získávání bruselských dotací je s 1,9 miliardy korun ostravská hutnická firma ArcelorMittal.

TOP 20 soukromých firem, které v programovém období 2007-2013 získaly největší podpory z fondů EU (včetně dceřiných firem):

Firma Přiklepnuto (v mil. Kč) Proplaceno (v mil. Kč)
1. Agrofert 4900 4300
2. Třinecké železárny 2900 2300
3. ArcelorMittal Ostrava 1900 533
4. Vítkovice 1700 1400
5. Veolia Energie 1100 816
6. Energetický a průmyslový holding 852 417
7. PrimeCell Therapeutics 786 565
8. Excelsior Group 462 303
9. Energo-Pro Czech 414 408
10. Siemens 401 312
11. Comtes FHT 394 381
12. ŽS Real 390 344
13. Bammer Trade 356 356
14. Mega 356 344
15. RenoEnergie 347 347
16. Agel 343 211
17. Juta 331 291
18. Continental Automotive 310 179
19. C-Energy Bohemia 274 215
20. Energia 254 254

Zdroj: týdeník Dotyk

TOP 20 státních a polostátních podniků a organizací, které v programovém období 2007-2013 získaly největší podpory z fondů EU:

Podnik, instituce Přiklepnuto (v mil. Kč) Proplaceno (v mil. Kč)
1. Ředitelství silnic a dálnic 81 000 68 000
2. Správa železniční dopravní cesty 69 000 51 000
3. Úřad práce 7 800 5 000
4. Českomoravská záruční a rozvojová banka 5 800 5 500
5. ČEZ 3 800 2 000
6. České dráhy 3 100 3 000
7. Ředitelství vodních cest 3 000 2 400
8. Povodí 2.100 1 800
9. Státní fond životního prostředí 1 700 1 300
10. Diamo 1 650 1 400
11. CzechTourism 1 600 1 000
12. CzechInvest 1 600 758
13. Národní památkový ústav 1 300 1 100
14. Státní úřad inspekce práce 871 692
15. CzechTrade 800 650
16. Český statistický úřad 716 675
17. Česká geologická služba 538 348
18. Státní fond rozvoje bydlení 518 518
19. Lesy ČR 456 373
20. Národní technické muzeum 292 181

Zdroj: týdeník Dotyk

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky jsou zemědělské dotace nárokové a přijímají je všichni zemědělci v ČR. "Poměrově se vztahují například k jednomu hektaru obdělávané půdy nebo k jednomu kusu chovaného dobytka," řekl mluvčí, podle něhož je výše dotace dána tím, že je Agrofert největší zemědělskou firmou v ČR.

"Současně je důležité upozornit, že Agrofert státu mnohem více zaplatí, než od něj formou dotací získá," dodal Hanzelka s tím, že společnost v loňském roce zaplatila na dani z příjmů 743 milionů korun a na odvodech na zdravotní a sociální pojištění 2,34 miliardy korun.

V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však nejhorší z celé Unie. I přes tyto nedostatky Česko v prvních deseti letech členství ČR v EU získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo.

autor: ČTK | 7. 9. 2015 13:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama