Nejste líní? Objem tříděného odpadu už v Česku neroste

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
30. 10. 2014 19:30
Na jednoho obyvatele České republiky loni připadlo 307 kilogramů komunálního odpadu. Zůstáváme pod průměrem Evropské unie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: AVE CZ

PrahaReklamní heslo nebuďte líní, třiďte odpad na Čechy příliš nezabralo. Přestože se loni v porovnání s rokem 2002 zvýšil objem tříděného odpadu téměř třikrát, posledních pět let dochází podle údajů Českého statistického úřadu ke stagnaci nebo mírnému poklesu.

Jeden obyvatel Česka loni průměrně vyprodukoval 307 kilogramů komunálního odpadu. Tříděných z toho bylo jen 43 kilogramů, tedy stejné množství jako v roce 2012 a méně než v předchozích čtyřech letech.

Tuzemské firmy a domácnosti vyprodukovaly podle dnes zveřejněné statistiky v loňském roce celkem 23,7 milionu tun odpadu. Z toho 3,2 milionu tun tvořil odpad z domácností, škol, úřadů nebo od drobných živnostníků, tedy takzvaný komunální odpad.

Produkce komunálního odpadu v předchozích letech
Produkce komunálního odpadu v předchozích letech | Foto: Tomáš Kunc, ČSÚ

Nejvíc třídí Vysočina

Nejvíce odpadu loni vytvořili obyvatelé Středočeského kraje, kde na hlavu připadlo 372 kilogramů. "Převahu Středočeského kraje si vysvětlujeme masivním stěhováním obyvatel Prahy do okolních obcí," říká vedoucí oddělení statistiky životního prostředí Českého statistického úřadu Miloslava Veselá.

Naopak nejméně odpadu vyhodili loni do popelnic obyvatelé Plzeňského kraje. Zde na hlavu připadalo jen 231 kilogramů komunálního odpadu.

Údaje také ukázaly, že snaha o třídění odpadu neroste. Každý Čech loni vytřídil 43 kilogramů odpadu.

"Konkrétně se jednalo o 14 kilogramů papíru, 11 kilogramů skla, 10 kilogramů plastů, čtyři kila kovů a čtyři kila ostatních odpadů," upřesňuje ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek.

Stejné celkové množství odpadu lidé v Česku vytřídili v roce 2012. Oproti předchozím čtyřem letům ale došlo k poklesu o jeden až tři kilogramy. "Z dlouhodobého hlediska ale trend třídění odpadů rostl. V roce 2002 se vytřídilo jen 16 kilogramů odpadu," dodává Veselá.

Nejvíce se loni třídilo v Kraji Vysočina, každý obyvatel tam vytřídil 54 kilogramů odpadu. Druhé a třetí místo pak připadlo Zlínskému kraji (52 kg) a Praze (51 kg). Naopak nejméně jsou zvyklí třídit odpad obyvatelé Jihomoravského kraje, kde se loni vytřídilo jen 31 kilogramů na hlavu.

Asi 55 procent - zhruba 1,8 milionu tun - komunálního odpadu bylo loni odvezeno na skládky. Ještě před pěti lety mířily na skládky asi tři čtvrtiny odpadů. Do spaloven s využitím jako zdroj tepla bylo loni odvezeno 628 tisíc tun odpadu, což je skoro dvakrát více než v roce 2008. Zrecyklováno pak bylo 686 tisíc tun odpadu, přičemž v porovnání se stavem před pěti lety je to dvaapůlkrát více.

Nejvíc odpadků vyprodukují Švýcaři

A jak jsou na tom Češi co do produkce komunálního odpadu v porovnání s ostatními evropskými zeměmi? "Česká republika se rozhodně neřadí mezi největší producenty odpadu v Evropě. Blížíme se okolním státům, jako je Slovensko nebo Polsko," říká Hrbek.

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat z roku 2012 připadá v Polsku na jednoho obyvatele 314 kilogramů opadu, 324 kilogramů na hlavu pak evidují na Slovensku. Čechům se blíží ještě Lotyši s 301 kilogramy. Všechny tyto země jsou tak pod průměrem celé Evropské unie - 492 kilogramů komunálního odpadu na obyvatele.

Nejvíce odpadu v Evropě vytvoří Švýcaři, kde na hlavu připadá 694 kilogramů. Mezi zeměmi EU vedou s 668 kilogramy Dánové a obyvatelé Kypru s 663 kilogramy. Naopak nejméně odpadu skončí v estonských popelnicích, každý obyvatel tam za rok vyhodí 279 kilogramů odpadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy