Paříž už není nejdražší město světa. Žebříček ukazuje, jak se zvedly životní náklady

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
1. 12. 2021 14:59
Narušené dodávky zboží, velká poptávka zákazníků i růst inflace zvedly náklady na život v mnoha metropolích světa. Ukazuje to žebříček britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit, který každoročně srovnává ceny 200 výrobků a služeb ve 173 městech. Paříž, která pořadí vedla loni, vystřídal letos Tel Aviv. Praha postoupila o osm příček výš, na 79. místo.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Zhruba půlmilionový Tel Aviv se v žebříčku pro rok 2021 vyhoupl na první místo kvůli posílení místní měny vůči dolaru a také zvýšení cen za dopravu a potraviny, napsal zpravodajský server CNN. Byl rovněž druhým nejdražším městem v cenách alkoholu a dopravy, pátý v oblasti osobní péče a šestý v rekreaci.

Francouzská metropole Paříž, která má přes dva miliony obyvatel, je nyní druhá nejdražší, stejně jako Singapur. Z evropských měst se do první desítky dostaly ještě Curych (čtvrté místo), sedmá Ženeva a osmá Kodaň. 

Žebříček nákladů na život pro rok 2021

1. Tel Aviv Izrael
2. Paříž Francie
2. Singapur Singapur
4. Curych Švýcarsko
5. Hongkong Čína
6. New York Spojené státy
7. Ženeva Švýcarsko
8. Kodaň Dánsko
9. Los Angeles Spojené státy
10. Ósaka Japonsko
11. Oslo Norsko
12. Soul Jižní Korea
13. Tokio Japonsko
14. Vídeň Rakousko
14. Sydney Austrálie
16. Melbourne Austrálie
17. Helsinki Finsko
17. Londýn Velká Británie
19. Dublin Irsko
19. Frankfurt Německo
79. Praha ČR

Praha je mezi deseti městy, která v tabulce ve srovnání s minulým rokem nejvíce poskočila. Naopak nejprudší propad - meziročně o 16 příček na 48. pozici - má za sebou díky levnějším cenám potravin a oděvů italská metropole Řím.

Vůbec nejlevnější náklady na život má podle analytiků syrské hlavní město Damašek, jen o něco dráže se žije v libyjském Tripolisu a v hlavním městě Uzbekistánu, Taškentu.

Problémy v pandemii

Za zvýšením životních nákladů ve světě stojí podle analýzy především pokračování pandemie koronaviru. Ta jednak narušila dodavatelský řetězec, ale také omezila samotnou výrobu a prodej. 

"Ačkoli se většina světových ekonomik nyní zotavuje díky zavedení vakcín na covid-19, mnoho velkých měst stále zaznamenává nárůst pozitivních případů, což vede k restrikcím ve společnosti. To narušilo dodávky zboží, způsobilo nedostatek v obchodech a vysoké ceny," komentuje situaci za tvůrce žebříčku Upasana Dutt.

V důsledku prudkého nárůstu cen ropy se zvýšily náklady za pohonné hmoty skoro o čtvrtinu. Ceny zboží a služeb v průměru meziročně stouply o 3,5 procenta, což byla nejvyšší míra inflace za posledních pět let, uvedli dále analytici. Loni to přitom bylo 1,9 procenta. Největší zdražení zaznamenala kategorie osobní péče či rekreace.

"S příštím rokem očekáváme v řadě měst další růst životních nákladů, protože porostou mzdy v mnoha odvětvích. Očekáváme rovněž navýšení úrokových sazeb centrálními bankami, které se budou snažit zastavit rostoucí inflaci," doplňuje Dutt.

Drahé Česko

V Česku inflace v říjnu meziročně stoupla o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Podražily energie, pohonné hmoty i hypotéky.

Bankovní rada na počátku listopadu v reakci právě na rostoucí inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

"Inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat, a to až k úrovni osmi procent. Od druhého čtvrtletí 2022 by ale měla viditelněji zvolňovat, přičemž ovšem k dvouprocentnímu cíli České národní banky se její úroveň přiblíží nejdříve až v prvním čtvrtletí 2023," předpovídá ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

"Prakticky po celý příští rok zůstane inflace na dvoj- až trojnásobku inflačního cíle. Nezapomeňme, že z důvodu setrvačnosti svými současnými kroky může ČNB ovlivnit úroveň inflace převážně teprve v horizontu 12 až 18 měsíců. Její nynější kroky tedy převážně ovlivňují až cenovou hladinu na přelomu let 2022 a 2023," upozorňuje ekonom.

 

Právě se děje

Další zprávy