Na zkrácený úvazek mají lidé nárok, rozhodl soud

Tomáš Fránek, Kateřina Surmanová
21. 8. 2014 7:16
Jedinou výjimkou jsou „vážné provozní důvody“ na straně zaměstnavatele. Jejich existenci ale musí zaměstnavatel případně prokázat u soudu.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno – Pokud chtějí lidé, kteří se starají o děti mladší 15 let, pracovat na zkrácenou dobu, jsou zaměstnavatelé povinni jim vyhovět. Potvrdil to Nejvyšší soud, podle něhož rodiče mají na zkrácený úvazek nárok.

Jedinou výjimkou jsou podle něj „vážné provozní důvody“ na straně zaměstnavatele. Existenci takových překážek, které by ohrozily fungování firmy nebo úřadu, pak ale musí zaměstnavatel případně prokázat u soudu.

Rozsudek může znamenat průlom v tuzemské praxi, kdy se firmám a úřadům do částečných úvazků moc nechce.

Šestiletý spor o pět hodin

Rozsudek Nejvyššího soudu se týká šest let starého případu z libereckého magistrátu. Úřednice měla kvůli péči o dítě zkrácený úvazek na 35 hodin týdně, ale po odchodu kolegů do důchodu vedení úřadu chtělo, aby přešla na plný, tedy čtyřicetihodinový. Žena to odmítla, dál chodila domů o hodinu dříve, za což dostala výpověď.

Okresní soud v Liberci dal za pravdu zaměstnavateli, Krajský soud v Ústí nad Labem propuštěné úřednici. Magistrát se proto obrátil na Nejvyšší soud. Argumentoval třeba tím, že kvůli ženiným dřívějším odchodům domů se musely předčasně zavírat přepážky nebo ji v práci musela zastoupit jiná kolegyně.

Jenže podle Nejvyššího soudu nemohou být jakékoliv problémy ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. Řešením může být například přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti. Soudci zdůraznili, že v tomto případě šlo jen o hodinu týdně.

O samotné neplatnosti výpovědi nicméně Nejvyšší soud nerozhodl. Vrátil spor znovu na začátek a nařídil ho znovu projednat. Krajský soud v Ústí nad Labem tak musí znovu důkladně prověřit, jak fungoval provoz na magistrátu a zda důvody pro zrušení zkráceného úvazku byly skutečně tak vážné, že by to omezilo fungování úřadu.

Česko hluboko pod průměrem

Za to, že zdejší zaměstnavatelé možnosti zkrácených úvazků zhusta ignorují, Česko už schytalo i kritiku od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ženy zůstávají doma dlouho, ztrácejí kontakt s kariérou a jejich několikaletý pobyt doma se odráží i na výkonu ekonomiky.

Podle studie z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je rozdíl v zaměstnanosti českých žen, které mají dítě do šesti let, a těmi ostatními více než 40 procent, přičemž v Nizozemsku, Británii nebo Belgii je vliv mateřství na zaměstnanost mizivý. Jedná se o země, kde podíl částečných úvazků přesahuje průměr EU, který činí přes 20 procent. V Česku představují zkrácené úvazky 6,3 procenta.

„Čeští zaměstnavatelé mnohem více preferují plné úvazky. Je to pro ně rozhodně levnější, když práci vykonává například jedna matka s dítětem namísto dvou,“ říká Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů s tím, že odborářská organizace považuje rozhodnutí soudu za správné. „Jde o legitimní zájem slaďování pracovního a rodinného života,“ dodává.

Za nízkým procentem částečných úvazků mezi českými pracovními smlouvami stojí i to, že o ně zaměstnanci nemají velký zájem. Podle výsledků studií i poznatků konfederace zaměstnavatelé často vyžadují za šest hodin stejný objem práce, který by chtěli i v řádné osmihodinové pracovní době. A důvodem jsou i nižší mzdy, než na jaké si přijdou lidé v zemích, kde jsou částečné úvazky rozšířené.

Zaměstnavatelé se jim zase brání proto, že poloviční úvazek neznamená poloviční náklady. „Nestojí to polovinu peněz, ale například sedmdesát procent. Nakonec je dražší vzít člověka na zkrácený úvazek než na plný. Ochotnější jsou k tomu velké nadnárodní firmy. Chtějí svým lidem vyjít vstříc, což je správné, ale ekonomicky to není ideální,“ uvádí Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů. Zásah soudu do práva zaměstnavatele na výpověď nebo míru úvazku nepokládá za ideální. „Má jít o domluvu zaměstnance a zaměstnavatele. Na druhou stranu, kéž by se vždycky dohodli,“ říká. 

Pomáhat chce i stát

Problém, který nejvíc dopadá na absolventy, seniory a matky či otce po rodičovské dovolené, si uvědomuje i vláda. Počítá s tím, že u nich sleví zaměstnavatelům na sociálním pojištění. Ovšem jen tehdy, když kvůli náboru nepropustí žádného zaměstnance a budou vybírat z lidí evidovaných na úřadech práce. Tak by totiž sleva neměla zatížit státní kasu – co z ní odteče na snížených odvodech, vrátí se škrtnutím sociálních dávek. 

Přímo na zkrácené úvazky pak jdou peníze z Úřadu práce. Když firma nebo úřad přijmou někoho, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, přispěje mu na mzdu. „A pokud je to na zkrácený pracovní úvazek, mzdový příspěvek je vyšší částka,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak velkou sumu pošlou a kolika žadatelům vyhoví, si rozhodují úřady práce samy. Přihlížejí třeba k tomu, jak vysoká je v regionu nezaměstnanost. V průměru se výše příspěvku pohybuje mezi 30 až 50 tisíci.

___________________________________________________

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ukrajinská policie dopadla podezřelé z vraždy novináře Šeremeta. Zemřel při výbuchu bomby

Ukrajinská policie zadržela a obvinila podezřelé z vraždy novináře Pavla Šeremeta. Toho před třemi lety v centru Kyjeva zabil výbuch bomby nastražené v autě. Zadržení podezřelých ve čtvrtek oznámil ministr vnitra Arsen Avakov. Šeremet v minulosti pracoval jako novinář také v Bělorusku a v Rusku.

"Policie právě zadržela a se souhlasem generální prokuratury obvinila podezřelé z účasti na vraždě Pavla Šeremeta. Je to výsledek velmi složité a úporné práce skutečných profesionálů a důležitý krok k úplnému objasnění případu," napsal Avakov na Twitteru a poděkoval kriminalistům. Očekává, že soud na podezřelé uvalí vazbu. O podrobnostech případu slíbil novináře informovat později spolu s náčelníkem kriminální policie.

Mezi zadrženými je podle médií i hudebník a bývalý účastník bojů s proruskými separatisty na východě země Andrij Antonenko. "Právě mě obviňují ze Šeremetovy vraždy, přímo teď a na mém dvoře," napsal na sociální síti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy