Na poště může fungovat více bank, plánuje Chovanec

Olga Skalková a Jan Klesla, HN
29. 4. 2014 11:00
Ministerstvo vnitra chce pro Českou poštu vybrat více než jednoho exkluzivního bankovního partnera. Smlouva s ČSOB o Poštovní spořitelně skončí v roce 2017.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Na pobočkách České pošty by po roce 2017 nemusela fungovat pouze jediná banka. Ministerstvo vnitra, pod nějž Česká pošta spadá, plánuje pro státní podnik v novém tendru vybrat více než jednoho exkluzivního bankovního partnera - takového, jakým je nyní Poštovní spořitelna.

Poštovní spořitelna je značkou ČSOB, jíž končí smlouva s Českou poštou v roce 2017. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) chce do nového tendru nalákat nejen tuzemské, ale i zahraniční finanční instituce.

Jedna a půl miliardy korun ročních příjmů, které přicházejí od ČSOB za Poštovní spořitelnu, jsou přitom zcela zásadní pro krytí 1,4miliardové ztráty pošty z hlavních služeb, tedy z doručování listovních zásilek. Zajištění alespoň stejné výše plateb od bankovního partnera je tak pro ni klíčové. Jakýkoli výpadek by pro státní podnik zmítající se v dlouhodobých problémech znamenal okamžitý propad do ztráty. A následně pak třeba nepopulární a politicky citlivé omezování počtu pošt.

Mezinárodní tendr

„Já bych se nyní klonil k tendru, který by vybral ne jeden, ale třeba dva bankovní domy. Pošta přece může zpracovávat bankovní služby pro více subjektů,“ řekl Chovanec Hospodářským novinám. Ten se snaží získat politické body tím, že po letech problém jménem státní pošta vyřeší jinak než privatizací a výměnou za co nejmenší státní dotaci.

Poštovní spořitelna je dnes největším zdrojem příjmů ze všech aliančních partnerů a dalších činností mimo hlavních poštovních služeb.

„Bude to mezinárodní tendr a nyní ho začínáme připravovat,“ dodal Chovanec. S tím, že půjde o otevřený tendr a v tuto chvíli nemá v plánu oslovit rovnou předem vybrané instituce. „Cílem je samozřejmě maximální zisk pro poštu,“ dodal mluvčí ministerstva Pavel Novák.

Chovanec zcela nevylučuje ani možnost, že by pošta provozovala vlastní banku, v současnosti ale sází hlavně na spolupráci s partnery. Konkrétní podobu má připravit nový šéf pošty a její dlouholetý obchodní ředitel Martin Elkán v rámci nové strategie celého podniku.

Poštovní Era

Pod tlakem ministerstva vnitra na zvýšení plateb byla ČSOB už před čtyřmi roky a záměr nového ministra ji nepřekvapuje. „Ze strany ministra a České pošty jde jistě o relevantní směr úvah. Mění se banky i poštovní služby. Změny je nutné reflektovat, aby obstály na stejné úrovni nebo se využily k něčemu novému,“ říká Jan Lamser, člen představenstva ČSOB. „Obecně máme zájem o spolupráci s poštou a žádné alternativní scénáře nezpracováváme,“ dodává.

Pro ČSOB je Poštovní spořitelna stále důležitá. Má kolem dvou milionů klientů (to ji řadí v retailu na druhé místo za Českou spořitelnu) a zhruba 3100 obchodních míst. V posledních letech prodává produkty pod značkou Era a současně buduje vlastní síť Era poboček, kterých má už 74. Může se tím jistit, kdyby o poštu přišla.

Které finanční skupiny mají o poštu zájem? Na čem může záměr ministerstva ztroskotat? Čtěte více v dnešních Hospodářských novinách.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Ekonomická nálada v EU se v listopadu zhoršila, snížila se i v Česku

Ekonomická nálada v Evropské unii se v listopadu zhoršila, její index klesl o 1,1 bodu na 116,5 bodu. Ve své zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady snížil na 91,6 bodu z říjnové hodnoty 92,3 bodu.

Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. Domácnosti znepokojuje nová vlna šíření koronaviru a hrozba nových restriktivních opatření, poznamenala agentura Reuters.

V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 16,8 bodu z říjnových minus 7,6 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také ve službách a maloobchodě, zlepšila se nicméně v průmyslu i ve stavebnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy