Nové kolo kotlíkových dotací zvýhodní Moravskoslezský kraj, podmínky se změní

ČTK ČTK
3. 2. 2017 13:40
Nejvyšší částka, kterou lze jako dotaci získat, je 127 000 korun. Nově se nebudou moci pořizovat kotle, ve kterých se topí jenom uhlím. Peníze z programu také nepůjdou na takzvaná "mikro" energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Ministerstvo životního prostředí zvýhodní v novém březnovém kole takzvaných kotlíkových dotací Moravskoslezský kraj. Bude moci rychleji přerozdělit více peněz, než odpovídá druhé výzvě, ve které budou celkem tři miliardy korun. Moravskoslezský kraj dostane 900 milionů korun.

Nově se nebudou moci pořizovat kotle, ve kterých se topí jenom uhlím, řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zatím si o dotace na kotle v celkové hodnotě tří miliard korun řeklo 28 000 lidí.

Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127 000 korun.

V první vlně byl největší zájem o kombinované kotle, naopak o uhelné nejmenší. Výsledky z první vlny právě ministerstvo zohlednilo v další vlně dotací. Aby lidé po celém Česku nemuseli platit nové kotle ze svého, chce úřad vyjednat se všemi kraji, aby koupi kotlů financovaly předem.

V březnu ministerstvo vypíše druhou výzvu. Moravskoslezský kraj však dostane už část peněz ze třetí výzvy, která by měla být spuštěná v příštím roce.

"O definitivních změnách v programu rozhodne za několik málo týdnů monitorovací výbor. Nechceme podporovat čistě uhelné kotle, za druhé bude možná kombinace pouze uhlí a biomasy a budou to kotle s automatickým přikládáním," řekl Brabec.

Peníze z programu také nepůjdou na takzvaná "mikro" energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.

Ministr se výpadku zájmu o dotace ve chvíli, kdy za ně nepůjde pořizovat kotle pouze uhlí, neobává. "Myslíme si, že to nebude znamenat omezení poptávky, protože převisy byly velké, a to i na ostatní zdroje," řekl na dotaz ČTK.

Výzvy na takzvané kotlíkové dotace jsou určeny krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla a další mikroenergetická opatření, například zateplení střechy nebo půdních prostor.

Ministerstvo životního prostředí původně program, který má mít tři vlny vždy po třech miliardách korun dotací z Evropské unie, rozplánovalo do roku 2022. Kvůli zájmu občanů vyjednalo v Bruselu změnu a na nové kotle tak peníze budou k dispozici podle ministerstva rychleji.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy