Německé dálnice už nebudou zadarmo, mýtné schválil parlament. Víme, kolik zaplatíte

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 24. 3. 2017 12:33
Od roku 2019 začnou i čeští řidiči platit za zhruba 13 tisíc kilometrů německých dálnic. Spolkový sněm dnes schválil změnu zákona tak, aby mýtné nevadilo Evropské komisi. Zahraniční řidiči dostanou na výběr levnější mýtné na kratší dobu. Německé mýtné se ale dál výrazně nelíbí třeba Rakousku, které hrozí žalobou. K ní by se mohlo přidat i Česko. Roční poplatek za průměrné české auto vyjde na 660 korun.
Foto: Thinkstock

Berlín - Placení za německé dálnice se výrazně přiblížilo. Spolkový sněm dnes hlasy německé vládní koalice schválil změnu pravidel mýtného pro osobní vozy, která Němcům od roku 2019 umožní uvést dlouho uvažované zpoplatnění do praxe.

Roční mýtné vyjde maximálně na 130 eur (zhruba 3500 korun), ale tak vysokou částku zaplatí jen ten, kdo má veterána. I stará auta, která v Česku ještě jezdí, zaplatí výrazně méně. Například majitel Škody Felicie z roku 1996 s benzinovým motorem 1,3 zaplatí podle výpočtů ÚAMK necelých 84 eur (2300 korun). A kdo má Octavii z roku 2008 s benzinovým motorem 1,4, toho roční mýtné vyjde na 24 eur (660 korun).

Výše mýtného se počítá podle ekologické zátěže - výrazně více tak zaplatí majitelé naftových vozů. Řidič auta s naftovým motorem 1,4 se stejnou euroklasifikací jako výše zmíněná Octavia zaplatí na ročním mýtném 70 eur (1925 korun).

Levnější "krátké" mýtné

Německý parlament schválil zavedení mýtného pro osobní auta již v roce 2015; tehdy proti němu ale vystoupila Evropská komise s tím, že návrh je diskriminační vůči zahraničním řidičům. Němci si totiž mají kupovat roční mýtné, ale dostanou ho zpět na dani z provozu osobních vozidel. Tento princip se ani v dnes schváleném návrhu nemění - jen ho německé ministerstvo dopravy ještě změnilo tak, aby větší vratku dostávali řidiči nejnovějších (nejekologičtějších) aut.

Nově schválený návrh vychází výtkám Evropské komise vstříc třeba u cen mýtného na kratší dobu. Desetidenní mýtné si tak zahraniční řidiči budou moci kupovat od 2,5 do 25 eur a dvouměsíční od sedmi do 50 eur. Když se podíváme na stejná auta, jaká už jsme dávali za příklad u ročního mýtného, vychází poplatek u Felicie na 14 a 30 eur (385 a 825 korun), u Octavie na čtyři a jedenáct eur (110 a 303 korun) a u naftového vozu s motorem 1,4 stejně jako u Felicie na 14 a 30 eur.

Jízda po dálnici

Mýto podle ujeté vzdálenosti:

  • Chorvatsko
  • Francie
  • Itálie
  • Irsko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Řecko
  • Španělsko

Časové poplatky (dálniční známky):

  • Bulharsko
  • Česko
  • Maďarsko
  • Rakousko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko

Bezplatné dálnice (výjimkou jsou některé úseky, například mosty nebo tunely):

  • Belgie
  • Dánsko
  • Estonsko
  • Finsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Lucembursko
  • Nizozemsko
  • Švédsko

Německé mýtné nemá nefungovat stejně jako například v Česku. Místo nálepek budou lidé platit online nebo například na benzinových pumpách. Na dálnicích pak vyrostou kontrolní body, které přečtou registrační značku vozu a porovnají ji s databází zaplaceného mýtného. Přesná výše pokut za jízdu bez mýtného není zatím známá.

Česko se možná přidá k žalobě

Zatímco Evropská komise nyní s návrhem německého mýtného problém nemá, výrazně proti jsou především Rakušané, kteří už pohrozili žalobou k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Česká vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky považuje chystané zavedení mýtného za diskriminační. "Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí," uvedl. České úřady podle premiéra zpracují analýzu německého zákona.

"Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit," řekl Sobotka.

Zasáhnou spolkové země?

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt z mýtného čeká čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun), který má jít na výstavbu a údržbu silnic a dálnic. Kritici ale už přišli s vlastními výpočty, podle nichž má být systém naopak ztrátový a tato ztráta má navíc podle nich do budoucna růst s tím, jak bude po silnicích jezdit stále více nových aut.

Dobrindt je přesvědčen o tom, že zavedení mýtného je spravedlivé, protože se jeho prostřednictvím na financování německé infrastruktury budou podílet ti, kteří ji používají.

Zavedení mýtného prosadila do vládního programu bavorská CSU i přes to, že kancléřka Angela Merkelová byla původně proti. Schválený zákon ještě mohou blokovat vlády spolkových zemí. Některé, zvláště ty v pohraničí, se staví proti, když se obávají, že k nim přestanou částečně jezdit sousedé z okolních zemí.

Zákon nyní míří do spolkové rady, kde zástupci jednotlivých spolkových zemí mohou dále zdržovat jeho zavedení. Mohou vyvolat opětovné projednávání o zákonu ve spolkovém sněmu. Vzhledem k tomu, že na konci září Německo čekají parlamentní volby, mohl by se pak názor na mýtné v parlamentu změnit.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy