Síkela chce v krizi vytápět budovy na méně stupňů. Dotklo by se to škol i domácností

ČTK ČTK
10. 8. 2022 13:14
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Resort o tom informoval ve středu v tiskové zprávě.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN)
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) | Foto: ČTK

Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Ministerstvo průmyslu v navrhované vyhlášce stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota 18 stupňů Celsia má být také v kuchyních, jídelnách nebo dětských pokojích. V současnosti tam podle ministerstva je orientační teplota kolem 20 stupňů.

V koupelnách by měla teplota klesnout z orientačních 24 stupňů na 19 stupňů Celsia. Například v předsíních nebo chodbách je podle resortu současná orientační teplota 15 stupňů, ta by se změnit nemusela. Na plánovanou vyhlášku v úterý upozornily Hospodářské noviny.

V halách nebo místnostech s přepážkami by měla teplota podle návrhu klesnout z 18 na 15 stupňů Celsia. V učebnách škol se má teplota snížit z 20 na 19 stupňů, v tělocvičnách by se ale naopak měla zvýšit z 15 na 17 stupňů. V mateřských školách má být nově 19 stupňů Celsia.

V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na 20 stupňů, v ordinacích z 24 na 20 stupňů Celsia. V čekárnách má být 18 stupňů. na operačních sálech 20 stupňů místo současných 25 stupňů. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.

Vyhláška stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Tato hranice se dále navyšuje pro jednotlivé místnosti podle toho, kolik mají venkovních stěn.

V místnostech s jednou venkovní stěnou tak bude tato hranice vyšší o jeden stupeň Celsia, v prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 stupně a v prostorách se třemi stěnami o dva stupně Celsia.

"Naším cílem je mít připraveny legislativní nástroje, které nám pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku," řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

V současné právní úpravě je nejnižší možná teplota v pobytových místnostech stanovena projektem budovy, který vychází z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle takzvané orientační teploty.

Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z 80 procent obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 25 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy