Pomalá móda je v pojetí Boudové taková, kdy zákazník kupuje méně oblečení a vydrží mu déle. "V tom je v současnosti problém. Móda je komodita, oblečení je spousta, kvalita klesá a lidé se na sociálních sítích chlubí tím, jak nakoupili a jak si oblečení vzali jednou a vyhodili je. Neuvědomují si, že vyhozené oblečení je problém. V Británii se dokonce některé ženy chlubí tím, že si na dovolenou koupí sedmery bikiny, na každý den jedny, a pak je vyhazují," řekla Boudová, která v Praze pořádá Slou days jako akci propagující pomalou módu.

Podle různých statistik jsou velkým problémem v současném módním průmyslu plasty, především polyester. "Do textilu jde 14 procent všech plastů a často je oblečení mixem vláken, například bavlny a polyesteru. Při praní se uvolňují mikrovlákna, která nakonec končí v oceánech. Pračky je totiž v žádných filtrech nezachytí. A navíc neumíme průmyslově recyklovat oblečení, v němž je mix různých vláken. Zatím se takové technologie objevují v laboratořích, proto oblečení končí na skládkách a ve spalovnách," uvedla Boudová.

Aby nekončilo tolik oblečení jako odpad, je podle ní potřeba změnit lineární systém na cirkulární a vymyslet nové modely obchodu s módou. "Není to její konec," míní Boudová.

Některé firmy už se podle ní o přechod na jiné modely snaží. "Sbírají staré textilie, recyklují je, prodávají dál, mají část produkce certifikované, mají bavlnu, která není tak silně ošetřená pesticidy. Slibů je spousta. I když pohled zpět nebývá nikdy tak optimistický, ale postupně se to mění," řekla Boudová.

Ovšem za výrobou zatím podle ní zaostává marketing, který funguje prakticky stále stejně a usiluje o prodej co největšího množství oblečení. "Nikdo vám neřekne, ať si toho nekupujete tolik, ale firmy hledají řešení," řekla Boudová. Podle ní přibývá lidí, kteří se tématem pomalé módy zabývají. Na druhou stranu však lidem, kterým bylo jedno, kolik si toho koupí, je to ještě více jedno, dodala.