Školáci dostanou mléko zdarma, oznámil Jurečka. Stát za to zaplatí 670 milionů korun ročně

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 3. 2017 17:24
V letošním školním roce stát přispěl 47 miliony korun, suma se tak zvedne až na čtrnáctinásobek. Zvýší se také podpora na školní dotované ovoce a zeleninu. Změny prosazuje ministr zemědělství, musí mu je ale ještě schválit vláda.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha - Děti budou dostávat mléko a neochucené mléčné výrobky ve školách od příštího školního roku zdarma, za ochucené budou rodiče připlácet. Stát dá na rozšíření programu až 670 milionů korun. V letošním školním roce stát přispěl 47 miliony korun, suma se tak zvedne až na čtrnáctinásobek. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu se zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Návrh nařízení, kterým se změny docílí, bude muset schválit vláda, rozhodovat o něm bude ve středu.

Zvýší se také podpora na školní dotované ovoce a zeleninu. Z národního rozpočtu šlo v letošním školním roce 75 milionů korun, v příštím by mělo jít až o 260 milionů korun. Program s ovocem se rozšíří i na žáky druhého stupně základních škol, naopak se z něj vyjmou mateřské školy.

Stát by tak měl dávat dohromady na dotované potraviny do škol 930 milionů korun ročně, dalších 127,5 milionu korun by měla přispět Evropská unie. Celkem by tak mělo být v programech až 1,05 miliardy korun. Celkový současný rozpočet programů Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol činí 259,1 milionu korun. Oba projekty by se měly sjednotit do jednoho. Stát by měl také více podporovat konzumaci potravin v biokvalitě.

"Předmětem zítřejšího (středečního) jednání vlády je nastavení pravidel, otázka rozpočtu bude až ve chvíli, kdy se bude dojednávat rozpočet na příští rok," řekl ministr. Na produkty by se podle Jurečky neměla vztahovat takzvaná pamlsková vyhláška, protože nepůjde o prodej ve školních bufetech.

Cenu podpory podle ministra určil resort na základě výpočtu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Například na minimálně 100 gramů ředkviček bude příspěvek podle návrhu nařízení až 7,20 koruny, na stejnou hmotnost okurek 7,90 koruny. Při přepočtu by tak stát platil za kilogram okurek 79 korun. Podle Jurečky je rozdíl, když si zákazník koupí kilogram zeleniny v obchodě, oproti tomu, když musí distributor pravidelně po deset školních měsíců dodávat zeleninu do škol. Do ceny se tak podle něj započítává i logistika.

Podpora konzumace mléka ve školách začala už na konci minulého století. Opatření na podporu konzumace ovoce navrhla v roce 2006 Evropská unie, v Česku funguje od jara 2010. Program má vést ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit u dětí správné stravovací návyky a bojovat proti dětské obezitě.

Někteří kritici projekt v minulosti označili za pouhý prostředek k likvidaci přebytků na trhu. Jurečka to ale odmítl. "Tento argument již neplatí, výkupní cena mléka roste za posledních šest měsíců," řekl ministr agentuře ČTK. Nicméně dodal, že bude rád, pokud budou své produkty dodávat úspěšní lokální producenti.

Zpochybňovány byly také proklamované přínosy projektu. S přihlášením do programu v minulosti nesouhlasilo ministerstvo financí, vláda ale pokračování české účasti v programu schválila.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy