Ceny mléka už by klesat neměly, odbyt se lepší, hlásí mlékárenský svaz

ČTK ČTK
7. 9. 2016 15:32
Výkupní ceny mléka se snižovaly 26 měsíců až do letošního července. "Situace se začíná konsolidovat," říká teď předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Výroba mlékáren stoupá, například u jogurtů je proti loňsku jejich produkce vyšší o desetinu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Přibyslav – Výkupní ceny mléka by už v Česku klesat neměly, protože se pomalu začíná zlepšovat odbyt mléčných výrobků ve světě. Uvedl to předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček na dnešní konferenci k sobotnímu Mlékárenskému dnu v Přibyslavi.

Ceny mléka se snižovaly 26 měsíců až do letošního července. V srpnu průměrná farmářská cena mléka stoupla o desetník a pozvolný nárůst by podle odhadu svazu měl pokračovat.

"Situace se začíná konsolidovat," uvedl Kopáček. V červenci dostávali čeští producenti za litr mléka zaplaceno v průměru 6,10 koruny, podle údajů od zemědělců to je zhruba o dvě koruny méně, než by potřebovali na pokrytí svých nákladů.

S výkyvy se musely vyrovnávat i mlékárny. "Z levného mléka se požadují levné výrobky," řekl Miloš Kvasnička, jednatel Mlékárny Polná.

"Nemůžeme čekat, že by byl nárůst nějaký skokový. Návrat k normálu očekávám v horizontu několika měsíců," uvedl předseda svazu k dalšímu vývoji cen mléka.

Mléčné výrobky podle něj začínají ve světě zase odebírat nejvýznamnější dovozci, mezi nimi asijské země a především Čína. Na čínský trh se dostávají i české mlékárny, kupříkladu Madeta a Mlékárna Hlinsko.

Podle agrárního analytika Petra Havla sice spotřeba mléka světově vzhledem k růstu populace bude stoupat, ale při jejím pokrývání budou evropské mlékárny nejspíš vytlačovány asijskými a jinými zeměmi s levnější produkcí mléka.

"Největší výzvou pro naše mlékárenství je víc než expanze na zahraniční trhy udržet vlastní trh," řekl analytik. To podle něj znamená jediné: přesvědčit spotřebitele, že má smysl kupovat tuzemské výrobky.

Na problémy s rostoucím dovozem upozorňuje i mlékárenský svaz. Spotřeba mléčných výrobků se v Česku zlepšuje. Minulý rok jich podle údajů svazu každý obyvatel v průměru snědl 242,3 kilogramu, zatímco o rok dříve to bylo 236,4 kilogramu.

"Ale na této pěkné spotřebě se dovozové výrobky podílejí téměř 43 procenty. To je příliš mnoho," řekl Kopáček. Nedovážejí se jen speciality, ale i mléko, jogurty, sýry, či máslo, nejčastěji z Německa a Polska.

České mlékárenství na tom přesto podle Kopáčka není špatně. Výroba mlékáren stoupá, kupříkladu u jogurtů je proti loňsku jejich produkce vyšší o desetinu. "Snad jediná komodita, kde jsme v propadu proti loňskému roku, je máslo," uvedl předseda svazu. Mlékárenského dne v Přibyslavi se 10. září zúčastní 22 firem, kromě velkých mlékáren i drobní výrobci z farem.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy