reklama
 
 

Minimální mzda rekordně stoupne, potvrdila vláda. Firmy chtějí, aby příště už nerozhodovali politici

AKTUALIZOVÁNO 21. 8. 2017
Vláda schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle něhož minimální mzda vzroste na 12 200 korun měsíčně. Tripartita se letos shodla, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak automaticky rostl.
Doporučujeme

Praha - Minimální mzda stoupne od Nového roku o rekordních 1200 korun měsíčně. Vláda dnes schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle něhož minimální mzda vzroste na 12 200 korun měsíčně. 

Zatímco odboráři chtěli zvýšení o 1500 korun, zástupci zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy připouštěli růst jen o 800 korun.

V hodinovém vyjádření stoupne minimální mzda z dosavadních 66 na 73,20 koruny.

Růst minimální mzdy:

od za měsíc za hodinu
1991 únor 2 000 Kč 10,80 Kč
1992 leden 2 200 Kč 12 Kč
1996 leden 2 500 Kč 13,60 Kč
1998 leden 2 650 Kč 14,80 Kč
1999 leden 3 250 Kč 18 Kč
1999 červenec 3 600 Kč 20 Kč
2000 leden 4 000 Kč 22,30 Kč
2000 červenec 4 500 Kč 25 Kč
2001 leden 5 000 Kč 30 Kč
2002 leden 5 700 Kč 33,90 Kč
2003 leden 6 200 Kč 36,90 Kč
2004 leden 6 700 Kč 39,60 Kč
2005 leden 7 185 Kč 42,50 Kč
2006 leden 7 570 Kč 44,70 Kč
2006 červenec 7 955 Kč 48,10 Kč
2007 leden 8 000 Kč 48,10 Kč
2013 srpen 8 500 Kč 50,60 Kč
2015 leden 9 200 Kč 55 Kč
2016 leden 9 900 Kč 58,70 Kč
2017 leden 11 000 Kč 66 Kč
2018 leden 12 200 Kč 73,20 Kč

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení na 12 200 korun by mohl podle ministerstva práce dosahovat 38,2 procenta - pokud průměrná mzda poroste podle současných předpokladů.

Ministerstvo připomíná, že už v roce 2006 dosahoval podíl minimální a průměrné mzdy 39,7 procenta, po stagnaci minimální mzdy v letech 2007 až 2012 ale podíl klesl na necelých 32 procent.

Minimální mzdu pobíralo v roce 2016 podle dostupných údajů kolem 132 000 zaměstnanců, tedy zhruba 3,6 procenta. Pro většinu zaměstnanců pak v praxi platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Spolu s růstem minimální mzdy se zvyšují i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně.

Příště už automaticky?

Tripartita se letos shodla, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak automaticky rostl. Návrh by mělo připravit ministerstvo práce. "Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Svaz průmyslu chce, aby vláda od ledna 2019 zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, růstu ekonomiky (HDP) a cen (inflaci). O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Také odboráři a ministerstvo práce dosud uváděli právě 40 procent průměrné mzdy jako základ pro to, aby se o automatické valorizaci mohlo jednat.

Podniky se bojí skokového růstu

Další skokový růst se nelíbí ani Hospodářské komoře ČR. Ta navrhovala, aby vláda od ledna 2018 minimální mzdu vůbec nezvyšovala. Připomíná, že díky růstu ekonomiky dochází ve firmách k přirozenému zvyšování mezd, například v průmyslu za poslední rok o téměř deset procent.

"Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství a ohrožuje konkurenceschopnost podniků. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta," říká mluvčí komory Miroslav Diro.

Firmy upozorňují, že nejde jen o úzkou skupinu nejhůře placených zaměstnanců. V praxi totiž budou muset přidat i ostatním pracovníkům.

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.

"Pracovat se musí vyplatit," zdůrazňuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) už dříve uvedla, že chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat. I proto vláda v posledních letech zvyšuje minimální mzdu, ale nikoliv životní nebo existenční minimum.

autor: Petr Kučera

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama