Minimální mzda se zvýšila v celé Evropě i u nás. Unese česká ekonomika další růst?

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
12. 6. 2019 6:29
Minimální mzda a její výše jsou živé téma. Řeší je ministerstvo práce, podnikatelé a odbory. A přou se o další zvýšení od příštího roku. Poroste, nebo zůstane na současné úrovni, jaké dopady má a jak si stojíme ve srovnání s ostatními státy EU?
Foto: Shutterstock

Od letošního ledna se minimální mzda zvýšila na 13 350 korun. Odbory i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová usilují o to, aby se dál zvyšovala a v roce 2021 se přiblížila úrovni 16 tisíc korun. Zástupci podnikatelů ale nesouhlasí, protože podle nich jde o další zatížení firem vyššími náklady.

Důsledkem zvyšování minimální mzdy totiž nejsou jen vyšší mzdy u lidí, kteří za minimum pracují, ale má dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti. Zároveň se s nejnižším výdělkem upravuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje v rozmezí od 13 350 do 26 700 korun.

"Úroveň minimální mzdy je stále velmi nízká, proto bude paní ministryně Maláčová nadále usilovat o její zvyšování. Navrhla zavedení automatického valorizačního mechanismu, který by nastavil pravidla tak, aby minimální mzda rostla pravidelně, předvídatelně, nikoliv nárazově v závislosti na politickém rozhodnutí. Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců se však neshodli, podle jakého koeficientu by se měla minimální mzda zvyšovat, aktuálně tedy hledáme jinou cestu k řešení," uvedl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Diskutuje se také o konkrétní částce minimální mzdy v příštím roce. Zatímco odbory chtějí 15 tisíc korun, Svaz průmyslu ČR je ochotný přistoupit na zvýšení jen o pár set korun, Hospodářská komora odmítá jakékoliv navyšování.

"Nejprve by se měli dohodnout zaměstnavatelé a odbory. Optimálně do konce léta. Ve chvíli, kdy přijdou tito aktéři sociálního dialogu s konkrétním návrhem, je do jednání připravena vstoupit paní ministryně a pokračovat ve vyjednávání na vládní úrovni s koaličním partnerem," doplňuje Dostálek.

Přehled minimální mzdy v zemích EU 

Země Měsíční mzda 2018 v eurech Měsíční mzda 2019 v eurech Meziroční nárůst v % Hodinová mzda 2018 v eurech Hodinová mzda 2019  v eurech
Belgie 1 562,59 1 593,76 + 1,99 9,22 9,41
Bulharsko 260,76 286,33 + 9,81 1,47 1,62
Chorvatsko 462,1 505,9 + 9,48 2,64 2,89
Česká republika 477,78 518,97 + 8,62 2,87 3,1
Estonsko 500 540 + 8 2,86 3,09
Francie  1 498,47 1 521,22 + 0,1 9,88 10,03
Německo 1 497,79 1 557,09 + 3,96 8,84 9,19
Řecko 683,76 758,33 + 10,91 3,85 4,27
Maďarsko 444,69 464,2 + 4,39 2,53 2,65
Irsko 1 613,95 1 656,2 + 2,62 9,55 9,8
Lotyšsko 430 430 0 2,46 2,46
Litva 400 555 + 38,75 2,45 3,39
Lucembursko 1 998,59 2 071,1 + 3,63 11,55 11,97
Malta 747,54 761,97 + 1,93 4,25 4,33
Nizozemsko 1 578 1 615,8 + 1,93 9,11 9,33
Polsko 502,75 523,09 + 4,05 2,84 2,95
Portugalsko 676,67 700 + 3,45 3,81 3,94
Rumunsko 407,86 446,02 + 9,36 2,32 2,54
Slovensko 480 520 + 8,33 2,76 2,99
Slovinsko 842,79 886,63 + 5,2 4,76 5
Španělsko 858,55 1 050 + 22,3 4,98 6,09
Velká Británie 1 638,36 1 747,73 + 4,85 8,95 9,54
Zdroj: Eurofound

Podle Českomoravského odborového svazu je úroveň české minimální mzdy v Evropské unii jedna z nejnižších. "Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu," uvedl předseda největší odborové centrály Josef Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun zvládnou.

Hospodářská komora ovšem namítá, že by takové přidání ohrozilo zpomalující ekonomiku. Vladimír Dlouhý už v dubnu vyzval vládu, aby tlaku odborářů nepodléhala a zlepšovala podmínky pro podnikání. "Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky," uvedl Dlouhý pro ČTK.

Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla. Naposledy se zvedla v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Pokud by se zvýšila od příštího ledna podle požadavku odborářů, představovalo by to podle komory růst o 87,5 procenta od roku 2013.

Odborníci odhadují, že ke shodě pravděpodobně nedojde. A tak nakonec na podzim rozhodne vláda, přičemž úrovně 15 tisíc korun nebude zřejmě dosaženo.

Minimální mzdu pobírá v České republice asi 150 tisíc lidí, což je úplně nejméně ze všech zemí Evropské unie. Vyplynulo to ze studie o minimální mzdě v Evropské unii, kterou nyní zveřejnila agentura Eurofound. Podle této studie došlo k navýšení minimální mzdy ve většině členských států EU, přičemž od ledna 2018 se téměř ve všech zemích zvýšil minimální zákonný plat.

Procento zaměstnanců s minimální mzdou v EU
Procento zaměstnanců s minimální mzdou v EU | Foto: Eurofound

I když na první pohled jde o dobrou zprávu pro zaměstnance s minimální mzdou, výzkum ukázal, že ne vždy vidí vyšší částky na výplatních páskách. V některých zemích totiž platí, že s vyššími příjmy přichází i vyšší daňová povinnost, a výsledek je pak nulový.

U nás se zatím zvyšování minimální mzdy od roku 2013 podle studie IDEA CERGE-EI pozitivně projevilo na vyšších příjmech zaměstnanců pracujících za státem dané minimum. Ovšem ekonomové, kteří se na studii podíleli, už nedokážou odhadnout, zda takto pozitivní bude i další plánované navyšování minimální mzdy. Více než stanovení konkrétní výše mzdy je podle nich důležitější předvídatelnost zvyšování. Tedy existence nějakého valorizačního mechanismu, který zatím chybí. Díky němu by se firmy s předstihem dokázaly na změny lépe připravit a pomohlo by to podnikům i zaměstnancům.

 

Právě se děje

teď

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy