Ministerstvo platilo zbytečně za účtenkovou loterii, i když se nekonala, tvrdí NKÚ

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2022 10:19
Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry NKÚ absurdní.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Libor Fojtík

Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků. V pondělí o tom informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. 

NKÚ kontroloval hospodaření ministerstva financí v letech 2019 a 2020, kdy byla ministryní Alena Schillerová (ANO). Účtenkovou loterii spustilo ministerstvo na podzim 2017 v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET).

Slibovalo si od ní, že bude zákazníky motivovat k tomu, aby si od prodejců přebírali účtenky vydané v EET. Lidem, kteří účtenku poslali do loterie, slibovalo v případě výhry finanční odměny i automobil. Poslední losování se konalo na jaře 2020, poté loterii resort kvůli úsporám a omezením souvisejícím s epidemií covidu-19 ukončil.

NKÚ upozornil na to, že ministerstvo přínos loterie po jejím ukončení nevyhodnotilo. "Přitom za ni zaplatilo celkem 231 milionů korun. Z toho největší část, téměř 160 milionů korun, tvořily peněžní či věcné výhry pro účastníky loterie," uvádí NKÚ. Aktivních hráčů loterie bylo podle NKÚ v průměru 372 tisíc měsíčně, přičemž jejich počet se každoročně snižoval.

Smlouvu na provoz loterie uzavřelo ministerstvo na dobu neurčitou. S roční výpovědní lhůtou loterie trvala necelé čtyři roky. "Vzhledem k tomu, že smlouva nespecifikovala postup pro případ předčasného ukončení loterie, platilo ministerstvo financí dodavateli plnou měsíční sazbu i v době, kdy již neprobíhalo slosování a systém byl pouze udržován. Za tuto údržbu dodavatel od ministerstva financí inkasoval téměř 14 milionů korun," napsal NKÚ.

"Je to jednoduché. Měli jsme platnou smlouvu, kterou jsme museli dodržet. Já jsem ale kvůli covidu hledala úspory, kde to šlo, a za ten jeden rok, kdy Účtenkovka nebyla, jsme ušetřili 65 milionů, které jsme nemuseli vyplácet na výhrách," uvedla Schillerová.

Nynější MF pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) bere výsledky kontroly na vědomí a část kritiky účtenkové loterie respektuje. Poukázalo na to, že loterie i EET byly zavedeny politickým rozhodnutím bývalé vlády Andreje Babiše (ANO).

Současný kabinet se od EET i loterie veřejně distancoval a navrhl zrušení EET. "Ministerstvo financí nicméně nesouhlasí s tvrzením, že bychom po odborné stránce nevyhodnotili dopady účtenkové loterie. (…) Kompletní vyhodnocení včetně použité metodiky bylo na vyžádání NKÚ poskytnuto. Co se týče tvrzení o zbytečně zaplacených penězích provozovateli loterie po vypovězení smlouvy, tyto peníze náležely provozovateli za pokračující služby plynoucí ze smlouvy," uvedl mluvčí Weiss.

Nedostatky v investičních akcích dokumentuje NKÚ na příkladu opravy závodní kuchyně. Resort v přípravě uvedl, že stávající technologie jsou nevyhovující, zařízení zastaralá s častými poruchami a vyšší spotřebou plynu, vody a elektrické energie.

Částku na rekonstrukci v průběhu akce zvýšilo z 5,4 milionu korun na 7,9 milionu korun, ale nakonec utratilo jen necelé tři miliony. "Výsledkem byl nákup tunelové pásové myčky a elektrického kráječe na knedlíky s konstatováním, že ostatní přístroje jsou plně funkční. Akce byla po dvou letech předčasně ukončena," uvedl NKÚ.

Rekonstrukce byla podle ministerstva zredukována kvůli úsporám a přehodnocení investičních priorit, které se dělo napříč resorty. "To také souvisí s úsporami během pandemie. V rámci šetření jsme se rozhodli pro minimalistickou variantu, proto byla výsledná částka rekonstrukce o téměř pět milionů nižší, než byl předpoklad," sdělila Schillerová.

NKÚ také upozornil na to, že ministerstvo 13 let pronajímalo rozsáhlé pozemky na výstavišti v Letňanech za nezměněnou cenu nájemného. Tu změnilo až při podpisu nové smlouvy v roce 2021, v které počítá s fixní valorizací 2,6 procenta bez využití inflační doložky.

"Inflace v roce 2020 přitom dosáhla podle Českého statistického úřadu 3,2 procenta. Sám nájemce navíc v nabídkách k uzavření smlouvy uváděl inflaci ve výši 4,5 procenta," konstatoval NKÚ.

Podle ministerstva to není pravda a nájemné bylo od roku 2008 každoročně zvyšováno o inflaci. Resort se domnívá, že postupoval s péčí řádného hospodáře.

Schillerová uvedla, že úřad novou smlouvou dosáhl odstranění nevýhodných ujednání z dřívějšího kontraktu, například smluvního předkupního práva nájemce. Valorizace nájemného podle ní vycházela ze střednědobého výhledu inflace známého v té době, aktuální výše inflace tak nebyla rozhodující.

"Rozhodně odmítám tvrzení, že sám nájemce nabízel inflaci 4,5 procenta. To mohlo být maximálně v nějakém návrhu dodatku, kterým chtěl prodloužit pro ministerstvo financí nevýhodnou smlouvu. Pokud jde o smlouvu novou, tam trval na co nejnižší fixní valorizaci a inflační doložku odmítal," dodala Schillerová.

Závěry NKÚ považuje za absurdní, úřad podle ní hledá chybu za každou cenu a výsledkem je to, že se kritizují i úspory.

 

Právě se děje

Další zprávy