Město se nedohodlo s plynaři, zvažuje odpojení od sítě

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
1. 8. 2014 12:19
RWE GasNet potřebuje kvůli změně legislativy uzavřít do konce roku s městy a obcemi celkem 2405 nových smluv o pronájmu plynovodů. Zatím má podpis na 111 smlouvách.
Vyjednávání o plynovodu v některých obcích zamrzla. Ilustrační snímek.
Vyjednávání o plynovodu v některých obcích zamrzla. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha – Distributor plynu RWE GasNet, který provozuje většinu tuzemských plynovodů, řeší první případ, kdy obec odmítla přistoupit na změnu nájemného za plynovod.

Podepsat novou nájemní smlouvu s RWE nechce Vratimov na Ostravsku přes to, že jsou v jeho případě nové smluvní podmínky výhodnější než dříve. Svůj postoj měnit nehodlá, a pokud RWE nepřijde s lepší nabídkou, je připraven odpojit své občany od sítě.

RWE GasNet spoléhá na pomoc Energetického regulačního úřadu. Ten ale na základě vyjádření pro deník Insider do sporu zasahovat nehodlá a oba účastníky vyzývá, aby v zájmu odběratelů nalezli řešení.

Změna smluv kvůli nové legislativě

RWE GasNet potřebuje kvůli změně legislativy uzavřít do konce roku s městy a obcemi celkem 2405 nových smluv o pronájmu plynovodů. Několika z nich zůstane nájemné na stávající úrovni, pro zhruba 80 procent to znamená vyšší příjmy z pronájmu a pětině bude muset RWE nájemné snížit.

Energetický regulační úřad totiž počínaje letošním rokem změnil vyhlášku, která u nájmů plynovodů mění výši uznatelných nákladů pro pozdější rekonstrukce sítí.

"Konkrétně tato úprava znamená, že provozovatelé distribučních sítí jsou oprávněni uzavírat nájemné plynárenských zařízení v jakékoli výši, ovšem do parametrů pro regulované ceny se jim bude započítávat pouze taková částka, která je v souladu s postupem vyhlášky," vysvětluje mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.

"Více za nájem si můžeme dovolit platit tam, kde můžeme generovat výnosy. Naopak v obcích, kde nám z nájemného žádné výnosy na pozdější investice neplynou, musíme snížit poplatky na minimum,“ přidává se jednatel RWE GasNet Miloslav Zaur.

Pokud by distributor u některých obcí nájemné nesnížil, hradil by podle něj nájemné z vlastního zisku.

Podepsána stovka smluv

Od začátku roku do konce července uzavřela RWE GasNet 111 nových nájemních smluv s obcemi.

"Obce přistoupily vesměs k uzavření nových nájemních smluv pozitivně. Pochopily, že po oddělení obchodníků s plynem už distributor neprofituje na vlastním prodeji plynu a náklady, tedy i výdaje za nájmy, jsou regulovány a upraveny již zmíněnou vyhláškou ERÚ," vysvětluje jednatel RWE GasNet Miloslav Zaur.

Smlouvu podepsala například obec Líně, městys Zásada, obec Jesenec nebo městys Hlušovice.

První krach

Naopak ke krachu jednání došlo s obcí Vratimov na Ostravsku, a to i přes to, že v tomto případě se nájemné zvýšilo z původní symbolické koruny na 169 tisíc korun za rok.

"Do výstavby plynárenské sítě jsme investovali asi patnáct milionů korun. Deset let jsme za pronájem dostávali pouze korunu. Nyní nám chce RWE nabídnout 169 tisíc korun. S takovou částkou se nehodláme spokojit. S veškerými dalšími opravami, které musíme hradit my, je pro nás návratnost investice 130 let," stěžuje si starostka Vratimova Dagmar Hrudová (ČSSD).

Aby nájemné pokrylo běžnou údržbu a opravy a také náklady na obnovu plynového vedení bez tvorby zisku, muselo by být podle Hrudové nejméně ve výši jednoho milionu korun ročně.

"Dopad na město může být takový, že podpisem nevýhodného návrhu smlouvy město vydá částky v řádu desítek milionů korun, zastaví ostatní investice, zadluží se se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Jako právník jsem toho názoru, že schválením takto jednostranně nevýhodné smlouvy se mohou ti, kdo ji schválí, dopustit i trestného činu," varuje Hrudová.

Pokud město od RWE nedostane takovou částku, která by zabezpečila opravy a údržbu, hodlá se Vratimov od sítě odpojit. "V takovém případě uvažujeme o tom, že bychom se odpojili a přešli na jiný zdroj," potvrzuje starostka.

ERÚ: Vyřiďte si to sami

RWE GasNet se chce proto v této věci obrátit s žádostí o pomoc na Energetický regulační úřad.

"V brzké době budeme bohužel nuceni vyvolat jednání za účasti ERÚ ke stanovení podmínek dalšího provozu sítí,“ říká Zaur. „Pro obce není zcela legislativně jednoduché, aby samy vypsaly výběrové řízení a vybraly jiného provozovatele. I při výpovědi nájmu zůstávají stávajícímu provozovateli sítí závazky ze smluv o distribuci," dodává.

ERÚ se ale do jednání míchat nechce. "Vzhledem k tomu, že dohoda se nakonec vždycky najde, nelíbí se nám snaha do toho zatahovat ERÚ, protože s tím nemáme téměř nic společného," vzkazuje distributorovi mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Podle Chvojky má úřad v celé této záležitosti jedinou úlohu, stanovit, jak vysoké nájmy je možné uznat do regulace. Vše ostatní je tak podle Chvojky věcí dohody obou stran.

"Domníváme se, že by obě strany v zájmu svých občanů nebo zákazníků měly ustoupit a najít přijatelný kompromis," dodává Chvojka s tím, že o hrozbě případného ukončení dodávek plynu nechce spekulovat.

Hypoteticky, kdyby přeci jen úřad zasáhl a novou vyhláškou zvýšil hraniční hodnoty pro uznání nákladů, zaplatili by to podle Chvojky spotřebitelé ve svých účtech za plyn.

Nájemné se bude snižovat hlavně na Moravě

A podobných nesouhlasů je podle RWE GasNet více. Zejména v množině asi 500 měst a obcí, kde se má nájemné snížit. Tam je zatím ale podle RWE ještě vidina dohody.

"Musíme jim vysvětlit, jak fungují principy regulace a jak je nájemné započítáno do povolených nákladů a výnosů distributora,“ klade si za cíl Zaur.

Podle něj je nutné snížit nájemné zejména v těch obcích, kde firma nadále platí podíl z marže za prodaný plyn i přes to, že již došlo k oddělení distribuční společnosti od dodavatele plynu.

"To řešíme zejména na jižní Moravě, kde je největší počet takto uzavřených smluv. Znamená to, že v těchto místech stále platíme podíl z marže ze spotřebovaného plynu, ačkoli jej tam již dodává řada různých obchodních společností,“ říká Zaur.

Odkoupit plynovody

Pokud Energetický regulační úřad skutečně nezasáhne, je ještě možnost plynovody od obcí odkoupit.

"Zde ale narážíme na další problémy,“ upozorňuje Zaur. Obce jsou totiž vázány podmínkami dotací, s jejichž pomocí plynovody vybudovaly. Ty stanovují lhůtu, do které majetek nelze nikomu prodat. Druhou překážkou je podle Zaura výkupní cena.

"Výkupní cena plynovodů je rovněž určována pravidly regulace. Do výkupních cen plynovodů se odráží fakt, že se v průměru využívají ze zhruba šedesáti procent. V souvislosti s tím jsme schopni sítě vykoupit za šedesát, v některých případech i třicet procent pořizovacích nákladů. A na to obce pochopitelně ne vždy přistoupí,“ říká Zaur.

O kolik se nájemné u pětiny obcí snižuje? "Nejsem bohužel schopen obecně sdělit hodnotu či procento snížení nájmů. Historicky se uzavíraly různé druhy smluv. Někde bylo nájemné právě stanoveno jako podíl marže za prodaný plyn, v jiných případech pak dohodou s odečtením nákladů na provoz sítí. Někde se tedy nájemné pohybuje v řádech sta tisíc korun ročně, jinde je třeba jen dvacet tisíc," vysvětluje Zaur.

Podle Zaura firma i přes snižování nájmů v některých obcích po změně smluv za obecní plynovody zaplatí o 60 milionů korun více než doposud.

Další distributoři to neřeší

RWE GasNet spravuje v Česku 63 857 kilometrů plynovodů, což představuje asi 82 procent. O zbylé podíly se dělí Pražská plynárenská distribuce a E.ON distribuce. Většinu sítí má ve svém vlastnictví, od obcí si pronajímá asi desetinu plynovodů, zejména na jižní Moravě.

Distribuční společnosti skupiny RWE byly původně rozděleny na RWE GasNet, Východočeskou plynárenskou Net, Severomoravskou plynárenskou Net a Jihomoravskou plynárenskou Net. Loni v listopadu se sloučily do jedné firmy RWE GasNet.

O změně smluv jedná RWE GasNet jako jediný distributor. Ostatní dva hlavní hráči, Pražská plynárenská distribuce a E.ON distribuce, až na malé výjimky všechny sítě, které spravují, současně i vlastní.

Článek vyšel ve čtvrtek 31. července 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy