Jak dlouho se vydělávalo na...

Vybavení českých domácností prošlo za tři desetiletí zásadní změnou. V roce 1989 měla třeba automatickou pračku či barevný televizor jen necelá polovina lidí. Dnes toto vybavení chybí pouze dvěma procentům domácností. A to nemluvíme o technologických novinkách, jako byl koncem 80. let domácí počítač. Podle statistiků tehdy měla vzácný stroj doma dvě procenta domácností, zatímco dnes ho vlastní čtyři pětiny Čechů.

Na osobní automobily existovaly pořadníky. Na škodovku přitom průměrný Čech před 30 lety vydělával přes dva roky, dnes jen necelý rok. Jak však ukazuje naše srovnání, stejně tak se v roce 1989 vydělávalo podstatně déle i na většinu dalších věcí.

Doprava

Ceny benzinu, nafty i jízdného v MHD za 30 let vzrostly. Zatímco však v roce 1989 padlo na dopravu 10,9 procenta výdajů českých domácností, loni to bylo 9,6 procenta. Nejnovější ceny jsou ze záři 2021.

Jak se změnily české domácnosti

České domácnosti stárnou a zmenšují se. Před 30 lety zde bylo přes 3,8 milionu domácností, loni to bylo skoro 4,4 milionu. Jejich velikost se přitom ale zmenšuje – obecně se snižuje počet dětí i pracujících osob v domácnostech a naopak roste zastoupení nepracujících důchodců. Nejpozitivnější je však statistika délky dožití. Od dob komunismu se život obyvatel Česka výrazně prodloužil.

Počet domácností

Zatímco v roce 1989 žila osamoceně necelá čtvrtina osob, loni se jejich podíl blížil 30 procentům. Vyšší zastoupení mají nyní i dvoučlenné domácnosti. Tříčlenných je zhruba stejně jako před 30 lety, ale od počtu čtyř a více osob je naprosto zřejmý vyšší podíl takových domácností na konci 80. let.

Věk obyvatel

Počet obyvatel

Naděje dožití při narození

Rodinný stav

Oproti minulosti jsou dnes silněji zastoupeny domácnosti bez dětí. V roce 1989 bylo bezdětných něco přes 55 procent, loni už více než dvě třetiny. Na dvojnásobek také vzrostl podíl neúplných rodin, kde jeden z rodičů chybí. V současnosti tvoří téměř 10 procent.

Příjmy českých domácností a průměrné mzdy

Průměrná meziroční inflace mezi lety 1989 a 2020 dosáhla podle dat statistiků přibližně šest procent. Znamená to, že na cenovkách obchodů byly každý rok u stejného zboží o šest procent vyšší částky.

Peněz v peněženkách nebo nově i na platebních kartách však přibývalo o něco rychleji. Zatímco průměrná mzda z doby před 30 lety ve výši 3170 Kčs by v současných cenách přesahovala 20 000 korun, ve skutečnosti bral loni průměrný Čech 35 611 Kč. Argument, že dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, přitom příliš neobstojí. Jen o málo menší je totiž v současnosti i mzdový medián, tedy částka, od které má přesně polovina lidí vyšší a polovina zase nižší plat.

Vzhledem k tomu, že socialistická společnost byla plánovanou ekonomikou „srovnaná“ do jedné úrovně, zákonitě došlo v rámci tržního hospodářství k rozevírání nůžek mezi nejbohatšími a nejchudšími Čechy.

Před 30 lety měla desetina domácností s nejvyššími příjmy své celkové příjmy cca 3,5krát vyšší než 10 procent domácností s nejnižšími příjmy, zatímco předloni měly ty nejbohatší své příjmy vyšší už 5,5krát.

Přesto však patří česká společnost stále mezi nejrovnostářštější na světě a rozdíly mezi chudými a bohatými jsou zde nízké. Nejnovější data uvedená v grafech se vztahují k září 2021.

Za co české domácnosti utrácejí

Útraty na osobu před 30 lety přesahovaly 22 tisíc Kčs ročně. Z toho více než čtvrtinu tvořily potraviny a nealko nápoje.

V roce 2018 byly tyto výdaje asi šestkrát vyšší, ale jen necelou pětinu z této částky utrácely domácnosti za potraviny a nealko. Naopak skoro trojnásobně se zvýšil podíl výdajů za bydlení, a to z 9,7 procenta na čtvrtinu. Více Češi vydávají podle statistik také za zdravotnické služby – přibližně osminásobek podílu z let osmdesátých.

Průměrné měsíční výdaje za bydlení na osobu

Pokud bychom ve srovnání měli najít jednu položku, která se na zvýšení výdajů podepsala skutečně podstatně, je jí zcela jasně bydlení. Průměrné měsíční výdaje za bydlení na osobu se od roku 1989 zvýšily na dvanáctinásobek, výdaje na nájemné se zvedly 13krát a na elektřinu, plyn a paliva více než 16krát.

Jedná se o výdaje, které jsou celorepublikovým průměrem na jednoho člena domácnosti (nikoli celou domácnost) a jsou zaokrouhleny na celé koruny. Proto se uvedená výše částek může jevit jako nízká.

Obrazem: Jak vypadaly nákupy za socialismu

Spotřeba potravin

Stravovací styl Čechů se za posledních 30 let změnil. V současnosti jíme oproti době před 30 lety méně hovězího a vepřového, másla a vajec. Pijeme například i méně mléka. Jíme naopak více rostlinných tuků, zeleniny a ovoce – hlavně toho exotického. Konzumujeme také mnohem více minerálek, sodovek a limonád.

Čeho nakoupíme více a čeho méně

Jak z kalkulačky v úvodu této grafiky vyplývá, oproti socialismu si za běžnou mzdu mohou Češi dopřát více prakticky všeho.

Z průměrné měsíční výplaty ve výši 31 885 korun pro rok 2018 si tak koupíme například výrazně více čokolády. Možná i proto, že tato potravina byla před 30 lety považována za luxusní, a její cena tak byla i relativně mnohem vyšší. Po revoluci proto inflační zdražení nebylo tak razantní jako v případech jiných potravin.

Výjimky však přesto existují. Dražší jsou třeba brambory nebo uhlí. Před rokem 1989 bylo totiž podobné zboží naceněné centrálně a stát ceny uměle držel na nízké úrovni i několik let.

Čeho si koupíme méně

Čeho si koupíme více

Zdroj: Český statistický úřad