Data: Kolik platí Češi za bydlení, proč rostou ceny bytů a jak dopadá srovnání s EU

Jan Nevyhoštěný Jiří Kropáček Evropa v datech, Jan Nevyhoštěný, Jiří Kropáček
Aktualizováno 21. 4. 2019 17:45
Česko patří spolu s Irskem mezi země Evropy, kde nejvíc vystřelily ceny bydlení. Obytné nemovitosti kupované domácnostmi (byty, domy - nové i starší) zdražily od roku 2010 zhruba o třetinu. Češi přesto jednoznačně preferují bydlení „ve svém“, které má 78,5 % z nich, oproti 21,5 % lidí bydlících v nájmu. A jak ukázala analýza projektu Evropa v datech, Češi zároveň musí kvůli bydlení sahat do peněženek hlouběji než obyvatelé většiny ostatních států Evropy.

Kolik domácnosti utratí za bydlení, vodu, elektřinu a teplo

0 %100 %

Kde od roku 2010 zdražovaly nemovitosti k bydlení nejvíc (čtvrtletní index; 2010=100)

Irsko133,31
Česká republika131,80
Maďarsko130,93
Lotyšsko130,07
Portugalsko129,72
Slovinsko128,77
Nizozemsko125,69
Bulharsko124,99
Litva124,35
Slovensko120,65
Španělsko120,48
Rakousko120,37
Lucembursko120,10
Rumunsko118,88
Malta118,72
Německo 117,70
Velká Británie117,22
Estonsko116,71
Dánsko115,95
Švédsko115,29
Polsko113,43
Chorvatsko112,32
Belgie110,99
Francie108,68
Kypr104,19
Finsko103,11
Itálie98,40

Proč zdražují podle developerů byty (nárůst průměrné ceny za m2 bytu)

ROZDÍL

43 655 Kč

 

100 000

94 000 Kč

 

19 %

 

Daňové zatížení

 

Stavební náklady

a standardy staveb

a bytů

 

80 000

40 %

 

28 %

 

Akviziční náklady

 

60 000

Finanční náklady

 

8 %

 

50 345 Kč

 

5 %

 

Marže

 

40 000

20 000

0

2007

 

2018

 

Zdroj: Trigema

Kolik domácností bydlí ve svém a kolik v nájmu (v %, za rok 2017)

Zdroj: Eurostat

Z českých peněženek a bankovních účtů ukrojí každý měsíc bezkonkurenčně nejvyšší částku. Na bydlení a s ním souvisejí platby, jako je voda či energie, dávají obyvatelé Česka nejvíc ze všech pravidelných výdajů - konkrétně na ně plyne 25,4 % toho, co utratí. Pro srovnání - za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatí 6,3 % výdajů a za hojně diskutovaná mobilní data, volání a celkově telekomunikace dáváme 2,7 %.

Větší podíl z výdajů činí náklady na bydlení jen v pěti státech unie - ve Finsku, Dánsku, Velké Británii, Francii a Švédsku. Unijní průměr přitom činí 24,2 procenta.

"Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě kvůli tomu se nám bydlení prodražuje," komentuje čísla Eurostatu hlavní analytik České spořitelny David Navrátil.

"Nadprůměrný je v Česku také podíl osob bydlících ve vlastním bytě či domě. Ten dosahuje téměř 80 %, přestože unijní průměr jen lehce přesahuje 69 %," uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Železná opona stále stojí

Ve střední Evropě je stále patrná dělicí linie, která kopíruje bývalou železnou oponu. Na východ od ní - v Česku, Polsku, Maďarsku i na Slovensku - lidé preferují bydlení "ve svém". Na Západě, především v Německu, Rakousku (a Švýcarsku), je zase výrazně rozšířeno nájemní bydlení.

"Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Zároveň mají omezené znalosti o nájemním bydlení a negativní asociace s ním. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými pronájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé," říká sociolog Daniel Prokop.

"Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě díky utilitám se nám bydlení prodražuje," uvádí hlavní analytik České spořitelny David Navrátil.

Předloni, tedy podle posledních dostupných údajů, bydlelo v bytě zatíženém hypotékou či podobnou půjčkou necelých 21 % Čechů. V roce 2010 tento podíl činil "jen" 17,5 %. I navzdory jeho růstu však Češi nepatří mezi největší evropské hypotékáře. Těmi jsou Nizozemci a Norové s více než 60% podílem lidí žijících v domově zatíženém hypotékou. Průměr EU je přitom 26,5 %.

Chceme do svého, připlatíme si

Hlad po bydlení a s ním související vysoká poptávka logicky vede ke zdražování bytů a domů. A v růstu cen bohužel patří Češi společně s Iry mezi smutné premianty v rámci celé Evropy.

V Irsku ceny obytných nemovitostí kupovaných domácnostmi (nové i stávající byty, rodinné domy a řadové domy) od roku 2010 do loňského třetího kvartálu vyletěly o 33,3 %. Česko obsadilo druhou neradostnou příčku s 31,8 %, třetí bylo Maďarsko s nárůstem o 30,9 %.

"V některých lukrativních pražských čtvrtích například ceny třípokojových bytů vzrostly o 29 %. Jsou tak srovnatelné třeba s byty v Římě a jen o málo levnější než byty v Berlíně nebo Vídni," doplňuje Adéla Denková z Evropy v datech.

Zjednodušme úřední procesy, Rusové a spekulanti to ocení

Analytici nemovitostního trhu a developeři za tím vidí hlavně pomalé úřady, kvůli kterým se prodlužuje stavební proces a na trh nemíří dost nových bytů. Tuto teorii však nabourává skutečnost, že mezi šťastnými majiteli nových bytů nepřevládají rodiny netrpělivě čekající na každou dokončenou nemovitost, nýbrž spekulanti a investoři, kteří je buď dále pronajímají, nebo je nechávají prázdné s vidinou dalšího růstu cen a zhodnocení investice.

Z nedávného průzkumu deníku E15 mezi developery a poradenskými firmami vyplynulo, že podle nejkonzervativnějších odhadů v Praze jen loni u těchto kupců skončilo 1,5 tisíce z pěti tisíc prodaných nových bytů. 

Rezidenční investoři jsou podle E15 z velké části cizinci. "Z řad zahraničních klientů to bývají Rusové nebo Vietnamci. Některé kanceláře na veletrzích v zahraničí, většinou v Rusku, nabízejí investiční příležitosti v Praze - nákup bytu a následný pronájem. Mezi investory jsou ale stále více už i Češi," řekl deníku E15 Robert Hanzl, šéf realitní kanceláře Next Reality.

A jak se měnily ceny nájmy? Taková průměrná data Eurostat pro jednotlivé země nemá. Ale zkoumá je pro vybraná města. Za Česko ve statistice figurují lukrativnější čtvrti hlavního města Prahy. A v nich nájmy třípokojových bytů vystřelily o 29 procent, což přibližně odpovídá výše zmíněné statistice o cenách nemovitostí. Jsou tak nyní srovnatelné s Římem a jen o málo levnější než v Berlíně či Vídni.

Developeři: Zdražujeme kvůli zdanění a vyšším nákladům

Podle firem, které se specializují na stavbu nových bytů, je zdražování v Praze ovlivněno více faktory najednou. Podle společnosti Trigema jde hlavně o rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, odvody na dani z přidané hodnoty a zvyšující se náklady na pořízení nových pozemků či přímo již konkrétních developerských projektů.

Náklady na nákup pozemků dosahují v současnosti podle propočtů Trigemy téměř 30 % celkových nákladů většiny developerů. Například ceny za projekty s povolením, které zaručují dobrou dostupnost do centra města, vzrostly za posledních 5 let podle odhadů až o 50 %. K tomu je třeba navíc přičíst fakt, že i tak je takových projektů na trhu nedostatek.

Dopad daně z přidané hodnoty na cenu nového bytu je zhruba čtvrtinový. Zatímco před deseti lety platil developer za daň z přidané hodnoty podle propočtů Trigemy v průměru necelých 300 tisíc korun, aktuálně je to skoro třikrát více.

Od roku 2007 se tato daň neustále zvedá. Nejdříve byla na úrovni 5, aby pak postupně rostla na 10, 14 a až na současných 15 procent. Pokud by tato daň zůstala na původních 5 procentech, znamenalo by to nyní úsporu na ceně jednoho takového bytu ve výši okolo 10 000 korun na m2. To představuje necelou desetinu toho, za kolik se byt v hlavním městě prodá.

Podíl nákladů na stavební práce pak dokonce představuje zhruba 40 % celkových nákladů na projekt. Zdražování v oblasti stavební výroby je způsobeno zejména nedostatkem kvalifikovaných pracovníků i stavebních materiálů a neustále se prohlubuje.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy