Mám už jen poloviční plat, ale zboží dál zdražuje. Levná ropa tvrdě dopadá na běžné Rusy

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
14. 1. 2016 13:43
Ruský rozpočet může být vyrovnaný, pokud barel ropy bude stát 82 dolarů. Při stanovení letošního deficitu ve výši tří procent hrubého domácího produktu Rusko počítalo s cenou ropy 50 dolarů za barel. Sám prezident Vladimir Putin ale tento předpoklad označil za nereálný. Na řadu tak zřejmě přijdou nové škrty ve výši zhruba 700 miliard rublů. Zhoršující se stav tamní ekonomiky dopadá už i na běžné Rusy, většina z nich vidí budoucnost země spíše černě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn/Moskva - Prudký pád cen ropy znamená tvrdou ránu pro Rusko, druhého největšího vývozce této komodity na světě. Zatímco ještě v polovině roku 2014 její cena dosahovala 100 dolarů za barel, teď stojí přibližně 30 dolarů. Rusko, jehož rozpočet závisí na příjmech z daní z ropy a plynu téměř polovinou, tak čekají ještě hlubší škrty, než dosud plánovalo.

Zhoršující se ekonomická situace v zemi - související rovněž s dopadem sankcí ze strany Západu kvůli zabrání části Ukrajiny - citelně dopadá především na běžné Rusy. Počet tamních obyvatel pod hranicí chudoby loni vzrostl z 18 na více než 20 milionů lidí, upozornil zpravodajský server Voice of America.

Ruská ekonomika v roce 2015 klesla o 3,8 procenta. Letos by pokles podle agentury Bloomberg mohl činit "jen" 0,5 procenta, i tak se ale umístila v jejím žebříčku nejhůře se vyvíjejících ekonomik v roce 2016 na čtvrtém místě - za Venezuelou, Brazílií a Řeckem.

Potraviny zdražily o pětinu

Sankce zároveň odřízly tamní banky od mezinárodního kapitálu. A hodnota rublu se propadla z 30 rublů za dolar až téměř k 80 rublům za dolar. Inflace v roce 2015 dosáhla podle ruského statistického úřadu 15,5 procenta. Ceny potravin vzrostly v průměru o více než 19 procent, přičemž zelenina a ovoce zdražily téměř o 30 procent.

Finančně náročnější se pro Rusy stává nákup zboží ze zahraničí či dovolená v cizině. Počet Rusů cestujících do zahraničí podle serveru RBK klesl od ledna do září loňského roku meziročně o 31 procent. Ruské důchody porostou pomaleji než inflace.

Nejzávažnějším problémem je ale podle ruského premiéra Dimitrije Medveděva pokles reálných příjmů. "Mnoho lidí zchudlo. Utrpěla na tom střední třída. A to je pravděpodobně jeden z nejbolestnějších dopadů posledních let," připustil Medveděv podle serveru Voice of America. Ruský list Kommersant tento týden uvedl, že loni měla polovina obyvatel finance pouze na pokrytí každodenních nákladů, v roce 2014 to bylo 46 procent. Úspory přitom nevydrží 60 procentům Rusům déle než tři měsíce.

Vyrovnaný rozpočet? Ropa za 82 dolarů

Ruský rozpočet může být vyrovnaný, pokud barel ropy bude stát 82 dolarů. Při stanovení letošního deficitu ve výši tří procent hrubého domácího produktu Rusko počítalo s cenou ropy 50 dolarů za barel. Sám prezident Vladimir Putin ale tento předpoklad při současném vývoji označil za nereálný.

Ruská ministerstva tak mají podle agentury Reuters do pátku předložit návrhy, ve kterých oblastech budou škrtat. Pokud tak neučiní, o škrtech rozhodne ministerstvo financí. Ruské výdaje by se tak měly snížit o zhruba 700 miliard rublů (v přepočtu přes 228 miliard korun).

Při stále se ztenčujících státních úsporách mohou být určitou možností i půjčky na mezinárodním trhu s dluhopisy nebo privatizace. Ani jedno ale není pro investory kvůli poklesu cen akcií a vysokým výpůjčním nákladům dostatečně atraktivní.

"Naším úkolem je přizpůsobit rozpočet novým skutečnostem," prohlásil už dříve ruský ministr financí Anton Siluanov. Pokud to Moskva neudělá, nastane podle něj stejná krize jako v roce 1998 a 1999, kdy propad měny stáhl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor.

Můj plat se zmenšil o polovinu

K tomu se možná Rusko v některých oblastech blíží. "Je to, jako by se opakovala celá krize z roku 1998. Můj plat v dolarech se zmenšil o více než polovinu, teď vydělávám méně než v roce 1997," připouští podle agentury Reuters novinářka Jelena.

Kommersant v listopadu upozornil, že se Rusové postupně začínají poohlížet po druhém zaměstnání, a to především ve stínovém sektoru ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v tomto měsíci v Rusku dosahovala 5,8 procenta.

Výhled obyvatel do budoucnosti není přitom nijak optimistický, jak ukazují některé průzkumy. Podle státní sociologické agentury VCIOM, jejíž výsledky nedávno Kommersant zveřejnil, považuje situaci Ruska za dobrou jen 12 procent Rusů. Špatná nebo velmi špatná je podle zhruba čtvrtiny Rusů. Pouze 19 procent dotázaných soudí, že nejtěžší časy má Rusko už za sebou, podle 22 procent jimi prochází právě nyní a podle 52 procent Rusko to nejhorší teprve čeká.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lidovci nepůjdou do vlády se stranami, které podpoří manželství pro všechny

Lidovci budou požadovat záruky, že případná vládní koalice s jejich účastí neschválí manželství pro stejnopohlavní páry. V předvolebním rozhovoru pro Deník N to řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Pro lidovce by podle něj bylo nepřijatelné i to, aby jednotliví poslanci vládních stran hlasovali volně, a manželství pro všechny by tak mohlo projít hlasy z opozice. Nad Jurečkovým vyjádřením se pozastavili zástupci STAN a Pirátů.

Jednou z variant povolebního uspořádání je vznik vlády s účastí koalice Spolu, kterou s lidovci tvoří ODS a TOP 09, a koalice Pirátů a STAN. Záležet bude na výsledku sněmovních voleb, které se konají počátkem října.

Lidovci budou k manželství pro stejnopohlavní páry vyžadovat dohodu, že nebude schváleno s podporou vládních stran, vyplývá z Jurečkova vyjádření. "Já si neumím představit, že by KDU-ČSL byla ve vládě a vládní koaliční většina něco takového prohlasovala," řekl. "V ten okamžik by vládní koalice skončila," dodal. Může na tom ztroskotat i vytvoření vlády, podotkl. Jde podle něj o jednoznačnou prioritu lidovců, na které budou trvat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Darida zůstal při výhře Herthy na lavičce, nezahrál si ani Zima

Fotbalisté Herthy Berlín po úvodních třech porážkách v německé lize podruhé za sebou vyhráli. Na domácím stadionu porazili v předehrávce 5. kola nováčka Fürth 2:1. Český záložník Vladimír Darida zůstal v týmu vítězů jen na lavičce.

V italské lize si zase nezahrál český reprezentační obránce David Zima, který jen přihlížel výhře FC Turín 1:0 v Sassuolu. Jediný gól utkání vstřelil v 83. minutě Chorvat Marko Pjaca.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Hertha Berlín - Fürth 2:1 (61. Ekkelenkamp, 79. vlastní Bauer - 57. Hrgota z pen.).

Italská fotbalová liga - 4. kolo:

Sassuolo - FC Turín 0:1 (83. Pjaca).

Francouzská fotbalová liga - 6. kolo:

Štrasburk - Mety 3:0 (26. a 40. Diallo, 6. Ajorque z pen.).

Španělská fotbalová liga - 5. kolo:

Vigo - Cádiz 1:2 (65. Mina - 38. Lozano, 43. Espino).

Anglická fotbalová liga - 5. kolo:

Newcastle - Leeds 1:1 (44. Saint-Maximin - 13. Raphinha).

Další zprávy