Majetková nerovnost mezi severem a jihem eurozóny roste

ČTK ČTK
9. 6. 2016 14:52
Studie porovnala hodnotu osobního majetku v jednotlivých zemích na základě cenového koše, kde byly i nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Zatímco severní Evropa v čele s Německem dál bohatne, jihoevropské státy zaostávají nebo chudnou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Frankfurt - Majetková nerovnost mezi zeměmi eurozóny po takřka dvou desetiletích fungování měnové unie loni dál narůstala. Severní Evropa v čele s Německem dál bohatla, zatímco jihoevropské státy zaostávaly nebo chudly. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila německá investiční společnost Flossbach von Storch.

Jedním z předpokladů při zakládání eurozóny přitom bylo postupné sbližování ekonomické úrovně jednotlivých členských zemí a regionů.

Firma porovnala hodnotu osobního majetku v jednotlivých zemích na základě cenového koše řady položek, mezi nimiž byly nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Zejména díky růstu cen nemovitostí se hodnota majetku v Německu a Rakousku loni zvýšila o sedm procent, asi dvakrát rychleji než v Itálii nebo ve Španělsku. V Řecku tento ukazatel dokonce o čtyři procenta klesl.

"Bohatství v zemích jižní Evropy narůstalo až do roku 2006, kdy splaskla bublina (realitních cen). Nyní jsou tyto země v situaci Japonska," uvedl ke studii Thomas Mayer, jehož tým výzkum vedl. Japonsko po splasknutí bubliny výrazně nadhodnocených cen nemovitostí na konci 80. let zažívá dlouhou stagnaci.

Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Evropy vede k politickému napětí v eurozóně. Trend zvyšování rozdílů mezi oběma částmi měnové unie přiznává také Evropská centrální banka, uvedla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy