Formulka, co prodá všechno a všude. Experti zkoumali, jak lidé slyší na "Made in ..."

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
17. 10. 2019 6:58
Když zákazníci o vybraném zboží zjistí, že bylo vyrobeno v Německu, jejich sympatie k němu zesílí. Naopak nálepka "Made in China" je odrazuje. Ukázaly to letošní výsledky výzkumu YouGov-Cambridge Globalism Project. Ten zjišťoval, jak původ výrobku ovlivňuje vnímání lidí po světě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Pokud bude na výrobku uvedeno 'Made in (konkrétní stát)', budete o něm smýšlet více pozitivně, nebo naopak více negativně? Nebo to pro vás nebude ve skutečnosti žádný rozdíl?" Tuto otázku položili výzkumníci v průběhu letošního března lidem ve 23 zemích, dotazovali se přitom na celkem 12 zemí původu.

Výsledky byly jednoznačné. Pro polovinu respondentů by byl výrobek sympatičtější, pokud by na něm byl uveden německý původ. Negativně by o něm v takovém případě smýšlelo jen šest procent lidí. Na druhém místě v pomyslném žebříčku se umístily výrobky původem z Itálie.

Špatně nedopadlo ani britské zboží - to působí lépe na 41 procent spotřebitelů, negativně ho vnímá rovněž jen šest procent z nich. Jsou to velmi podobné výsledky jako u výrobků z Francie.

Na druhou stranu celých 44 procent respondentů vnímá spíše negativně výrobky pocházející z Číny. "To je třikrát více než těch, kterým by byly sympatičtější," doplňuje zpráva.

Není překvapením, že za původ "kopou" především nakupující z dané země. Příkladem za všechny je v tomto směru Mexiko - zatímco ve světě působí výrobek z jeho produkce sympaticky pouze na 17 procent oslovených, u Mexičanů je to hned 67 procent. Hrdí na své zboží jsou i Italové a Francouzi.

Foto: YouGov Cambridge Global Project

Naopak němečtí spotřebitelé paradoxně "své" výrobky z Německa neprožívají tolik jako zbytek světa. Pozitivně je sice vnímá většina z nich - 59 procent, ovšem třeba v Egyptě je to 77 procent, v Číně 64 procent a v Mexiku 62 procent dotázaných.

Naopak spíše negativně působí "vyrobeno v Německu" zejména na Turky (12 procent).

I v případě čínských výrobků se tábor domácích se zahraničím značně rozchází. Zatímco na obyvatele ostatních států nepůsobí příliš dobře - nejvíc dotázaných je vnímá negativně hlavně ve Francii, Dánsku, Japonsku i USA -, sympatické jsou hned 46 procentům Číňanů.

Čínský původ ale vnímá pozitivně i 32 procent respondentů ze Saúdské Arábie, v Brazílii je to pak 26 procent a v Egyptě 24 procent oslovených.

Tabulka odpovědí respondentů na otázku: Produkt s označením "Made in China" na vás působí spíše pozitivně, nebo negativně?

Země Spíše pozitivně Spíše negativně Je mi to jedno
Francie 6 % 67 % 23 %
Německo 8 % 51 % 33 %
Itálie 9 % 61 % 27 %
Španělsko 4 % 50 % 44 %
Švédsko 3 % 46 % 44 %
Dánsko 7 % 60 % 29 %
Polsko 8 % 47 % 41 %
Velká Británie 3 % 37 % 57 %
Austrálie 6 % 42 % 51 %
USA 7 % 47 % 36 %
Kanada 11 % 45 % 38 %
Brazílie 26 % 33 % 39 %
Mexiko 12 % 50 % 37 %
Turecko 15 % 57 % 24 %
Egypt 24 % 42 % 23 %
Saúdská Arábie 32 % 34 % 21 %
Indie 19 % 41 % 32 %
Čína 46 % 11 % 39 %
Japonsko 2 % 68 % 26 %
Indonésie 34 % 23 % 33 %
Thajsko 24 % 42 % 29 %
Nigérie 33 % 24 % 41 %
JAR 14 % 36 % 49 %
 

Právě se děje

teď

Britský řetězec Debenhams čeká likvidace, ohroženo je 12 000 míst

Britský řetězec obchodních domů Debenhams vstoupí do likvidace, což bude znamenat uzavření poboček a možný zánik 12 000 pracovních míst. Správci podniku se pro tento postup rozhodli poté, co firma JD Sports ztratila zájem o jeho převzetí. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters.

Likvidace společnosti Debenhams je další ranou pro britský maloobchodní sektor, který se potýká s negativními dopady pandemie covidu-19. V pondělí se pod ochranu před věřiteli uchýlil britský maloobchodní prodejce oděvů Arcadia Group, což ohrožuje dalších 13 000 pracovních míst, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy