Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora někteří lidé už teď přecházejí od plynového či elektrického topení na vytápění dřevem. Gavor ale zdůrazňuje, že se to děje jen v omezené míře, protože většina spotřebitelů nemá možnost jen tak se automaticky přepojit na jiný zdroj.
Na dřevo nebo uhlí teď tak podle Gavora spoléhají typicky obyvatelé rodinných domů, kteří si vedle elektřiny nebo plynu ponechali ve sklepě i kotel na tuhá paliva. "Ti se v současné době určitě snaží topit hlavně tuhými palivy," potvrzuje analytik.
Řada domácností se podle něj bude víc spoléhat také třeba na krbová kamna, která si původně pořídila mnohdy spíš jako estetický prvek. "Se zdražováním energií je ale začnou víc a víc využívat jako doplňkový tepelný zdroj," myslí si expert.
I někteří prodejci potvrzují, že zákazníci teď mají o krby nebo krbová kamna zvýšený zájem. "Nárůst oproti stejnému období loni činí asi 15 procent," přikyvuje mluvčí prodejní sítě Mountfield Kateřina Böhmová. Lidé poptávají hlavně kachlová a peletová kamna.
Také manažer prodeje e-shopu Krbylevne.cz Martin Drábek si pochvaluje, že o zakázky není nouze. Podle něj je ale těžké určit, zda to přímo souvisí se zdražováním energií. "Přístup k dřevu ale dneska není složitý a lidé vědí, že tím ušetří peníze," dodává.
I provozovna firmy Kamna Krby Topení eviduje větší zájem o tento sortiment. "Je vidět nárůst poptávky po krbových kamnech jako druhém zdroji vytápění. Odráží se to i na tom, že dodavatelé nemají příliš zboží na skladě a na všechno se hrozně dlouho čeká," sdělil jeden z prodejců v tomto obchodě.
Vyšší poptávka po daném zboží je podle něj na podzim znát vždycky, letos ale obzvlášť. Lidé také krbová kamna začali nakupovat dříve než v předchozích letech, už kolem srpna.
Zdražování uhlí
Podle Gavora ale není moc pravděpodobné, že by se lidé ve velkém odpojovali od plynu nebo elektřiny a zainvestovali do nového kotle na tuhá paliva. "Přece jen je to velký výdaj a každý si uvědomuje, že nejde jen o peníze, ale i o značný ústup od pohodlí," dodává.
Také ekolog Jiří Koželouh z Hnutí Duha upozorňuje, že možnost topení tuhými palivy se netýká velkého množství lidí. Ti, kteří tu možnost mají, teď ale podle něj na vytápění krbem či kamny určitě pomýšlí.
Analytik ČSOB Petr Dufek ovšem doplňuje, že je třeba myslet na to, že i uhlí zdražuje, a jednoznačně nejlevnějším řešením je tak za současné situace dřevo. Na to upozorňuje i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Ceny dřeva mohou mít větší rozptyl, takže si dovedu představit, že někomu přinesou aspoň krátkodobou finanční úlevu, ale pochybuji, že to bude platit dlouhodobě a paušálně," říká.
Na to, že uhlí není řešení, upozorňuje i mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. "Obáváme se ale, že v krátkodobém horizontu této topné sezóny mohou lidé pálit všechno možné, aby ušetřili, a poptávka po domácím hnědém uhlí pro lokální topeniště nyní také stoupla. V důsledku toho ale také asi trojnásobně stoupla i cena uhlí, a finančně tak nyní relativně dobře vychází přechod na kotel na dřevo," říká.
Neekologické uhlí
Hrábek neočekává, že by domácnosti masivně přecházely na nové uhelné kotle, protože na ty už se nevztahují kotlíkové dotace. "Ty nejstarší a nejšpinavější kotle na uhlí a dřevo, které spadají do první a druhé emisní třídy, se navíc musí do podzimu 2022 vyměnit," připomíná.
Stát takzvanými kotlíkovými dotacemi přispívá lidem na výměnu neekologických kotlů, vyhlásil už celkem tři výzvy. Resort podle mluvčí ministerstva životního prostředí Dominiky Pospíšilové ve třech vlnách dotací v letech 2014 až 2020 rozdělil mezi kraje přes 11 miliard korun a přijal více než 121 tisíc žádostí o dotaci. Celkem už bylo vyměněno 90 tisíc kotlů, dalších 15 tisíc výměn je v plánu.
Uhelné kotle ale stát už z dotací vyjmul. "Dotace jdou z velké většiny z evropských peněz a pro Evropskou unii už uhlí nepředstavuje ekologický zdroj energie," vysvětlila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Hrábek z Greenpeace k tomu doplňuje, že hned po přímotopu je z pohledu ekologie uhelný kotel nejhorší variantou. Na první místo naopak staví přitápění solárními teplovodními kolektory, dále kotel na dřevo nebo peletky, následuje tepelné čerpadlo na elektřinu z obnovitelných zdrojů a poté kotel na zemní plyn.
Koželouh dodává, že nejekologičtější je samozřejmě takové teplo, které se vytvoří samo. Lidé by tak měli věnovat pozornost důkladnému zateplení domu včetně dobrého těsnění oken.
I zateplení pak ovlivní konečnou částku za energie. "Cena za vytápění rodinného domu se liší několikanásobně podle velikosti prostor, míry zateplení i toho, s jakým teplem se lidé spokojí," říká ekonom Sobíšek.
Zájem o solární elektrárny
Podle něj spíš s rostoucími cenami energií stoupne finanční výhodnost bezemisních zdrojů jako tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky. Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář potvrzuje, že lidé mají v této době o instalaci fotovoltaické elektrárny enormní zájem.
Hrábek ale upozorňuje, že zdražování energií v mnoha případech zasáhlo nízkopříjmové domácnosti, které na podobné investice nemají finance.
"Stát by měl tedy nyní hlavně zajistit, aby se podmínky pro dotace změnily a zjednodušily tak, aby pokud možno zaplatily zateplení a solární střechy i těmto nízkopříjmovým domácnostem," uzavírá.
