Kurzarbeit se nám nepovedl, uznal Babiš. Toman by lidi raději poslal do zemědělství

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
5. 10. 2020 14:49
Návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se nepovedl, nikdo není spokojený. Na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně proto očekává o kurzarbeitu dlouhou debatu. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.
Foto: ČTK/Ondřej Deml

Dolní komora Parlamentu se k úvodnímu kolu diskuse o novele o zaměstnanosti sejde na schůzi ve středu od 10:00.

Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

"Máme ve středu Sněmovnu, návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr (zemědělství Miroslav) Toman (ČSSD) ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 000 zaměstnanců," řekl Babiš. "To nejdůležitější, co nás čeká, je rozhodnout o prodloužení Antiviru a samozřejmě zavést kurzarbeit," dodal předseda vlády.

Opoziční poslanci si před posledním jednáním Sněmovny stěžovali, že dostali předlohu jen krátce před plánovaným projednáním. Dolní komora nakonec nepodpořila projednání vládního návrhu ve stavu legislativní nouze.

"Debata ve Sněmovně bude asi dlouhá, budeme chtít různá vyjádření. Jsou firmy, které volají po tom, aby žádný kurzarbeit nebyl a Antivirus se neprodlužoval, a jsou firmy, které to chtějí," poznamenal Babiš.

Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo.

 

Právě se děje

Další zprávy