Koruna může oslabit až k 28 Kč za euro, říká Lízal z ČNB

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 11. 2013 16:30
Po slovech člena rady ČNB česká měna dál oslabila, je na nejnižší úrovni od března 2009.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Možné posunutí kurzu české měny na 28 korun za euro v rámci devizových intervencí není podle člena bankovní rady České národní banky Lubomíra Lízala "nijak dramatický či nerealistický scénář". Lízal to uvedl v online rozhovoru na serveru Patria.cz.

Zároveň dodal, že nyní bude Česká národní banka držet kurz poblíž 27 korun za euro nebo i mírně slabší.

Koruna po jeho slovech oslabila vůči euru až na 27,37 Kč/EUR, tedy na nejslabší úroveň od března 2009. kolem 16:30 se obchodovala za 27,32 Kč/EUR.

Centrální banka ve čtvrtek 7. listopadu zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu. Uvedla, že kurz chce držet poblíž hranice 27 korun za euro.

"V Evropě se zpomaluje hospodářský růst, stále nejsou dořešeny problémy tamního bankovního sektoru, jih Evropy se stále potácí v problémech. ECB snižuje opět sazby, přesto dochází k trvalému poklesu cen v eurozóně. Přes importní ceny se výrazně prohlubují deflační tlaky," uvedl dnes Lízal k možné změně kurzu.

"Takovouto komunikaci považujeme za velmi nešťastnou," uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Zbytečně prý totiž zvyšuje rozkolísanost na devizovém trhu a je podle něj v rozporu s tím, co prohlašovali členové bankovní rady, že exportéři mají nyní jistotu, že kurz se bude po delší období pohybovat okolo 27 Kč/EUR.

I guvernér ČNB Miroslav Singer v neděli uvedl, že by ČNB během následujících 18 měsíců mohla znovu hýbat s kurzem koruny, pokud by intervence nepřinesly očekávané výsledky. Zároveň ale dodal, že tento krok nepovažuje za příliš pravděpodobný. "Může se stát, že budeme ten kurz měnit, ale přiznám se, že by to vyžadovalo strašně dramatickou změnu. Je to hlubší nástroj než úrok, nemůže se měnit při každé významnější změně ekonomických podmínek," uvedl.

Hrozí deflace, oslabení pomůže ekonomice

Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak jej podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.

Lízal dnes neuvedl konkrétní objemy korun, které ČNB použila na nákup eur, ale řekl, že v prvních dvou dnech bylo obchodování ČNB na trhu masivnější, než většina účastníků trhu asi očekávala. "Doufám, že to ale jasně ukázalo, že ČNB je schopná dostát svému závazku nepřipustit přílišné posílení kurzu koruny přes úroveň 27 Kč za euro," uvedl.

Doplnil, že za nově vydané koruny ČNB při intervencích koupila eura. Koruny přitom při nulových sazbách vytvořila bez jakýchkoli nákladů. "Tyto nově vydávané koruny jsou vyměněny za eura a tato eura ČNB investuje do kvalitních cenných papírů, především vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada a Austrálie. Za koruny, které jsme při intervencích vydali, se tedy zvýšily devizové rezervy a do devizových zásob ČNB získáme kvalitní zahraniční cenné papíry," uvedl.

V podvečer se před budovou centrální banky sešla podle odhadu ČTK asi dvacítka demonstrantů, kteří protestovali proti devizovým intervencím ČNB. Akci svolala strana NS-LEV 21, jejíž předseda Jiří Paroubek byl mezi demonstranty.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy