Praha - Česká koruna je vůči euru nejslabší za posledních téměř pět let. V pondělí se kurz dostal až na 27,56 koruny za euro, což je nejvíce od 30. března 2009. Tuzemská měna se tak drží na úrovni, kam se dostala při pátečním obchodování.
Za pokračující oslabování koruny - a tedy další možné zdražování - může stále zásah České národní banky, shodují se analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz. Členové Rady ČNB 7. listopadu oznámili, že chtějí měnu dostat na úroveň 27 korun za euro a dlouhodobě ji tam udržet.
"Jedná se s největší pravděpodobností stále o důsledek intervence ČNB," komentuje současné dění na trhu analytik Jaroslav Brychta ze společnosti X-Trade Brokers. "Srovnatelná měna, jakou je například polský zlotý, si na rozdíl od koruny svou cenu bez větších obtíží drží, což naznačuje, že jde skutečně pouze o domácí faktory," dodává.
"Za oslabováním kurzu koruny stojí obavy, že by centrální banka mohla na svém úterním jednání o měnové politice posunout hranici z 27 korun ještě výše," souhlasí David Marek z Patria Finance.
Trh testuje, co ČNB ještě snese
Miroslav Novák ze společnosti Akcenta upozorňuje, že došlo k posunu rétoriky ČNB ohledně úrovně koruny k euru. V den intervencí ČNB uvedla, že chce udržovat měnu v blízkosti hladiny 27 korun za euro. "Později se z 27 korun stala úroveň, na které bude intervenovat," říká analytik.
Momentálně tedy trh podle něj zná spodní hranici, tu horní však stále hledá. "Současné oslabování koruny chápu tak, že trh testuje, jak moc slabou korunu ČNB ještě snese a jakou již nikoliv," říká Novák.
K oslabení koruny navíc podle něj přispěla i předchozí vyjádření některých členů rady, kteří po intervenci nevyloučili další zásahy a posun cíle na 28 korun za euro," doplňuje.
Strach z deflace
Oslabit korunu se ČNB rozhodla kvůli hrozbě deflace, do níž by se Česko podle její prognózy po Novém roce dostalo.
Mohlo by dojít k takzvané deflační spirále, kdy Češi kvůli poklesu cen přestanou nakupovat a utrácet, protože budou očekávat další zlevňování. Nižší poptávka by pak mohla vést až k propouštění. Současně by se dlužníci mohli dostat do problémů se splácením - ačkoliv by v deflaci ceny a s nimi i mzdy klesaly, tak by stále museli vracet věřitelům původní částku.
Kvůli listopadovému zásahu ČNB a oslabení koruny již začalo zdražovat některé zboží z dovozu, typicky elektronika nebo benzin. Zdražení ohlásili také například prodejci aut a ceny by rádi zvedli i pekaři.
České domácnosti se však podle analytiků přesto mohou těšit na to, že ceny budou po Novém roce bez ohledu na drahé euro klesat. Očekávají, že se tuzemská ekonomika navzdory zásahu České národní banky ocitne, alespoň nakrátko, v deflaci.
"Inflace s velkou pravděpodobností dosáhne v lednu záporné hodnoty," myslí si analytik ČSOB Petr Dufek. Do záporných hodnot inflaci podle něj dovede především cena elektřiny, která má v průměru klesnout zhruba o deset procent.
Další zásah se nečeká
Na jakou hodnotu se nyní koruna dostane, analytici odhadovat zatím nechtějí. "Budoucí vývoj je příliš komplexní a bude na něj působit nespočet dalších vlivů," říká Brychta.
Podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by ČNB ale v intervencích pokračovala, jestliže by se ČR navzdory zásahu dostala do deflace. "Pokud na začátku roku uvidí, že efekty intervence nejsou tak velké, jak se čekalo, může se cíl posunout k 28 korunám za euro," uvedl minulý týden.
Podle Davida Marka se ČNB bude snažit držet dál současný kurz. Až bankovní rada tento cíl po úterním zasedání potvrdí, tak koruna posílí a vrátí se zpátky k hodnotě 27 korun za euro, očekává ekonom.
Miroslav Novák navíc připomíná, že změna kurzu není na rozdíl od úrokových sazeb možná pravidelně. "Zatímco ke změně úrokových sazeb lze přistoupit na každém zasedání ČNB, tak úpravy kurzu jsou jednorázové s větším časovým přesahem," uvádí. Z toho důvodu centrální banka podle něj v příštím roce tento "cílený kurz" posouvat nebude.
