


Nelegální zaměstnávání a nehlášená práce překračují hranice. Firmy, které podnikají ve více státech, často spoléhají na to, že zahraniční prvek ztíží kontrolám identifikaci skutečného zaměstnavatele a ony se vyhnou postihu. Některým se to už nevyplatilo.

Příslušné instituce evropských států totiž stále více prohlubují spolupráci. V posledních týdnech například proběhla společná akce inspektorů práce z osmnácti evropských zemí zaměřená na pohostinství. Zkontrolováno bylo téměř dva tisíce tři sta společností. Možné pochybení pak bylo zjištěno v sedmi stech případech.
Nejužší spolupráce je u těch zemí, jejichž zákony jsou podobné, stejně jako typ protiprávního jednání. Tak například může Česko úspěšně koordinovat svůj postup s Německem. Odtud pochází Arthur Braun, zakladatel mezinárodní advokátní kanceláře bpv Braun Partners. Podle něj se úřady v jeho rodné zemi zaměřují hlavně na zaměstnávání načerno a modely zastřené práce připomínající český švarcsystém. I proto již v roce 2009 obě země uzavřely smlouvu o výměně informací, koordinaci kontrol a společném vyšetřování rizikových odvětví. „Podle našich zkušeností se většina případů týká českých živnostníků, kteří naoko pracují jako samostatně výdělečně činné osoby na základě fiktivních smluv o dílo na stavbách a v továrnách,“ říká advokát.
V poslední době roste potřeba spolupráce i se vzdálenějšími evropskými zeměmi, zejména v souvislosti s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Tiskový mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač popisuje situace, kdy zahraniční subjekt tvrdí, že osoby, které pro něj pracují, jsou zaměstnány a usazeny v jiném státě Evropské unie a v Česku pouze dočasně poskytují služby v souladu s unijními pravidly volného pohybu. Kontrola však ukáže, že ono zahraniční zaměstnání neexistuje a firma obchází české předpisy o zaměstnávání cizinců. Kontrol tohoto typu v posledních letech přibývá v odvětvích, kde je to nejčastější, jako jsou stavebnictví, dálková doprava či pohostinství.
Tomu, aby byla spolupráce účinnější, brání neexistence společné zákonné definice nelegální a nehlášené práce. Proto klíčovou roli hraje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, který byl založen v roce 2019. „Nabízíme podporu pro koordinované a společné inspekce, například ubytování, cestovní výdaje, tlumočení, překlady dokumentů, analýzy a podobně,“ vysvětluje Pia Fallströmová, vedoucí odboru komunikace. Dodává, že její instituce nemá pravomoc sama provádět kontroly, ty zůstávají v rukou jednotlivých států.
Klasickou formou spolupráce jsou tedy společné kontroly úředníků více zemí na území jednoho státu. „Pozvaní inspektoři se obvykle účastní jako pozorovatelé. V některých členských státech je pro jejich přítomnost vyžadován souhlas zaměstnavatele. V jiných mohou i vést rozhovory s pracovníky nebo shromažďovat důkazy,“ vysvětluje Fallströmová. V posledním roce takto čeští inspektoři získávali zkušenosti v Rakousku a Belgii a naopak hostili kolegy ze Slovenska.
Takto kontroloři poznají třeba i jim neznámé, ale efektivní postupy, které mohou zařadit do své praxe. Podle Fallströmové se inspektoři vzájemně učí, jak efektivně při kontrolách využívat drony nebo jak rozvíjet spolupráci a výměnu informací s daňovými úřady a dalšími státními institucemi.
Výsledky zahraniční kontroly navíc mohou inspektory přivést na stopu nelegální činnosti na území České republiky. „Po návratu je podle získaných informací možné zahájit kontroly v domovském členském státu,“ potvrzuje Kolibač.
Inspektoři z různých států se mohou domluvit i na koordinované akci, více skupin pak operuje na svém domovském území. Češi se tímto způsobem na konci roku 2024 zapojili do akce iniciované Německem, při které bylo v osmi evropských státech zkontrolováno více než šestnáct set zaměstnavatelů ohledně dodržování mzdových předpisů.
Rostoucí zájem o mezinárodní spolupráci potvrzují i statistická data. Zatímco v roce 2021 bylo provedeno pouze deset společných a vzájemně sladěných kontrol, loni jejich počet narostl na sto třicet sedm.
Významná je i výměna informací z běžných kontrol. K těm se domácí inspektoři dostanou díky specializovanému systému. Jeho prostřednictvím je rovněž možné požádat o prověření zahraničního podnikatele, který vysílá své zaměstnance do České republiky. Kolibač doplňuje, že s pomocí kolegů v cizině je možné lépe vymáhat i případné neuhrazené pokuty.
Pomáhá i unijní agentura Eurojust. „Sice se nespecializuje přímo na nelegální práci, ale podporuje přeshraniční vyšetřování a policejní spolupráci v případech, kde jde o širší trestnou činnost, například organizované skupiny zapojené do nelegálního zaměstnávání či daňových úniků,“ uzavírá Braun.



Íránu vyjednávání mírové dohody trvá příliš dlouho, nyní za to bude muset zaplatit, napsal ve středu americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News ve středu šéf Bílého domu prohlásil, že proto zvažuje nové vojenské údery na íránské elektrárny a mosty.



Zavedení elektronické evidence tržeb byl dobrý krok, regulace cen pohonných hmot naopak smysl nedává. I tak by se dalo shrnout hodnocení některých vládních kroků, které vystavil v pořadu Spotlight bývalý guvernér České národní banky a šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny Miroslav Singer.



Zavedení elektronické evidence tržeb byl dobrý krok, regulace cen pohonných hmot naopak smysl nedává. I tak by se dalo shrnout hodnocení některých vládních kroků, které vystavil v pořadu Spotlight bývalý guvernér České národní banky a šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny Miroslav Singer.



Útok ukrajinského dronu v Sevastopolu na okupovaném Krymu zničil panoráma zachycující obranu města za Krymské války v polovině 19. století. Ve středu to řekl Ruskem dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Původní obří panoramatické plátno Obrana Sevastopolu malíře Franze Roubauda ale bylo zřejmě zničeno při německém bombardování v červnu 1942 a v budově byla kopie namalovaná v 50. letech.



„Jistoty, které platily pro akciové a dluhopisové trhy 150 let, dnes přestávají fungovat, důvěryhodnost dluhopisů masivně zadlužených států klesá a tradiční investování už není bezpečné. Množství zlata není nevyčerpatelné, nedá se na něm tedy v dlouhodobém horizontu prodělat a patří dnes do každého portfolia – bez ohledu na věk nebo výši vkladu," říká Filip Horáček, obchodní ředitel IBIS InGold.