Praha - Byla to první biofarma v Česku, navíc jediná, která dělá tvrdé vyzrálé sýry. Jenže skončila. "Nemáme lidi na práci, rodina sama to už dál nezvládá," rozeslala Biofarma Vavřinec před měsícem vzkaz svým odběratelům.
"Dopadlo to tak, že úplně nekončíme, vyrábět budeme, ale už to nebudeme my. Mléčnou farmu převzal jiný nadšenec, my se budeme starat jenom o pastviny," říká nyní Zuzana Šmakalová, manželka zakladatele firmy z Okrouhlic na Benešovsku.
Sýrové a mléčné produkty sice budou dál k dispozici, ať už přes systém farmářských bedýnek nebo objednávky, prodej ze dvora či na farmářských trzích. Nicméně je otázka, v jaké kvalitě − otec zakladatel se už chce věnovat svému zdraví a tomu, co ho těší.
Zemědělci nemají své pokračovatele a tvrdí, že se ocitli v nejhorším roce od revoluce, tedy za celých 27 let. Jejich generace stárne a mladých pracovníků v oboru ubývá. Od přelomu tisíciletí jich ubyla téměř polovina.
"Na rovinu si řekněme, že způsob, jak zajistit větší počet pracovníků v zemědělství, spočívá v tom, že budeme muset přijímat lidi ze třetích zemí. Například z Ukrajiny," tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zároveň připomíná, že nedostatek zaměstnanců se dnes týká celé české ekonomiky.
Loni prošly středoškolskými obory spjatými se zemědělstvím 3,2 tisíce studentů, což je necelých šest procent z celkového počtu více než 55 tisíc středoškolských absolventů.
Podle statistik ministerstva školství jsme na nejnižším počtu učňů v novodobé historii. Zatímco ve školním roce 2011/2012 studovalo zemědělské obory na středních školách téměř 17,5 tisíce žáků, o rok později se jejich počet snížil o 655 a s každým následujícím rokem jejich počet klesá o další stovky.
Loni se jejich počet snížil pod 16 tisíc. A v minulém roce také padla další hranice − počet nově přijatých žáků poprvé nepřekročil pět tisíc.
Počet lidí pracujících v zemědělství letos klesl na historické minimum. Zatímco před deseti lety si na polích či v kravínech vydělávalo 175 tisíc lidí, nyní už jen 96 tisíc.
"Od nás je to sedm kilometrů do Německa, takže všichni zmizeli tam. Soused farmář řeší nedostatek lidí tím způsobem, že nakontaktoval své bývalé učiliště. Dá práci třeba učni, i když ví, že by potřeboval něco jiného než jezdit s traktorem," říká šumavský farmář Dušan Lehocký.
Výdělky v zemědělství jsou jen o trochu vyšší než minimální mzda, která dosahuje 11 tisíc korun. "Když se podíváme na to, kolik se nabízí peněz dojičkám, pečovatelkám či ošetřovatelkám zvířat, jde o 12 tisíc korun. Tedy pouze o něco málo víc, než je minimální mzda," uvádí Lehocký.
Zemědělci si většinou pochvalují brigádníky ze středních a vysokých škol. "Snažíme se samozřejmě získat dobré lidi za dobré peníze, ovšem ti, které nám pošlou z úřadu práce, většinou moc dělat nechtějí. Nejlepší zkušenost máme s brigádami na léto, kdy přijedou studenti, hlavně vysokoškoláci, kteří si chtějí vydělat na něco konkrétního," popisuje Jana Skácelová z Jevíčka, která patří k velkým českým dodavatelům zelí, jež pěstuje zhruba na 200 hektarech polí. Kvůli nedostatku pracovníků prakticky skončila s pěstováním cibule.
Česko se v mezinárodních statistikách nemůže srovnávat se zemědělskými státy, jako je Řecko nebo Rumunsko. Tam pracuje v zemědělství až třetina lidí.
