Řekové a Rumuni pracují více než Češi. Porovnání zemí

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 6. 2014 6:34
Konec mýtu o líném jihu. Srovnání francouzské výzkumné organizace Coe-Rexecode, která vychází z dat Eurostatu, jde proti stereotypům.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Profimédia, Profimedia

Athény, Praha - Nejvíce hodin loni strávili v práci Rumuni a Řekové. Alespoň podle porovnání, které připravila francouzská výzkumná organizace Coe-Rexecode na základě dat Eurostatu.

Průměrný Rumun loni při plném úvazku odpracoval 2099 hodin. Na druhém místě jsou - navzdory četným stávkám během dluhové krize - Řekové s 2010 hodinami.

"Čísla tak jdou proti stereotypům o chvályhodných severních státech a líných jižanských zemích, které chtějí finanční injekce," píše server EU Observer.

Autoři výzkumu pracovali s takzvanou "skutečnou odpracovanou dobou", do které se nepočítají dovolené, stávky ani prostonané dny.

Češi za Slováky i Poláky

Češi loni skončili v žebříčku na čtrnáctém místě, v práci strávili v průměru 1881 hodin. Při osmihodinové pracovní době to znamená, že byli v zaměstnání 235 dnů. Loňský rok měl přitom - bez placených svátků - 252 pracovních dní.

Po Slovinsku se tak Česko loni stalo nejméně pracovitou zemí postkomunistické Evropy. Průměrný Slovák strávil v práci 1934 hodin, Polák 1943 hodin a Maďar 1969 hodin.

Kolik hodin každý Čech v průměru odpracoval za posledních patnáct let?
Kolik hodin každý Čech v průměru odpracoval za posledních patnáct let? | Foto: Eurostat

Data ukazují, že Češi od roku 1998 pracují stále méně - ještě před patnácti lety činil roční průměr 2124 hodin.

Nejméně pracují Finové

Nejméně času loni prací trávili Finové (v průměru 1648 hodin) a Francouzi (1661 hodin). Při osmihodinové pracovní době tedy pracovali 206, respektive 208 dní.

Ve srovnání s předchozím rokem klesl počet odpracovaných dní nejvíce na Kypru, v Estonsku a ve Francii. K největšímu meziročnímu nárůstu průměrných odpracovaných hodin naopak došlo ve Slovinsku, v Irsku a ve Španělsku.

Čísla také ukázala, že většina Evropanů pracuje méně než v roce 2003. K poklesu odpracovaných hodin od té doby došlo u 23 států současné Unie, největší zaznamenaly Rakousko, Německo a Itálie.

Kolik hodin lidé loni v průměru odpracovali (2013)

Země Počet hodin
1. Rumunsko 2099
2. Řecko 2010
3. Maďarsko 1969
4. Bulharsko 1954
5. Chorvatsko 1954
6. Malta 1944
7. Polsko 1943
8. Lotyšsko 1935
9. Slovensko 1934
10. Estonsko 1932
11. Kypr 1926
12. Velká Británie 1900
13. Litva 1894
14. ČR 1881
15. Německo 1847
16. Slovinsko 1840
17. Portugalsko 1834
18. Irsko 1825
19. Rakousko 1816
20. Nizozemsko 1815
21. Lucembursko 1811
22. Španělsko 1805
23. Itálie 1781
24. Belgie 1765
25. Dánsko 1744
26. Švédsko 1685
27. Francie 1661
28. Finsko 1648

Méně ambiciózní generace

Za stále nižším počtem odpracovaných hodin může být například nástup současné mladé generace. "Ta je méně ambiciózní než generace jejich rodičů, a to zejména v tom smyslu, že na vyšší místo svých životních priorit staví dosažení rovnováhy mezi profesním a soukromým životem," říká hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Kromě toho Češi zvládají vyrobit stále více zboží - ve srovnání s rokem 1995 toho podle Kovandy za odpracovanou hodinu vyprodukují o dvě třetiny více. Takže chtějí mít i více času na jeho "konzumaci".

"Český hrubý domácí produkt stoupl například jen mezi lety 1999 a 2010 zhruba o 45 procent. Objem zboží a služeb ke spotřebě tedy vzrostl v podstatě o polovinu, zatímco čas na tuto spotřebu narostl jen poměrně nepatrně," vysvětluje ekonom.

Zaměstnanci podle Kovandy tedy svádějí "vnitřní boj", neboť mají mnohem více příležitostí než před lety. Výsledkem je, že pracují méně. Tomu napomáhá i fakt, že od devadesátých let se v Česku zvýšila kupní síla, takže z výplaty si toho lidé mohou pořídit stále více.

Odpracovaných hodin bude stále méně

Produktivita práce a s ní možnosti spotřeby podle Kovandy nejspíše porostou i v dalších letech.

"Spotřeba navíc vyžaduje čas, například je třeba vyhledat informace o produktech, mezi nimiž vybíráme. Češi tedy budou nakonec pracovat méně a méně, ale budou mít také mnohdy pocit, že mají méně a méně volného času," myslí si ekonom.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Horská služba v Krkonoších varuje před náledím, hrozí také silný vítr

Horská služba Krkonoše varuje ve výškách nad 1000 metrů nad mořem před zledovatělým terénem. V Krkonoších platí druhý, mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti, uvedla krkonošská horská služba.

Na hřebenech hor hrozí silný vítr, v nárazech může dosahovat rychlosti až 70 kilometrů v hodině, informovali meteorologové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy