


Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.

Obě instituce ze státního rozpočtu dostanou 7,8 miliardy korun, a budou tak mít stejně peněz jako v roce 2024, tedy před loňským zvýšením televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku jde zhruba o 15 procent méně.
Na tiskové konferenci po zasedání vlády to uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Podle něj to bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.
Obě média se již dříve vyjádřila, že škrty v jejich rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.
Proti novele, která nahrazuje poplatky pro ČT a ČRo příspěvkem ze státního rozpočtu, se ohradila i opozice, podle níž jde o zásah do nezávislosti veřejnoprávních médií.
Podle Klempíře stanovené částky vychází z období, kdy byla ČT i ČRo lídry trhu a ve svých výročních zprávách nezmiňují nedostatek financí jako zásadní problém pro svůj rozvoj.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) obě média zrušením poplatků ušetří minimálně 250 milionů korun za jejich vymáhání. „My si myslíme, že obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily. Celá Evropa šetří a tyhle dvě média nešetří a nikdo je nekontroluje. No a to hlavní je, že jsme to měli v programu,“ uvedl Babiš. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření schvaluje Sněmovna.
„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokáží, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř. Nezávislost obou médií podle něj zajistí stávající zákony o ČT a ČRo, které budou nadále platit v současném znění, až na pasáž o jejich financování.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.