O výzkumu informoval server ČT24. Tým vědce Scotta Comminse se zaměřil na nebezpečí klíšťat amerických, která se rozšířila už i do Austrálie a Evropy a můžeme je poznat podle bílé skvrnky na zádech ve tvaru hvězdy. Nemoc však přenáší i klíště obecné, které žije také na území Česka.
Za vznik netypické alergie může přehnaná imunitní reakce lidského těla na sacharid alfa-gal. Při následné konzumaci červeného masa hrozí problémy s dýcháním, anafylaktický šok i smrt. Drůbež ani ryby problémy nezpůsobují.
Původně se vědci domnívali, že roztoč musí být nejprve přisátý na jiného savce a infekci tak jenom přenáší. Podle ČT24 ovšem tuto teorii studie z letošního února vyvrací.
V roce 2017 informovali vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, že se alfa-gal alergie často vyskytuje u zaměstnanců, kteří pracují v lese, či u lovců. "Tito lidé se velmi často pohybují v lesních porostech a jejich okolí, kde na ně číhají klíšťata. S rozvojem alfa-gal alergie v jejich případě těsně souvisí počet přisátí klíštěte a hladina protilátek IgE zacílených vůči sacharidu alfa-gal," uvedli čeští vědci na stránkách univerzity.
Významnou roli při imunitní reakci hraje podíl sacharidu alfa-gal v krvi. Lidé s krevní skupinou B tak mají v tomto ohledu výhodu. "Souvisí to zřejmě s tím, že sacharid alfa-gal je velmi podobný antigenu krevní skupiny B a imunitní systém v takovém případě alfa-gal snadněji toleruje," vysvětlují vědci.
Celosvětové odhady, kolik lidí alergií trpí, zatím chybí. Podle vědců je pravděpodobnost, že dojde k nákaze člověka, velice nízká - ale nikdo zatím neví, jak vysoká je. Několik let staré odhady říkají, že jen v USA může touto alergií trpět přibližně pět tisíc lidí.
