Kdy vám stoupne výplata? Nebojte se říct si, krize je pryč

Tereza Holanová Tereza Holanová
5. 6. 2015 14:25
Mzdy porostou ještě výrazněji, říkají analytici k čerstvým číslům za první čtvrtletí. Ale ne všude.
Foto: Martina Křížová

Praha - Česká ekonomika ožívá, potvrzují další statistické údaje. Hrubý domácí produkt výrazně roste, volných pracovních míst je nejvíce od začátku krize v roce 2008... Průměrná mzda přesto v letošním prvním čtvrtletí stoupla méně, než se čekalo. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 2,2 procenta (po odečtení inflace o 2,1 procenta) na 25 306 korun, uvedl dnes Český statistický úřad.

Analytici očekávali růst mezd zhruba o 2,7 procenta. Výraznější růst ale podle nich teprve přijde. Za celý letošní rok by se podle převažujících odhadů měly mzdy zvýšit v průměru o 2,5 až 2,8 procenta, v příštím roce pak nejméně o tři procenta.

"Firmy jsou hodně zdrženlivé, nechtějí povolit mzdovou politiku jen tak," vysvětluje relativně nízká čtvrtletní čísla Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Za celý loňský rok stouply mzdy nominálně o 2,4 procenta a reálně (po odečtení inflace) o dvě procenta.

Za nesplněná očekávání mohou částečně i sami zaměstnanci. Po předchozích krizových letech jsou totiž opatrnější a spokojili se s tím, že o práci nebo výši dosavadních výdělků nepřišli. "V delším období nejistoty a strachu o zaměstnání si pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes," říká Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Vyjednávací pozice mnoha zaměstnanců podle Bureše je horší i kvůli tomu, že během krize významně narostl počet pracovníků na dobu určitou (od roku 2008 o sto tisíc) i počet zkrácených pracovních úvazků.

Malé firmy jsou flexibilnější

Většina zaměstnanců by mohla dostat přidáno až na začátku příštího roku. "Každá firma má nastavená pravidla jinak. Většinou probíhají platová vyhodnocení jednou za rok. Některé firmy to mají s novým kalendářním rokem, jiné firmy s tím, jak uzavřou účetnictví za uplynulý fiskální rok," připomíná Kozub.

"Začátek roku je k podobným změnám příhodný," souhlasí ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka. Důležitou roli podle něj ale bude hrát i tempo růstu ekonomiky a situace na trhu práce. Zároveň podle něj platí, že čím menší firma, tím větší flexibilita. "V řadě z nich tak může docházet k navyšování mezd i v průběhu roku," uvádí.

Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška si letos zatím nejvíce přilepší pracovníci v sektoru restaurací a hotelů, a to díky růstu minimální mzdy, která se od letošního ledna zvýšila o 700 korun na 9200 korun. Právě v tomto oboru je minimální mzda častější než jinde. "Ke zrychlení proti prvnímu čtvrtletí dojde ve zpracovatelském průmyslu díky poptávce po kvalifikované pracovní síle, které začíná být nedostatek," dodává.

Na vyšší mzdu se mohou těšit například i zaměstnanci ve stavebnictví. "To nyní zažívá oživení, a tak po letech strádání dokáže něco přidat,“ věří Kozub. Podle posledních údajů ČSÚ za březen stavebnictví meziročně rostlo o 8,4 procenta. "Mzdový růst by měly táhnout rychle rostoucí odvětví průmyslu a obchodu," doplňuje Brožka.

S výrazným zvyšováním mezd by naopak neměli příliš počítat zaměstnanci ve financích nebo pojišťovnictví – v této sféře ovšem průměrná mzda už nyní činí 51 139 korun. "Letošní rok ale nebude o tom, že by někomu vyloženě klesaly mzdy, spíše jen porostou minimálně," myslí si Kozub.

Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška porostou mzdy jen mírně i v odvětvích, která zažívají útlum nebo stagnaci. Sem patří třeba výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a dále těžba či dobývání.

Veřejná sféra přidala více než soukromníci

Ze statistik za první čtvrtletí vyplývá, že státním zaměstnancům rostly platy rychleji (nominálně o 2,9 procenta) než mzdy v podnikatelské sféře (2,1 procenta). Může za to hlavně zvyšování platů ve veřejném sektoru - už v listopadu rostly o 3,5 procenta, lékařům od Nového roku o pět procent a policistům či hasičům znovu o 1,5 procenta.

"Růst v soukromém sektoru je statisticky mírně podhodnocen i tím, že firmy nyní přijímají nové zaměstnance s nižšími mzdami, a ti tak snižují růst průměrné mzdy," upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Soukromé firmy jsou po krizové zkušenosti samozřejmě také opatrnější. Různě ke zvyšování mezd přistupují i největší tuzemští zaměstnavatelé. Například Škoda Auto zvýšila 1. dubna mzdové tarify na základě kolektivního vyjednávání o 3,5 procenta. Skupina ČEZ se naopak dohodla s odbory, že letos lidem přidávat nebude.

A třeba ve společnosti Ahold, provozující obchodní řetězec Albert, se vyšších mezd dočkají zaměstnanci, kteří dělají ve firmě více než půl roku, a pokud tamní personalisté označí jejich výsledky za „uspokojivé“. „Jedná se o každoroční pravidelný a standardizovaný proces a probíhá vždy začátkem kalendářního roku,“ říká mluvčí Dagmar Krausová.

Odboráři tlačí, ale je jich čím dál méně

Větší tlak na rychlý růst mezd je vidět tam, kde fungují odborové organizace. "To, jestli si to zaměstnavatelé mohou, nebo nemohou dovolit, odbory zpravidla neberou v potaz. Proto očekávám, že soukromé firmy budou dříve či později donuceny přidat víc," říká Kozub.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) radí svým členům požadovat zvýšení mezd v podnikatelské sféře v příštím roce o tři až pět procent po odečtení inflace. Minimální mzda by se pak v dalších letech měla opakovaně zvyšovat o 1000 korun.

Ekonom Jan Bureš ale připomíná, že podíl odborově organizovaných pracovníků v uplynulých deseti letech dál výrazně klesá – z dvaceti procent v roce 2005 na nynějších čtrnáct. 

 

Právě se děje

Další zprávy