Praha - Volných míst je nejvíce v historii České republiky. Zaměstnavatelé v dubnu nabízely prostřednictvím úřadů práce téměř 160 tisíc pozic. Evidovaných uchazečů o zaměstnání je přitom dvojnásobek - 327 tisíc. Možnosti dalšího poklesu nezaměstnanosti jsou přesto podle některých analytiků poměrně omezené.
"Ve většině okresů se nezaměstnanost dostala na nebo pod svou přirozenou míru," míní hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Také analýza ministerstva práce a sociálních věcí už před týdnem uvedla, že český trh práce se už dostal na hranici přirozené nezaměstnanosti. Lidé, kteří za nabízených podmínek a mezd chtějí pracovat, už místo mají.
Nejčastěji nabízené práce:
|
Profese |
Počet volných míst |
|
Obsluha strojů a zařízení, montéři |
33 297 |
|
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci |
33 147 |
|
Řemeslníci a opraváři |
31 880 |
|
Pracovníci ve službách a prodeji |
21 630 |
|
Techničtí a odborní pracovníci |
11 262 |
|
Specialisté |
11 162 |
|
Montážní dělníci výrobků a zařízení |
11 016 |
|
Pomocní pracovníci ve výrobě |
9 248 |
|
Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví |
8 361 |
|
Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají |
7 669 |
Významná část nezaměstnanosti je označována jako strukturální, co je nesoulad mezi nabízenou prací a dovednostmi uchazečů.
"Zaměstnavatelé měli v dubnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, montážní dělníky, pracovníky ostrahy bezpečnostních agentur, svářeče, řezače plamenem a páječe nebo nástrojáře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
V evidenci uchazečů bylo nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, zedníků, kamnářů, dlaždičů, montérů suchých staveb, pomocných manipulačních dělníků nebo pracovníků v gastronomii.
"Nejčastěji jde o uchazeče s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou," upřesňuje Beránková. Zhruba šestina (15,8 procenta) z celkového počtu jsou osoby se zdravotním postižením.
Průměrný věk nezaměstnaných činil v dubnu 42,7 roku. Lidé starší padesáti let se na celkové nezaměstnanosti podílejí 35,3 procenta. A téměř dvě pětiny z celkového počtu nezaměstnaných hledají práci déle než rok.
Práce se musí vyplatit víc než dávky
Například podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se v okrese Karviná v dubnu nacházelo 16 607 dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let vedle 1 316 volných pracovních míst. I když jim nestojí v nástupu do zaměstnání žádná objektivní překážka, o práci zájem nemají.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka může být na vině chybně nastavený poměr mezi mzdami a sociálními dávkami. "Možná právě příspěvek na bydlení, který má fungovat jako pojistka v rámci sociální sítě, se někdy stává překážkou pro návrat lidí do práce," domnívá se.
Horská zdůrazňuje i špatnou dopravní dostupnost. Podle ní by měl stát pomoci především v počátcích vstupu do zaměstnání. "Zlepšit dopravní obslužnost ve spolupráci se zaměstnavateli a zlepšit dostupnost péče o děti. Přenastavit sociální dávky tak, aby motivovaly k aktivitě," radí.
Právě nechuť k dojíždění se citelně podepisuje na průmyslu. V říjnu minulého roku Asociace exportérů vypočítala, že z 380 tisíc nezaměstnaných je pro průmysl vhodných jen 55 tisíc. Většina z nich žije na Ostravsku, Sokolovsku, Chomutovsku či Mostecku. "Bohužel tito lidé nemají zájem se stěhovat za prací a za tou prací se stěhovat nebudou," sdělil místopředseda asociace Otto Daněk.
Na případné dojíždění nebo přímo přestěhování už nyní přispívají nejen sami zaměstnavatelé, ale také stát - příspěvek na dojíždění už od něj dostalo téměř dva tisíce zájemců, na přestěhování zatím přes třicet.
"Vždy je prostor pro pokles nezaměstnanosti," myslí si ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Potenciálních pracovníků je podle ní dostatek. "Podle šetření Českého statistického úřadu je na českém trhu práce stále ještě 133,5 tisíc osob, které nepracují, aktivně práci nehledají, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat," říká Horská.
Také ministerstvo práce (MPSV) a odboráři věří, že firmy by se před nabíráním cizinců měly nejdříve zaměřit na lepší pracovní podmínky pro zájemce z Česka. Podle loňské analýzy MPSV brání zaplnění volných pozic a uplatnění nezaměstnaných nevhodná kvalifikace, nízké odměny a pracovní podmínky i neochota práci vzít. Poptávku zaměstnavatelů po pracovnících je ale možné s pomocí cílených rekvalifikací a dalších opatření uspokojit domácími silami, věří úřad.
I proto tlačí ministryně Michaela Marksová (ČSSD) na další růst minimální mzdy, která se nyní výrazně zvyšuje každým rokem. Naopak životní a existenční minimum nestouplo už od ledna 2012. "Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat," vysvětluje Marksová.
Vlastní škola i zavádění robotů
I když se firmám povede sehnat zaměstnance, mnohdy po zaškolení odejde. Důvodem může být neochota pracovat. "Trápí nás systém, kdy musíme často nabrat i lidi poslané z úřadu práce, kteří zjevně pracovat nechtějí. Zaškolíme je a po měsíci či dvou odejdou. Je to náročné a drahé," sděluje své zkušenosti generální ředitel společnosti VEKRA.
Roli ovšem hraje i fakt, že práce je nyní dostatek, takže není problém zaměstnání snadno střídat. "Vzniká takzvaný zaměstnanecký turismus. Není výjimkou, že zaměstnanec několikrát do firmy přichází a odchází. Pokud je schopný, firma ho přijme zpět, sice se ho pak snaží udržet, jenomže na něj útočí pracovní nabídky ze všech stran a internet je hodně mocné medium," tvrdí tajemník společnosti Gumotex Pavel Kašuba.
Jenže mnohdy je hlavní příčinou nedostatečné vzdělání a kvalifikace nezaměstnaných. "Obecně dlouhodobě pociťujeme nedostatek technických profesí nebo odborníků v IT oborech," potvrzuje Zdeněk Štěpánek ze Škoda Auto. Podobně jsou na tom například Třinecké železárny.
Například Třinecké železárny provozují vlastní střední odbornou školu. "Ročně jich školu absolvuje přibližně 150, většina z nich najde uplatnění u nás, další jdou na vysoké školy technického směru, anebo jinam," říká Petra Jurásková, mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny-Moravia Steel. Rovněž Škoda Auto vede odborné učiliště.
Chybějící lidi brzdí výkon firem, zaměstnavatelé proto tlačí na jednodušší přijímání zájemců ze zahraničí a stěžují si na byrokracii. "Setkáváme se s zájmem lidí z východních zemí, ale legislativa pro jejich přímé zaměstnávání je neskutečně složitá a zdlouhavá, v mnoha případech to neumožňuje vůbec," stěžuje si Kašuba.
Firmy doufají, že zájem o technické obory v budoucnu vzroste, vymýšlejí ale i alternativní řešení. "Doufáme, že zájem o technické obory bude postupně narůstat. Pracujeme také na zavádění automatizace a robotizace provozů, což částečně rovněž pomáhá nahrazovat některé pracovní činnosti," uvádí Jurásková.
