Kde se žije nejlíp? Česko se nedostalo do první dvacítky

Tereza Holanová Tereza Holanová
3. 6. 2015 17:45
Češi jsou s kvalitou života spokojeni stejně jako Francouzi a Španělé - mezi nejbohatšími státy světa podprůměrně.
Vždycky může být líp. Ilustrační snímek.
Vždycky může být líp. Ilustrační snímek. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - Jistá práce s nízkým rizikem propuštění a vysoký přístup ke vzdělání - v tom patří Česko mezi "nejkvalitnější" země ve skupině nejvyspělejších států světa. Zaostává naopak v porovnání celkového bohatství nebo výše pravidelných příjmů. Subjektivně pak Češi patří spíše mezi méně spokojené národy z těch na planetě nejbohatších.  

Vyplývá to ze srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která představila letošní data takzvaného Indexu lepšího života (Better Life Index).

Organizace, která sdružuje 34 ekonomicky nejvyspělejších států světa, v rámci svého indexu porovnává jedenáct ukazatelů kvality života, vychází při tom z národních statistických údajů či dat OSN. Jedná se například o průměrné roční příjmy, míru zaměstnanosti, fungování veřejné správy, osobní bezpečnost či rovnováhu mezi prací a soukromým životem.

Jistá práce, vzdělání i bezpečnost

Například pravděpodobnost ztráty zaměstnání je v Česku sedmá nejnižší v OECD a činí 4,1 procenta. Vůbec nejvyšší jistotu zaměstnání mají Japonci a Švýcaři, kde výpověď hrozí jen 2,4, respektive třem procentům pracujících.

K celkové kvalitě života v Česku přispívá dále hlavně vysoká úroveň vzdělanosti. Například podíl osob mezi 25 a 64 lety, kteří absolvovali alespoň střední školu, činí 92,5 procenta, což je po Japonsku nejvyšší číslo v OECD. Přímo Češi hodnotí úroveň svého vzdělání 7,8 bodu z deseti. 

Stejně tak považují svoji zemi za relativně bezpečnou – míra osobní bezpečnosti podle nich dosahuje 9,2 bodu z deseti, což je jedenácté nejvyšší číslo v OECD. Podle statistik organizace mělo například s přepadením zkušenost jen 2,82 procenta Čechů.

Nízký příjem, méně úspor

Pokud ale jde o další ekonomické ukazatele, patří Česko v elitním klubu spíše mezi slabší členy. Průměrný roční výdělek domácností po zdanění je tu osmý nejnižší, podle OECD se jedná o 18 404 dolarů ročně, což odpovídá 457 947 korunám ročně. Přímo Češi hodnotí příjmy svých domácností v průzkumu OECD 1,6 bodu z deseti, což je devátá nejnižší hodnota.

Celkové bohatství domácností, které zahrnuje úspory nebo třeba investice snížené o hodnotu dluhů, je v OECD deváté nejnižší. 

Míra zaměstnanosti činí dle OECD 68 procent, což je 15. nejvyšší číslo a dlouhodobě má ČR podle průzkumu třináctou nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Ta zahrnuje lidi, kteří jsou bez práce déle než rok.

Stejně tak mají jednotliví Češi podle výpočtů OECD pátý nejnižší průměrný výdělek před srážkami, nižší číslo eviduje organizace už jen v případě Slovenska, Estonska, Turecka a Mexika.

Hůře než zbytek vyspělých zemí na tom jsou Češi, i pokud jde o výdaje na bydlení. Spolu se Slovenskem na ně tuzemské domácnosti dávají 26 procent svých disponibilních příjmů, což je nejvyšší podíl v OECD.

Kromě toho má na celkovou kvalitu života negativní vliv zdravotní stav obyvatelstva. Očekávaná míra dožití je v Česku sedmá nejnižší. V okamžiku narození má průměrný Čech naději, že se dožije 78,2 roku, zatímco v Japonsku je to 83,2 roku a na Islandu 83 let. Že se cítí v dobrém zdravotním stavu, uvedl v ČR v průzkumu OECD osmý nejnižší počet respondentů. 

Jak to vidí Češi

Kromě analýzy "tvrdých dat" provádí OECD i průzkum v terénu, a to pro ukazatel "Spokojenost s životní úrovní". Tu Češi vyhodnotili 6,5 bodu z deseti, tedy stejně jako ve Španělsku nebo ve Francii. Výsledek je v rámci OECD až 21. nejvyšší a nachází se pod průměrem organizace, který činil 6,6 bodu. 

Nejspokojenější se svým životem jsou v Dánsku, ve Švýcarsku a na Islandu, za nejméně kvalitní svůj život naopak považují Řekové a Maďaři.

Celková kvalita života podle obyvatel OECD:

Pořadí Země Hodnota indexu (maximum = 10)
1. - 3. Dánsko 7,5 bodu
Švýcarsko 7,5 bodu
Island 7,5 bodu
4. - 6. Finsko 7,4 bodu
Izrael 7,4 bodu
Norsko 7,4 bodu
7. - 10. Austrálie 7,3 bodu
Kanada 7,3 bodu
Nizozemsko 7,3 bodu
Nový Zéland 7,3 bodu
11. - 12. Švédsko 7,2 bodu
USA 7,2 bodu
13. - 14. Německo 7 bodů
Irsko 7 bodů
15. - 17. Rakousko 6,9 bodu
Belgie 6,9 bodu
Lucembursko 6,9 bodu
18. Velká Británie 6,8 bodu
19. - 20. Chile 6,7 bodu
Mexiko 6,7 bodu
21. - 23. Česká republika 6,5 bodu
Francie 6,5 bodu
Španělsko 6,5 bodu
24. Slovensko 6,1 bodu
25. Itálie 6 bodů
26. Japonsko 5,9 bodu
27. - 28. Jižní Korea 5,8 bodu
Polsko 5,8 bodu
29. Slovinsko 5,7 bodu
30. - 31. Estonsko 5,6 bodu
Turecko 5,6 bodu
32. Portugalsko 5,1 bodu
33. Maďarsko 4,9 bodu
34. Řecko 4,8 bodu

Zdroj: OECD

Zjistěte, kde byste měli žít

OECD na rozdíl od autorů většiny ostatních indexů kvality života nepočítá ze zmíněných jedenácti ukazatelů žádný souhrnný výsledek.

Better Life Index je ovšem interaktivní – každý uživatel může všem jedenácti ukazatelům přidělit váhy podle toho, jak je pro něj daný aspekt důležitý. Na základě oficiálních výsledků a těchto vah si poté může na webu organizace vypočítat, ve které zemi OECD je pro něj nejvhodnější žít.

Indexy se k měření kvality života z širšího nežli ekonomického hlediska využívají nejčastěji. Důvodem je hlavně jejich jednoduchost a srovnatelnost. Indexy mohou být buď objektivní, tedy založené na oficiálních statistikách, nebo subjektivní. V takovém případě vycházejí z dojmů a zkušeností respondentů.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP). Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Evropská komise se chce zabývat českými kvótami na potraviny, nesmějí narušit volný pohyb zboží

Evropská komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty na prodej českých potravin, pokud návrh zákona v současnosti schvalovaný parlamentem vstoupí v platnost. Novinářům to ve čtvrtek řekla mluvčí exekutivy Evropské unie, podle níž norma nesmí být v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Podle návrhu novely zákona o potravinách, která ve středu prošla Poslaneckou sněmovnou, by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. O normě nyní bude jednat Senát, který se podle zástupců nejsilnějších klubů chystá kvóty patrně odmítnout.

"V tomto případě, který se týká nabídky potravin, je zcela zásadní zachovat volný pohyb potravinářských produktů v rámci jednotného trhu," prohlásila dnes mluvčí Evropské komise. Brusel podle ní sleduje vývoj kolem české novely, podrobně analyzovat ji však bude až v případě, pokud vstoupí v platnost. Mluvčí nicméně podotkla, že kdykoliv nějaká země zavádí nějaké regulace prodeje, musí zajistit, aby byla "nutná, vyvážená a nikoho nediskriminovala".

Zdroj: ČTK
Další zprávy