Praha - Jistá práce s nízkým rizikem propuštění a vysoký přístup ke vzdělání - v tom patří Česko mezi "nejkvalitnější" země ve skupině nejvyspělejších států světa. Zaostává naopak v porovnání celkového bohatství nebo výše pravidelných příjmů. Subjektivně pak Češi patří spíše mezi méně spokojené národy z těch na planetě nejbohatších.  

Vyplývá to ze srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která představila letošní data takzvaného Indexu lepšího života (Better Life Index).

Organizace, která sdružuje 34 ekonomicky nejvyspělejších států světa, v rámci svého indexu porovnává jedenáct ukazatelů kvality života, vychází při tom z národních statistických údajů či dat OSN. Jedná se například o průměrné roční příjmy, míru zaměstnanosti, fungování veřejné správy, osobní bezpečnost či rovnováhu mezi prací a soukromým životem.

Jistá práce, vzdělání i bezpečnost

Například pravděpodobnost ztráty zaměstnání je v Česku sedmá nejnižší v OECD a činí 4,1 procenta. Vůbec nejvyšší jistotu zaměstnání mají Japonci a Švýcaři, kde výpověď hrozí jen 2,4, respektive třem procentům pracujících.

Související

Češi bohatnou, ale Němce doženou až v roce 2055, říká studie

K celkové kvalitě života v Česku přispívá dále hlavně vysoká úroveň vzdělanosti. Například podíl osob mezi 25 a 64 lety, kteří absolvovali alespoň střední školu, činí 92,5 procenta, což je po Japonsku nejvyšší číslo v OECD. Přímo Češi hodnotí úroveň svého vzdělání 7,8 bodu z deseti. 

Stejně tak považují svoji zemi za relativně bezpečnou – míra osobní bezpečnosti podle nich dosahuje 9,2 bodu z deseti, což je jedenácté nejvyšší číslo v OECD. Podle statistik organizace mělo například s přepadením zkušenost jen 2,82 procenta Čechů.

Nízký příjem, méně úspor

Pokud ale jde o další ekonomické ukazatele, patří Česko v elitním klubu spíše mezi slabší členy. Průměrný roční výdělek domácností po zdanění je tu osmý nejnižší, podle OECD se jedná o 18 404 dolarů ročně, což odpovídá 457 947 korunám ročně. Přímo Češi hodnotí příjmy svých domácností v průzkumu OECD 1,6 bodu z deseti, což je devátá nejnižší hodnota.

Celkové bohatství domácností, které zahrnuje úspory nebo třeba investice snížené o hodnotu dluhů, je v OECD deváté nejnižší. 

Míra zaměstnanosti činí dle OECD 68 procent, což je 15. nejvyšší číslo a dlouhodobě má ČR podle průzkumu třináctou nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Ta zahrnuje lidi, kteří jsou bez práce déle než rok.

Stejně tak mají jednotliví Češi podle výpočtů OECD pátý nejnižší průměrný výdělek před srážkami, nižší číslo eviduje organizace už jen v případě Slovenska, Estonska, Turecka a Mexika.

Související

Kam na dovolenou k moři? Nejčistší je na Kypru a na Maltě

Hůře než zbytek vyspělých zemí na tom jsou Češi, i pokud jde o výdaje na bydlení. Spolu se Slovenskem na ně tuzemské domácnosti dávají 26 procent svých disponibilních příjmů, což je nejvyšší podíl v OECD.

Kromě toho má na celkovou kvalitu života negativní vliv zdravotní stav obyvatelstva. Očekávaná míra dožití je v Česku sedmá nejnižší. V okamžiku narození má průměrný Čech naději, že se dožije 78,2 roku, zatímco v Japonsku je to 83,2 roku a na Islandu 83 let. Že se cítí v dobrém zdravotním stavu, uvedl v ČR v průzkumu OECD osmý nejnižší počet respondentů. 

Jak to vidí Češi

Kromě analýzy "tvrdých dat" provádí OECD i průzkum v terénu, a to pro ukazatel "Spokojenost s životní úrovní". Tu Češi vyhodnotili 6,5 bodu z deseti, tedy stejně jako ve Španělsku nebo ve Francii. Výsledek je v rámci OECD až 21. nejvyšší a nachází se pod průměrem organizace, který činil 6,6 bodu. 

Nejspokojenější se svým životem jsou v Dánsku, ve Švýcarsku a na Islandu, za nejméně kvalitní svůj život naopak považují Řekové a Maďaři.

Celková kvalita života podle obyvatel OECD:

Zdroj: OECD

Zjistěte, kde byste měli žít

OECD na rozdíl od autorů většiny ostatních indexů kvality života nepočítá ze zmíněných jedenácti ukazatelů žádný souhrnný výsledek.

Better Life Index je ovšem interaktivní – každý uživatel může všem jedenácti ukazatelům přidělit váhy podle toho, jak je pro něj daný aspekt důležitý. Na základě oficiálních výsledků a těchto vah si poté může na webu organizace vypočítat, ve které zemi OECD je pro něj nejvhodnější žít.

Indexy se k měření kvality života z širšího nežli ekonomického hlediska využívají nejčastěji. Důvodem je hlavně jejich jednoduchost a srovnatelnost. Indexy mohou být buď objektivní, tedy založené na oficiálních statistikách, nebo subjektivní. V takovém případě vycházejí z dojmů a zkušeností respondentů.