Praha/Londýn – Společensky nejrozvinutějším regionem v Evropské unii je Upper Norrland, nejsevernější část Švédska. Alespoň podle nejnovějšího Regionálního indexu společenského rozvoje v EU (EU Regional Social Progress Index), který pro Evropskou komisi sestavila nezisková organizace Social Progress Imperative.
Index měří na padesáti ukazatelích společenský i ekonomický rozvoj a úroveň životního prostředí v 272 regionech (NUTS-2) osmadvaceti členských států Evropské unie. Jde o tři skupiny kritérií – základní lidské potřeby (které dále zahrnují výživu a základní lékařskou péči, vodu a hygienické podmínky, osobní bezpečí), předpoklady pro životní pohodu (zejména přístup k základnímu vzdělání, k informacím, zdraví, kvalita životního prostředí) a příležitosti obyvatel (osobní práva a svobody, možnosti volby, tolerance, začlenění, přístup k dalšímu vzdělávání).
Čelu žebříčku tradičně vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony.
Nejlepší z českých regionů je Praha. V rámci EU se však umístila až pod průměrem – na 159. příčce. Jen o pár příček předstihla územní jednotky Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) a Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj). Nejhůře skončil Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) na 232. místě.
Celkový index – podmínky pro kvalitní život:
| Region |
Skóre |
| 1. Upper Norrland, Švédsko | 82,33 |
| 2. Central Jutland, Dánsko | 81,98 |
| 3. Capital Region of Denmark, Dánsko | 81,67 |
| 4. Âland, Finsko | 81,61 |
| 5. Utrecht, Nizozemsko | 81,37 |
| 6. Northern Jutland, Dánsko | 81,36 |
| 7. Helsinky, Finsko | 81,19 |
| 8. Gelderland, Nizozemsko | 81,11 |
| 9. North Holland, Nizozemsko | 80,95 |
| 10. Groningen, Nizozemsko | 80,55 |
| ... | ... |
| 159. Praha | 65,85 |
| 176. Jihovýchod (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) | 63,55 |
| 178. Jihozápad (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj) | 63,20 |
| 186. Severovýchod (Liberecký, královéhradecký a Pardubický kraj) | 61,54 |
| 187. Střední Morova (Olomoucký a Zlínský kraj | 61,41 |
| 204. Střední Čechy (Středočeský kraj) | 59,9 |
| 210. Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) | 58,33 |
| 232. Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) | 56,52 |
| ... | ... |
| 268. Northeast Romania, Rumunsko | 43,49 |
| 269. Southeast Romania, Rumunsko | 42,89 |
| 270. South Muntenia, Rumunsko | 41,82 |
| 271. North West Bulgaria, Bulharsko | 40,62 |
| 272. South East Bulgaria, Bulharsko | 39,72 |
Zdroj: Social Progress Imperative
Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně.
"Například centrální Londýn, nejbohatší region Evropy, je ve výsledcích svého společenského rozvoje výrazně průměrným. Evropské finanční centrum se z 272 porovnávaných regionů umístilo až na 81. příčce za severovýchodním Skotskem, Devonem a Severním Irskem. Lepší společenský rozvoj než centrální Londýn vykazuje celkem 21 britských regionů," říká Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte ČR.
Nepříliš dobře dopadla i některá další města nebo jejich bezprostřední okolí – například Brusel (153. příčka), Bratislava (181. příčka), Řím (197. příčka) či Varšava (215. příčka).
Z dílčích kritérií dosáhla Praha výtečného skóre pouze v (nízké) úmrtnosti novorozenců a přístupu k základnímu vzdělání. Nejhorší skóre (až 264. příčka) pak česká metropole získala v oblasti životního prostředí a jeho znečištění. Nijak přesvědčivé skóre město nezískalo ani v případě hygienických podmínek, zdraví či v oblasti osobních práv, kam tvůrci indexu řadí například důvěru v politický a právní systém a policii.
Podle už dříve zveřejněného žebříčku společenského rozvoje hodnotícího 133 zemí světa letos nejlépe dopadlo Finsko a nejhůře Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě (podrobněji čtěte zde).
