Kauza Panama Papers má dohru. Skončí firma, která pomáhala politikům v obcházení daní

ČTK ČTK
15. 3. 2018 15:39
Přes 40 let existující firma dodala, že od vypuknutí skandálu v dubnu 2016 již uzavřela řadu kanceláří po celém světě. Snížila také počet zaměstnanců z 600 na méně než 50.
Logo právnické firmy Mossack Fonseca, spojené s aférou Panama Papers.
Logo právnické firmy Mossack Fonseca, spojené s aférou Panama Papers. | Foto: Reuters

Panama - Ke konci března ukončí činnost panamská advokátní kancelář Mossack Fonseca, která nechvalně proslula kauzou takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers).

V nich vyšlo najevo, že kancelář pomáhala v obcházení daní řadě politiků a celebrit. Zastavení činnosti firma zdůvodnila škodami, které jí celosvětový skandál způsobil, informovala dnes agentura DPA.

Mossack Fonseca uvedla, že se v kauze stala obětí kybernetického útoku a že jí vznikly "nenapravitelné škody". Za ty podle ní může poničení pověsti, odříznutí od finančních zdrojů a neregulérní jednání některých panamských úřadů.

Přes 40 let existující firma dodala, že od vypuknutí skandálu v dubnu 2016 již uzavřela řadu kanceláří po celém světě. Snížila také počet zaměstnanců z 600 na méně než 50.

Kancelář založili a jako hlavní společníci v ní působili německý právník Jürgen Mossack a jeho panamský partner Ramón Fonseca. Počátkem loňského roku byli oba obviněni z praní peněz v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii.

Z dokumentů Mossack Fonseca zveřejněných světovými médii vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nezákonné činnosti. Dokumenty se týkají 214 000 subjektů z 200 zemí světa, celkem se jednalo o 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu listin.

Po těchto odhaleních rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty také na 283 Čechů.

Služeb Mossack Fonseca využívali také lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. V kauze figurovali i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.

Negativní publicita kolem kauzy a hrozba, že se ocitne na mezinárodní černé listině jako nespolupracující daňový ráj, přiměly Panamu k podepsání mezinárodní daňové dohody. Tu měla země začít uplatňovat od letoška.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, přistála na Varšavském letišti. Informovala o tom agentura Reuters. Atletka cestovala do Polska z Tokia přes Vídeň. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let aerolinek LOT z Vídně do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistával před půl devátou hodinou večerní.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 13 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy