Kampelička WPB chce obejít ČNB. Soud jí to nepovolil

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, Radek Bednařík
Aktualizováno 25. 6. 2014 14:57
Družstevní záložna ve vlastním insolvenčním návrhu uvádí, že se v nejbližší budoucnosti dostane do platební neschopnosti.
Foto: WPB.cz

- aktualizace ve 14:57: ve 4. a 5. odstavci jsem doplnili informaci o tom, že brněnský soud insolvenční řízení zastavil.

Praha - Záložna WPB Capital, které včera Česká národní banka definitivně odejmula licenci, na sebe podala insolvenční návrh. Účelem tohoto kroku může být snaha nepustit do družstva likvidátora, kterého soudu navrhne centrální banka.

„Lze předpokládat, že dlužník nebude v budoucnu schopen řádně a včas plnit podstatnou část svých peněžitých závazků a že se tedy nachází v hrozícím úpadku,“ stojí v insolvenčním návrhu podepsaném vedením záložny. Kampelička v návrhu dále uvádí, že se v nejbližší budoucnosti dostane do platební neschopnosti.

Podle obchodního ředitele záložny Michala Čejky na sebe kampelička návrh na insolvenci podat musela. "Kvůli více než ročnímu předběžnému opatření ČNB činí naše dostupné peněžní prostředky zhruba 700 milionů korun. Naše závazky jsou ale v současnosti mnohem větší," říká.

Tento krok záložně ale nakonec nevyšel. Brněnský soud sice žádosti podle zákona nejdříve vyhověl a záložnu do insolvence poslal, nicméně nakonec řízení musel zastavit. Jedno už totiž řeší pražský soud. „Protože toto řízení ještě není pravomocně skončeno, je dána překážka zahájení nového řízení. Soud proto další řízení o návrhu WPB Capital zastavil,“ píše se v odůvodnění soudu.

Koncem dubna totiž podala, podle představitelů kampeličky šikanózní, návrh na insolvenci společnost Tapovan, které údajně záložna dluží 4,5 milionu korun. S tím vedení ústavu nesouhlasí, podle něj je tato firma napojena na bývalého člena vedení Pavla Petroviče, který se údajně snaží záložnu zlikvidovat.

Téměř sedm tisíc věřitelů

Podle dokumentu, který vedení kampeličky předložilo v úterý soudu spolu s návrhem, má WPB Capital v tuto chvíli již téměř sedm tisíc věřitelů, kteří mají vůči záložně splatné pohledávky, a to v celkové výši 2,7 miliardy korun.

Záložna na sebe podala insolvenční návrh už v úterý, okamžitě po doručení finálního verdiktu centrální banky o odebrání licence. Stejně jako před osmi měsíci v případě Metropolitního spořitelního družstva tak předběhla Českou národní banku, která ještě nestihla navrhnout soudu likvidátora, který by správu záložny převzal. Podle zákona tak musí centrální banka učinit do 24 hodin od odebrání licence.

ČNB: Záložna uměle navyšovala vlastní kapitál

Česká národní banka kampeličce vzala licenci po třináctiměsíčním správním řízení. „Důvodem bylo umělé navyšování kapitálu WPB Capital z peněžních prostředků družstevní záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti,“ odůvodnil rozhodnutí Marek Petruš, mluvčí centrální banky.

Vše se podle zjištění České národní banky dělo přes síť účelově založených obchodních společností, kterou WPB Capital využívala. ČNB nyní podá návrh na jmenování likvidátora záložny, kterého následně jmenuje soud.

Ke stejnému kroku - k podání insolvenčního návrhu na vlastní družstvo - na konci loňského roku přistoupilo také vedení Metropolitního spořitelního družstva, kterému centrální banka odejmula licenci kvůli podezření z vyvádění peněz, které nyní prověřují státní zástupci.

Soud následně insolvenčním správcem Metropolitního spořitelního družstva jmenoval Ivo Halu, proti čemuž neúspěšně protestovala i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy