Kam po vysoké škole? Tvrdá čísla o srážce s realitou

Tereza Holanová Tereza Holanová
29. 9. 2014 6:00
Sní o práci v Googlu, bankách nebo ČEZu. Nejčastěji ale začínají na recepci nebo jako asistenti.
Zamíří výš? (ilustrační foto)
Zamíří výš? (ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Vysokoškoláci mají ohledně své vysněné práce jasno. Nejvíce se jich po skončení školy vidí v České spořitelně, ČEZu, Deloitte, Student Agency nebo rovnou u Googlu - alespoň podle průzkumu Asociace studentů a absolventů.

Po promoci se ale mnohdy tvrdě vracejí na zem a bojují o mnohem méně atraktivní pozice. Podle dat společnosti LMC, provozující pracovní portál Jobs.cz, je pak největší přetahovaná o místo recepční či asistenta.

Orientačně: pokud se v sekci určené absolventům vysokých škol objeví nabídka místa na recepci, zareaguje na jeden inzerát v průměru 160 osob. Jelikož na Jobs.cz vyšlo v prvním pololetí tohoto roku 153 podobných nabídek, lze tedy říci, že vysokoškoláci poslali celkem 26 080 odpovědí na tuto práci.

Přestože se průměrný počet odpovědí na jednu pozici meziročně snížil (loni jich bylo 187), práce recepční je pro absolventy atraktivní dlouhodobě. Ve stejném období loni odešlo 28 424 odpovědí, v první půlce roku 2011 jich bylo 26 055.

"Je to obecně práce, kterou lze získat nejsnadněji," myslí si analytik LMC Tomáš Dombrovský. Kvalifikace tu podle něj nehraje roli, důležitá je většinou angličtina, schopnost psát na počítači a reprezentativní vystupování. 

"Současně je to z pohledu zvenčí i práce nenáročná, v teple a v pěkném prostředí, proto se na ni hlásí takřka všichni absolventi," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Administrativa jako záchranný kruh

Druhou nejdelší frontu stojí vysokoškoláci na pozici asistenta. V tomto případě se o jedno místo "pere" 111 zájemců. Trojici nejžádanějších zaměstnání pak uzavírá fakturant. Zde na každou nabídku odpoví průměrně 95 osob.

Práci administrativního zaměstnance inzerovaly firmy v letošním prvním pololetí vůbec nejčastěji. Podle LMC se objevilo 1423 volných míst a na každou nabídku odešlo v průměru 76 odpovědí. Celkem jich tedy uchazeči poslali 108 148.

V administrativě přitom meziročně přibylo 263 volných míst. Za to můžeme podle Dombrovského vděčit hlavně oživení na trhu, díky kterému firmy přestaly škrtit náklady. "Pozice v administrativě jsou záchranným kruhem pro mnoho z těch, kteří nedokáží ihned po škole sehnat odpovídající místo ve svém zaměření," říká analytik LMC.

Podle Burkoviče se pod názvem "administrativní pozice" mohou také schovávat různá místa obchodních zástupců ve finančních službách, podomních obchodníků nebo zaměstnanců call center.

O které práce mají absolventi VŠ největší zájem:

Profese Počet odpovědí na inzerát
(průměr)
1) Recepční 160
2) Asistent 111
3) Fakturant 95
4) Pracovník back office 78
5) Administrativní pracovník 76
6) Účetní 73
7) Obchodní asistentka 63
8) Marketingová komunikace 58
9) Bankovní poradce 57
10) Operátor výroby 55
11) Finanční analytik 54
12) Manažer prodejního týmu 51
13) Přímý marketing 50
14) Pracovník call centra 47
15) Prodej po telefonu 46
16) Asistent v médiích, reklamě, PR 46
17) Obchodní zástupce 42
18) Account Manager 40
19) Pracovník help desku 39
20) Finanční poradce 37

Zdroj: LMC

Podobně je tomu u práce obchodního zástupce. Na každý z 1093 inzerátů, které se na pracovním portálu objevily, zareagovalo v průměru 48 lidí.

V tomto oboru ale firmy nabírají "novou krev" prakticky neustále, řada zaměstnanců totiž vydrží dělat podobnou práci jen krátce. Někteří neuspějí v dravé konkurenci, další v sobě nenajdou dostatečně velkého obchodního ducha nebo se nezvládnou naučit všechny zákony a novinky, které se zvláště na finančním trhu objevují

Že dnes může jít o velmi náročnou pozici, potvrzuje i Pavel Kaczor, který přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. "Takový obchodní zástupce může sedět půl dne za volantem, mezitím vyřídit telefonáty ve třech světových jazycích, na odpočívadle zaslat z notebooku technicky obchodní nabídku, kromě toho by to měl být tak trochu psycholog, mít bravurní stylistiku i vyjadřování," říká.

Boj o techniky

Vysokoškoláci, kteří chtějí nastoupit na technickou pozici, mají s hledáním práce výrazně menší problém. Alespoň podle počtu uchazečů na jedno místo.

Například na pozici vývojového inženýra bylo na webech LMC zveřejněno za první pololetí 248 nabídek, na každou v průměru reagovalo jen osm uchazečů. Pokud se objevila nabídka práce technologa ve strojírenství nebo programátora, odpovídalo na ni v průměru deset zájemců.

Současně ale často platí, že jakmile na jeden inzerát zareaguje méně než deset lidí, může zaměstnavatel pozici hůře obsadit. Podle Dombrovského totiž určitá část zájemců vždy nevyhoví požadavkům.

Absolventi technických či přírodovědných oborů jsou na tom tedy ve většině případů lépe. "I když mají vzhledem ke své užší specializaci o něco omezenější výběr, nečelí tak silné konkurenci dalších uchazečů," vysvětluje Dombrovský.

Odrazový můstek

Nepoměr odpovědí na humanitně a technicky zaměřené pozice potvrzuje, že absolventi sociálních věd, filozofie či ekonomie končí po škole mnohem častěji v jiném oboru, než studovali.

"Berou za vděk jakoukoliv prací," říká Dombrovský. Začít kdekoliv, třeba na recepci, je podle něj u humanitního zaměření nutné. Bez potřebné praxe totiž není šance posunout se dál, na pozici, která více odpovídá kvalifikaci absolventa.

Podobná práce tedy může sloužit jako odrazový můstek. "V takovém případě fandím snahám získat dočasně třeba i práci mimo obor nebo méně kvalifikovanou, protože čekání na ideál mnohdy znamená ztrátu pracovních návyků i motivace," doplňuje Kaczor. Podle něj se může každému v životě stát, že bude muset dočasně přijmout horší místo. "Obvyklé je to třeba u maminek po rodičovské dovolené," uvádí.

Zabírají místa pro středoškoláky

Ve většině inzerátů na místo recepční či asistenta firmy požadují střední školu s maturitou. "Nyní je poměrně často obsazují absolventi vysokých škol a univerzit a tím poněkud komplikují situaci lidem s nižším vzděláním," říká Dombrovský. Vysokoškolák má podle něj tu výhodu, že vypadá v očích zaměstnavatele schopněji.

"Někdy je to však svým způsobem past: pokud se absolventi zaměří pouze na pozice s co nejnižšími kvalifikačními nároky, mohou tvrdě narazit kvůli obrovské konkurenci ostatních uchazečů," varuje analytik LMC.

Vysokou školu zapírají

Pro některé uchazeče může být vysokoškolský diplom naopak nevýhodou. "Zaměstnavatelé si často kladou otázku, zda jim překvalifikovaný kandidát brzy z takového místa neuteče nebo zda nebude mít neúměrné mzdové požadavky," vysvětluje Kaczor. 

Někteří absolventi proto své vysokoškolské vzdělání zatajují. "S tímto fenoménem se setkáváme v posledních dvou letech. U nás v databázích je člověk veden s celým vzděláním, ale na konkrétní pozici se hlásí jako středoškolák," potvrzuje Burkovič.

 

Právě se děje

Další zprávy