J&T má výrazný podíl v Unipetrolu, chce dividendy

ČTK ČTK
27. 1. 2014 9:43
J&T a její klienti mají v Unipetrolu dohromady kolem 27 procent, podíl chtějí sjednotit
Foto: Unipetrol

Praha - Finanční skupina J&T a její klienti mají v Unipetrolu dohromady kolem 27 procent, podíl chtějí sjednotit, přičemž za tyto akcionáře by vystupovala J&T. Dnešním Hospodářským novinám to řekl desetiprocentní spoluvlastník J&T Finance Group SE Dušan Palcr.

"Ještě jsme nevymysleli způsob, jak to procesně udělat. Primárně nám ale jde o vyplacení dividend," uvedl Palcr. Cílem je podle Hospodářských novin uplatnit sílu podílu kolem 27 procent na letošní valné hromadě a získat místo v dozorčí radě.

Majoritním vlastníkem Unipetrolu je polská skupina PKN Orlen. Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. Je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Firma patří v Česku k nejvýznamnějším společnostem z hlediska obratu, s jejími akciemi se obchoduje na pražské burze.

Hospodářské noviny píšou, že podle dosud veřejně dostupných údajů drží finanční skupina J&T v Unipetrolu 8,35 procenta. Server Týden.cz v prosinci 2012 uvedl, že J&T ovládá 14,65 procenta akcií, a to prostřednictvím J&T Banky a slovenské Poštové banky.

V loňském roce Unipetrol hospodařil se ztrátou 1,396 miliardy korun po předloňské ztrátě 3,098 miliardy korun. Tržby firmy klesly o sedm procent na 99,415 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy