Jednání o dohodě TTIP chce ukončit i Francie. Plynule postupujeme, tvrdí Američané

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 8. 2016 17:15
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel v neděli řekl, že rozhovory o volném obchodu (Transatlantickém obchodním a investičním partnerství – TTIP) mezi Evropany a Američany v podstatě zkrachovaly. Mluvčí Evropské komise a amerického obchodního zmocněnce to popírají. Státní tajemník pro zahraniční obchod na francouzském ministerstvu zahraničí Matthias Fekl ale dnes řekl, že Francie požaduje zastavení těchto jednání.
Proti dohodě TTIP protestují hlavně odpůrci globalizace, kritikům vadí i málo informací o jejím obsahu.
Proti dohodě TTIP protestují hlavně odpůrci globalizace, kritikům vadí i málo informací o jejím obsahu. | Foto: Reuters

Paříž, Washington – Francouzská vláda v září požádá Evropskou komisi, aby zastavila jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Prohlásil to v úterý státní tajemník pro zahraniční obchod na francouzském ministerstvu zahraničí Matthias Fekl. Vyjednávání podle něj již nemá politickou podporu Francie.

"Politická podpora Francie k těmto jednáním již neexistuje. (...) Francie požaduje zastavení těchto jednání," řekl podle agentury AFP Fekl rozhlasové stanici RMC.

Požadavek Francie vysvětlil tím, že jednání o takzvaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), které za členské státy EU dojednává Evropská komise, trpí nevyvážeností ve prospěch americké strany.

"Američané nedávají nic, nebo jen drobky (...), takto by se mezi spojenci vyjednávat nemělo," citovala Fekla agentura AFP. "Tato jednání je třeba jasně a definitivně zastavit, aby se začalo znovu na dobrých základech," uvedl Fekl. Tento postoj bude Paříž podle něj zastávat na zářijové ministerské schůzce věnované zahraničnímu obchodu v Bratislavě.

TTIP - největší zóna volného obchodu

      • Na základě TTIP by měla vzniknout největší zóna volného obchodu na světě, čítající zhruba 828 milionů obyvatel a hrubý domácí produkt asi 36,5 bilionu dolarů. EU a USA dohromady produkují asi 50 procent světového HDP a na světovém obchodu se zbožím se podílí asi třetinou, na obchodu se službami zhruba 40 procenty.
      • Ekonomické překážky mezi EU a USA jsou už nyní na relativně nízké úrovni díky jejich dlouhodobému členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Na dalším sbližování unie s USA pracuje od roku 2007 Transatlantická ekonomická rada (TEC). Uzavřeny mají obě strany různé dohody, například dohodu o otevřeném nebi, která vstoupila v platnost 30. března 2008.
      • Základy užší spolupráce USA s EU položila v roce 1990 Transatlantická deklarace, která mj. ustanovila konání jejich pravidelných summitů.
      • Dohoda TTIP má nyní odstranit byrokracii, cla a další omezení v obchodu mezi EU a USA. Má rovněž sladit unijní a americké standardy, takže firmy už například nebudou muset vyrábět jiné zboží pro evropský a jiné pro americký trh, nebo získávat pro svůj výrobek atestace v EU i USA, čímž podniky ušetří peníze i papírování. Díky vyšší konkurenci by pak měli spotřebitelé mít větší výběr výrobků za nižší ceny. 
      • Dohoda by měla ulehčit unijním firmám vývoz zboží a služeb i investic do USA a totéž americkým firmám opačným směrem. To by mělo přispět k jejich lepším hospodářským výsledkům a ke vzniku nových pracovních míst. Vyšší konkurence ale také může vést ke krachu některých podniků, a tudíž rušení některých pracovních míst.
      • Některé země EU mají proti dohodě námitky, bojuje proti ní také řada nevládních skupin - podle nich i kvůli netransparentnosti a možným dopadům na zemědělství a životní prostředí. Kritici se dále obávají, že Evropa přijde o své vyšší standardy bezpečnostní či hygienické. Evropská komise argumentuje tím, že standardy se nesníží, ale jen sjednotí.
      • Jednou z nejproblematičtějších částí nynějších jednání je mechanismus investorských arbitráží (ISDS), tedy způsob řešení sporů mezi investory a státy. Zatímco americká strana do smlouvy prosazuje rozhodování prostřednictvím arbitráže, unie by nechala případy řešit specializované soudce.
      • TTIP se nebude vztahovat na trh audiovizuálních služeb, což prosadila zejména Francie, a nebude zřejmě zahrnovat regulaci finančních služeb, protože to odmítají USA.
      • EU se snaží dosáhnout zejména většího přístupu na americký trh veřejných zakázek, uchování zákazu dovozů plodin s GMO (geneticky modifikovaných organismů) a hormonálně upraveného hovězího či uznání ochranných zeměpisných známek pro potraviny. Naopak USA by rády zejména větší přístup pro své mlékárenské a další zemědělské výrobky či bezcelní vývoz automobilů.

Také podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea rozhovory váznou a šance na dosažení dohody ještě v tomto roce je malá. Hollande prohlásil, že Francie nechce "živit iluzi", že dohodu s Američany se podaří najít do konce mandátu amerického prezidenta Baracka Obamy, tedy do ledna příštího roku.

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel již v neděli řekl, že rozhovory o volném obchodu mezi Evropany a Američany v podstatě zkrachovaly. Dnes uvedl, že rozhovory o rozsáhlé obchodní dohodě ukončila neochota Američanů přistoupit na kompromis.

Gabriel dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy rozhovory v podstatě ukončily, protože Washington nebyl připraven dohodnout se na kompromisu se svými evropskými protějšky. Žádné oficiální prohlášení, že jednání skončila bez dohody, ministr nečeká.

"Domnívám se, že Američané TTIP aktivně ukončili. Nepozoruji žádnou ochotu dohodnout se s Evropany na kompromisu," uvedl Gabriel. Šance na dosažení dohody před listopadovými prezidentskými volbami v USA podle něj nejsou.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v pondělí prohlásil, že vyjednávání naopak vstupují do zásadní fáze, kdy jsou na stole návrhy většiny kapitol a kdy se začíná rýsovat podoba budoucí smlouvy. Zdůraznil také, že komise má k dojednání takzvaného Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mandát od všech členských zemí Unie a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na posledním summitu EU od lídrů zemí Unie znovu dostal mandát tato jednání dokončit.

Bílý dům v noci na dnešek uvedl, že Washington nadále hodlá dosáhnout dohody o volném obchodu s EU do konce letošního roku.

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy plynule postupují, řekl německému listu Der Spiegel také mluvčí šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Michaela Fromana. Mluvčí podle agentury Reuters řekl, že "vyjednání v podstatě zaznamenávají stálý pokrok".

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier dnes prohlásil, že tempo jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy je po třech letech rozhovorů nadále nejasné a oběma stranám zbývá práce při dojednávání standardů a postupů.

Obě strany mají nadále "velmi daleko" k vysoké kvalitě standardů a postupů, které si Brusel dokázal vyjednat v samostatné dohodě o volném obchodu s Kanadou, řekl šéf německé diplomacie před tisícovkou diplomatů a podnikatelských lídrů na konferenci německého ministerstva zahraničí.

Italský ministr hospodářského rozvoje Carlo Calenda věří, že EU a USA chystané dohody o volném obchodu nakonec dosáhnou, jednání ale potrvá déle, než se zpočátku čekalo. Pro italské vývozce je podle něj zásadní, aby jednání skončilo dohodou. "Dohoda TTIP uzavřena bude. Je to nezbytné," řekl Calenda listu Corriere della Sera.

Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová uvedla, že podporu pro TTIP Evropská komise po Gabrielově víkendovém vystoupení a dnešních slovech z Paříže vyjádřilo "mnoho členských zemí", odmítla je ale jmenovat. "Nesouhlasím s tím, že jednání TTIP zkrachovala," řekla komisařka novinářům.

Američané a Evropané o TTIP jednají už tři roky. Obě strany chtěly dokončit rozhovory do konce tohoto roku, všechny sporné body se ale zatím vyřešit nepodařilo.

TTIP by měla odstranit některé zbývající překážky v obchodních vztazích mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Zastánci dohody hovoří o ekonomických přínosech, zatímco kritici se obávají posílení globalizace a dalšího omezení moci národních vlád.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy